Tenzing Norgay

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Tenzing Norgay
Tenzing Norgay (cropped).jpg
Rodné jméno Namgyal Wangdi
Narození 15. května 1914
Nepál
Úmrtí 9. května 1986 (ve věku 71 let)
Dárdžiling
Příčina úmrtí krvácení do mozku (intracerebrální hematom)
Národnost Šerpové a Nepali Indian
Ocenění Grande Médaille d'Or des Explorations (1955)
Řád britského impéria
Padma bhúšan
George Medal
Děti Jamling Tenzing Norgay
Podpis Tenzing Norgay – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Edmund Hillary (vlevo) a Tenzing Norgay (vpravo)
Mount Everest

Tenzing Norgay (29. května(?) 19149. května 1986) byl nepálský šerpský horolezec. On a Edmund Hillary dosáhli 29. května 1953 jako první lidé vrcholu Mount Everestu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Po úspěšném výstupu na Everest se v médiích (především noviny a knihy) objevilo několik spekulací a rozporů, zároveň i snaha politicky využít úspěchu expedice. To byl jeden z důvodů vzniku knihy Muž z Everestu (v originále Man of Everest, 1955), jejímž autorem byl po dohodě vydavatelství s Tenzingem (Tenzing neuměl číst a psát) americký spisovatel a horolezec James Ramsey Ullman. Kniha je Tenzingovým vyprávěním o jeho životě a také vysvětluje některé dříve publikované nejasnosti. Následující údaje čerpají především z uvedené knihy.

