Maurice Duruflé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Maurice Duruflé
Narození 11. ledna 1902
Louviers
Úmrtí 16. června 1986 (ve věku 84 let)
Paříž
Národnost francouzská
Alma mater Národní konzervatoř hudby a tance
Povolání varhaník a hudební skladatel
Manžel(ka) Marie-Madeleine Duruflé-Chevalier
Významná díla Requiem
Ocenění Grand Prix du Disque (1959)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maurice Duruflé (11. ledna 1902, Louviers, Eure - 16. června 1986, Paříž) byl francouzský varhaník a skladatel.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1912 se Duruflé stal sboristou školy při Rouenské katedrále, kde studoval hru na klavír a varhany u Julese Healinga. Ve věku 17 let, po přestěhování do Paříže, navštěvoval soukromé hodiny u Charlese Tournemira, kterému dělal až do roku 1927 asistenta v bazilice Svaté Klotildy. Od roku 1920 navštěvoval pařížskou konzervatoř, kde studoval u Noëla a Jeana Gallonových, Paula Dukase, Louise Vierneho a Charlese Tournemira. Patřil k posledním z velké francouzské varhanní školy založené Césarem Franckem a Charles-Marie Widorem. Absolvoval na výbornou ve hře na varhan, harmonii, klavírním doprovodu a skladbě.

V roce 1927 si ho Louis Vierne vybral jako asistenta v chrámu Notre Dame. Od roku 1930 působil jako varhaník v kostele Saint-Étienne-du-Mont v Paříži a procestoval Evropu a Severní Ameriku jako koncertní umělec. Roku 1944 se stal profesorem harmonie na pařížské konzervatoři. V roce 1953 se oženil s varhanicí Marie-Madeleine Chevalierovou (1921-1999), žačkou Marcela Duprého, s kterou také často vystupoval. Oba se dne 29. května 1975 stali účastníky těžké autonehody, jejíž následky ukončily Duruflého kariéru jako varhaníka. Své poslední dílo, krátkou větu Notre-Père napsal roku 1977. Maurice Duruflé zemřel roku 1986 v Paříži ve věku 84 let.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Varhanní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Scherzo op. 2 (1926)
  • Prélude, Adagio et Choral varié sur le Veni Creator op. 4 (1930)
  • Suite op. 5 (Prélude, Sicilienne, Toccata, 1932)
  • Prélude et Fugue sur le nom d'Alain op. 7 (1942)
  • Prélude sur l'Introït de l'Épiphanie op. 13 (1961)
  • Fugue sur de la Cathédrale de Soissons op. 12 (1962)
  • Méditation op. posth. (1964)
  • Lecture à vue
  • Fugue
  • Lux aeterna

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Prélude, Récitatif et Variations op. 3 pro flétnu, violu a klavír
  • Triptyque op. 1: Fantaisie sur des thèmes grégoriens (klavír, 1927/1943)
  • Trois Danses op. 6 (pro klavír, úpravy pro dva klavíry, klavír na 4 ruce i orchestrální, 1932)

Chrámové skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Requiem op. 9 pro sóla, sbor, orchestr a varhany (1947)
  • Quatre Motets sur des Thèmes Grégoriens op. 10 (sbor, 1960) :
  • Messe Cum Jubilo op. 11 pour baryton solo, chœur de barytons et orchestre (1966) :
  • Notre Père op. 14 pour 4 voix mixtes (1977)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]