Tajemství Velkého Vonta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tajemství Velkého Vonta
Autor Jaroslav Foglar
Původní název '
Jazyk čeština
Cyklus Stínadelská trilogie
Žánry dobrodružná
Datum vydání 1986
Počet stran 204
Předchozí dílo Stínadla se bouří
Následující dílo

Budou se Stínadla bourat?
Poslední tajemství Jana T. (J. Velinský)

Poselství ze Stínadel (J. Červinka)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tajemství Velkého Vonta (1986) je třetím dílem stínadelské trilogie Jaroslava Foglara. Navazuje na Záhadu hlavolamu a Stínadla se bouří.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Jednoho podzimního dne, se Rychlé šípy vrací z výpravy za město a před svojí klubovnou potkají Otakara Losnu. Ten jim řekne, že Velký Vont Vláďa Dratuš má nějaké problémy a nechce nikomu nic říct. Nejhorší na tom je, že když jednou Ota navštívil Vláďu, tak zjistil, že nemá ježka v kleci a místo něho má ve váčku kámen. Rychlé šípy se pustí do pátrání. Předběhne je ale parta Tondy Plíhala s časopisem Sběrač, ve kterém přinese zprávu o důležitém Vontovi Brejlovci.

Rychlé šípy chtějí nejprve jít do klubovny Žlutého květu, ale nakonec se vydají pátrat po Brejlovci, přičemž zjistí, že se správně jmenuje Rejholec. V opuštěném dvoře zajmou obě skupiny Dabinelovci. Po souboji se svíčkami rozhodnou, že skupinu Sběrače a Bratrstva poženou domů hned a Rychlé šípy nechají ve dvoře přes noc. Jeden z Vontů jim ale poradí jak utéci a Rychlé šípy ještě v pobořených domech najdou zásoby papíru. Vezmou několik balíků na TAM-TAM. Při další výpravě do Stínadel Rychlé šípy sledují partu Tondy Plíhala, kteří jdou do opuštěného dvora, kde nabídnou pomoc Dabinelovi. Rychlé šípy vyslechnou, že mají porazit gingo ve svatyni Uctívačů. Tato informace se jim hodí, když najdou Rejholce, protože ten je Uctívač. Vymění s ním toto tajemství s jiným, týkajícím se Žlutého květu a Vládi Dratuše. Vláďa ale jejich pomoc odmítá. Oni se však společně s Losnou nehodlají vzdát. Rychlým šípům také Rejholec prozradí, že má ježka v kleci. Pokusí se mu ho ukořistit, ale přemůže je dívčí klub Amazonky.

Další pátrání přivede Rychlé šípy s Losnou do Kocouřího hrádku. V něm přebývá jeden hoch zvaný Cizinec, který utekl z dětského domova. Při svých potulkách po starém domě však objevil dopis, který viní otce Dratuše ze zabití kamaráda. Za svou mlčenlivost chce ježka v kleci, aby ho mohl začít vyrábět ve velkém. Vláďa Dratuš mu ho propůjčil, ale RŠ se snaží zabránit tomu, aby s ježkem uprchl. Cizincovi pomáhá Rejholec a ještě dívčí klub Amazonky, kterým Rejholec namluvil, že Cizinec je sirotek. Dále úspěšně zjišťují informace o Cizinci, a tak jednou ježka v kleci získají. Při jeho navrácení Vláďovi se dozví historii případu Vláďova otce. Slíbí Vláďovi mlčenlivost, protože kdyby se to někdo dozvěděl, byl by to konec pro Vláďova otce, který trpí srdeční chorobou. Vláďa se vzdá Velkého Vontství a novým Velkým Vontem se stane Otakar Losna.

Vydání[editovat | editovat zdroj]

Kniha byla napsána o několik desítek let později, než předchozí dvě. Poprvé vyšla roku 1986 v Německu v počtu 500 výtisků pro děti českých emigrantů v nakladatelství Obrys/Kontur. V Česku se poprvé objevila v rámci knihy Dobrodružství v temných uličkách vydané v roce 1990. První samostatné vydaní vyšlo v roce 1992. V roce 2005 vychází v nakladatelství Olympia další souborné vydání Stínadelské trilogie pod názvem Rychlé šípy ve Stínadlech.

Pokračování[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Foglar uvažoval o čtvrtém dílu, který měl pracovní název Budou se Stínadla bourat?. Ten však zůstal pouze v podobě konceptu.

Kromě něj se pokusili o pokračování další dva autoři: Jaroslav Velinský s knihou Poslední tajemství Jana T. a Josef Červinka dílem Poselství ze Stínadel'.'

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

FOGLAR, Jaroslav. Rychlé šípy ve Stínadlech. Ilustrace Milan Teslevič. [s.l.] : Olympia, 2005. ISBN 80-7033-894-6,.  

DVORSKÝ, Miloš: Mýtus zvaný Stínadla. Druhé, rozšířené vydání. NZB, Praha, 2011. ISBN 978-80-904272-5-9