  • 1914 – Koncem května narozen v Ccha-čhu, rok určen přepočtem z tibetského kalendáře, roční období určeno podle počasí a sklizně. Jako dítě žil ve vesnici Thamej v Solo Khumbu ve východním Nepálu.
  • 1932 – V osmnácti letech odchází do Dardžílingu, aby se pokusil o účast na expedici na Everest plánované na rok 1933, ale byl odmítnut.
  • 1935 – Počátkem roku se oženil s Dawa-Phuti, narodil se syn Ňima-Dordže (umřel v roce 1939). Tenzing se účastní páté britské výpravy na Everest z Tibetské strany, jejímž vedoucím byl Eric Shipton. Předchozí výpravy se konaly v letech 1921 (nalezení cesty ze severu), 1922 (výstup až do 8320 m, sedm Šerpů zabito lavinou pod Severním sedlem), 1924 (Irvine a Mallory zmizeli, Norton nad 8530 m) a 1933 (Harris, Wager, Smythe a Shipton dosáhli přibližně stejného místa co dříve Norton). Nalezeno tělo Wilsona z roku 1934. Tenzing s dalšími Šerpy vynosili materiál do Severního sedla (cca 6700 m), výše výprava nevystoupila. Na podzim se účastní výpravy na Kabru (7000 m) pouze jako nosič do základního tábora.
  • 1936 – Opět se účastní velké britské expedice na Everest (vedoucí Hugh Ruttledge, stejně jako v roce 1933). Za špatného počasí dosaženo Severního sedla. Tenzing se také účastní výpravy Erica Shiptona do Garhválu ve Středním Himálaji za účelem měření map v okolí Nandá-Dévi.
  • 1937 – Malá výprava do Garhválu s J. T. M. Gibsonem, průzkum, pokus o nesnadný výstup na Bandar Púnčh (cca 6300 m).
  • 1938 – Everest, vedoucí expedice H. W. Tilman. Postaven tábor v 8300 m, Lloyd experimentuje s kyslíkovým přístrojem, zavedena Medaile tygra udělovaná Himálajským klubem Šerpům, kteří dosáhli nejvyššího tábora. Na podzim opět výprava do Garhválu. V zimě se mu narodila dcera Pem-Pem.
  • 1939 – Výprava na Tirakhmír (7750 m) v Pákistánu s panem a paní Smeetonovými. S nedostatečným vybavením dosaženo výšky 7000 m. Tenzing již má na starosti Šerpy i nosiče, tato funkce se nazývá sardár. Po výpravě zůstává ve službách majora Whita v Čitrálu (část Pákistánu), v Dardžílingu umírá syn Ňima-Dordže na úplavici.
  • 1940 – Počátkem roku se Tenzing vrací za rodinou, narodila se dcera Ňima. Rodina se stěhuje do Čitrálu za majorem Whitem. Časem se Tenzing stává vedoucím důstojnické jídelny a učí se lyžovat.
  • 1944 – Umírá manželka Dawa-Phuti.
  • 1945 – Počátkem roku se Tenzing s dcerami vrací do Dardžílingu a oženil se s Ang-Lhamo. Výprava s americkým plukovníkem Taylorem do Tibetu. Provázení turistů.
  • 1946 – Opět výprava na Bandar Púnčh s panem Gibsonem. Dosažena výška 5490 m. Dvě výpravy do okolí Kančendžangy.
  • 1947 – Netradiční výprava Earla Denmana do Tibetu a na Everest. Ústup pod sedlem. Švýcarská výprava na nižší vrcholy do Garhválu, až na komplikace při návratu způsobené konfliktem mezi Indií a Pákistánem podle Tenzinga pěkná výprava.
  • 1949 – Tenzing odříká Švýcarskou expedici René Ditterta ke Kangčhendžandze a účastní se H. W. Tilmanovy průzkumné výpravy do Nepálu.
  • 1950 – Konečně dosažen vrchol Bandar Púnčhe (6305 m). Podzimní britská expedice na Nangá-Parbat (8125 m, prvovýstup Hermann Buhl v roce 1953). Za velké zimy Šerpové sestupují do základního tábora, zatímco Thornley, Crace a Marsh pokračují ve výstupu. Po šesti dnech se do tábora vrací pouze Marsh.
  • 1951 – Zatímco Eric Shipton vede další výpravu na Everest (z jihu), Tenzing je sardárem francouzské výpravy na Nandá-Dévi, která se snaží přejít z hlavního vrcholu (7816 m, prvovýstup Tilman a Odell, 1936) na východní (7430 m, polská expedice, 1939). Vedoucí expedice Roger Duplat a Gilbert Vignes vyrazili 29. června z výšky 7200 m k hlavnímu vrcholu, Tenzing a Louis Dubost v následujících dnech stoupají jim naproti na východní vrchol (Tenzing tento výstup označuje za svůj nejtěžší a nejnebezpečnější), nicméně ani z východního vrcholu nepozorují žádné stopy po Duplatovi a Vignesovi. Na podzim je Tenzing sardárem výpravy Švýcara George Freye do okolí Kangčhendžangy, při prvovýstupu na poměrně bezvýznamný Kang Peak na sněžném úbočí nejištěný Frey jdoucí bez maček uklouzl a zabil se. Tenzingova třetí výprava v řadě, při níž došlo ke ztrátě na životě.
  • 1952 – Švýcaři zvou Tenzinga jako sardára na expedici na Everest z jihu (vedoucí dr. Wyss-Dunant, ve vyšších polohách Dittert). Tenzing se po osmnácti letech setkává se svou matkou a velmi se spřátelí s horským vůdcem Raymondem Lambertem. Aubert, Flory, Lambert a Tenzing staví tábor v 8400 m, další den za špatného počasí vystupují Lambert a Tenzing do výšky 8600 m, ale vracejí se. Na podzim vyrážejí Švýcaři na Everest znovu, neboť další rok mají dostat šanci Britové a po nich Francouzi. U paty Lhoce pod Jižním sedlem umírá Šerpa Mingma-Dordže na zranění způsobené padajícím ledem. Expedice proto volí delší ale bezpečnější cestu do Jižního sedla po svazích Lhoce. Opět za velmi špatného počasí Lambert, Reiss a Tenzing vzdávají výstup 300 m nad Jižním sedlem. V Dardžílingu leží Tenzing v nemocnici s horečkou, asi vysílen dvěma náročnými výpravami v jednom roce, na kterých byl současně sardárem i plnohodnotným členem horolezeckého družstva.
  • 1953 – Uzdravující se Tenzing dostává pozvání na britskou expedici na Everest, jedná se o jeho sedmou výpravu na nejvyšší horu světa. Původně měl výpravu vést Eric Shipton, ale vystřídal jej plukovník John Hunt, oproti švýcarské expedici jsou vztahy mezi Šerpy a „sáhiby“ formálnější. Již na začátku expedice poznává Tenzing moc tisku. Dochází ke sporům mezi Šerpy a sáhiby, které musí Tenzing coby sardár řešit. První pokus o vrchol podnikají Bourdillon a Evans, jedná se spíše o úkol vynést materiál z Jižního sedla výše, vystupují až na Jižní vrchol a vracejí se zpět do sedla. (Plukovník Hunt a Da-Namgjal tentýž den dosáhli výšky 8380 m.) Další den je špatné počasí, v sedle zůstávají Lowe, Gregory, Ang-Ňima, Pemba, Tenzing a Hillary. Další den vyráží Lowe, Gregory a Ang-Ňima výše, po nich Hillary s Tenzingem. Cestou sbírají náklad vynesený před dvěma dny a staví poslední tábor ve výšce okolo 8500 m. V táboře zůstává pouze dvojice Hillary-Tenzing. Další den, 29. května, stoupají k Jižnímu vrcholu, nalézají kyslíkové láhve zanechané dvojicí Bourdillon-Evans, Hillary jako první překonává tzv. Hillaryho výšvih trhlinou mezi skaliskem a sněhovou převějí. Pokračují vzhůru a téměř současně (společné prohlášení Hillaryho a Tenzinga) přicházejí na vrchol (sám Tenzing se netají tím, že Hillary „o chlup“ dříve). Na vrcholu fotí Hillary Tenzinga a okolí, zanechávají několik předmětů a sestupují. Od této chvíle se Tenzingovi a jeho rodině zcela změní život, následuje cestování, recepce, ocenění, interview, spekulace v médiích…
  • 1954 – Společně s Jamesem Ramsay Ullmanem pracuje Tenzing na knize Muž z Everestu, tráví léto v Švýcarsku jako host Společnosti pro alpský průzkum, zakládá Himálajský horolezecký ústav…

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HUNT, John. Výstup na Everest (původním názvem: The Ascent of Everest). Překlad Antonín Filanovský. 1.. vyd. Praha: STN, 1957. 274 s. 
  • ULLMAN, James Ramsey. Muž z Everestu - Tenzingova autobiografie (původním názvem: Man of Everest). Překlad Melanie Rybárová. 1.. vyd. Praha: STN, 1959. 316+10 s. 
  • RUDOLPH, Fritz. Himálajští tygři (původním názvem: Himalaya-Tigers). Překlad Oldřich Liška. 2.. vyd. Praha: STN, 1960. 316+10 s. 
  • HERRLIGKOFFER, Karl Maria. Mount Evrest - Historie dobývání nejvyšší hory světa. Překlad Gustav Bernau. 1.. vyd. Praha: Olympia, 1976. 205 s. 27-043-76. 
  • MESSNER, Reinhold. Everest – Výprava po nejzazší mez (původním názvem: Everest - Expedition zum Endpunkt, Mnichov, 1978). Překlad Petr Karlach. 1.. vyd. Praha: Mladá fronta, 1984. 168+32 s. 23-080-84. 
  • ARDITO, Stefano. Přemožitelé hor - Osudy nejvýznamnějších horolezeckých výprav (původním názvem: History of the Great Mountaineering Adventures). Překlad Ladislav Ptáček, Kamila Mewaldová a Martina Vojtová. 1.. vyd. Praha: Rebo, 2002. 320 s. ISBN 80-7234-219-3. 
  • MESSNER, Reinhold. Mount Everest: Výpravy na hranice možností (původním názvem: Mount Everest - Expeditionen zum Endpunkt, Mnichov, 2003). Překlad Monika Žárská. 1.. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 254 s. ISBN 80-204-1044-9. 

Film[editovat | editovat zdroj]

  • Beyond the Edge; režie: Leanne Pooley; Nový Zéland, 2013, 90 min

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]