Sara Simeoniová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sara Simeoniová
Osobní informace
Narození 19. dubna 1953 (64 let)
Rivoli Veronese
Země Itálie Itálie
Výška 178 cm
Váha 60 kg
Kariéra
Disciplína skok do výšky
Účasti na LOH 4
Účasti na MS 1
Účasti na ME 5
Přehled medailí
Letní olympijské hry
stříbro LOH 1976 skok do výšky
zlato LOH 1980 skok do výšky
stříbro LOH 1984 skok do výšky
Mistrovství Evropy v atletice
bronz ME 1974 skok do výšky
zlato ME 1978 skok do výšky
bronz ME 1982 skok do výšky
Halové ME v atletice
zlato HME 1977 skok do výšky
zlato HME 1978 skok do výšky
zlato HME 1980 skok do výšky
zlato HME 1981 skok do výšky

Sara Simeoniová (* 19. dubna 1953, Rivoli Veronese, Provincie Verona) je bývalá italská atletka, olympijská vítězka, mistryně Evropy a čtyřnásobná halová mistryně Evropy ve skoku do výšky.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Čtyřikrát reprezentovala na letních olympijských hrách, čtyřikrát se kvalifikovala do finále. Poprvé se zúčastnila olympiády v roce 1972 v Mnichově, kde skončila na 6. místě (185 cm). O čtyři roky později v Montrealu překonala 191 cm, čímž vybojovala stříbrnou medaili. Největší úspěch zaznamenala na LOH 1980 v Moskvě, kde získala zlatou medaili v novém olympijském rekordu 197 cm.[1] Uspěla také na olympiádě v Los Angeles 1984, kde nesla při slavnostním zahájení vlajku Itálie a výkonem rovných dvou metrů vybojovala druhé stříbro. Výše skočila jen Ulrike Meyfarthová ze Západního Německa, která překonala 202 cm.

Světový rekord[editovat | editovat zdroj]

Bronzovou medaili si odvezla z evropských šampionátů v Římě (1974) a Athén (1982). Nejcennější medaili pak získala v roce 1978, kdy se konalo ME v Praze, na stadionu Evžena Rošického. Těsně před startem šampionátu v italské Brescii vylepšila o jeden cm světový rekord Rosemarie Ackermannové, která poprvé v historii pokořila hranici dvou metrů 26. srpna 1977 v Berlíně.[2] Ve finále ME Simeoniová vlastní světový rekord vyrovnala a výkonem 201 cm vybojovala titul mistryně Evropy před Ackermannovou a Brigitte Holzapfelovou. Rekord italské výškařky překonala na ME v Athénách 8. září 1982 Ulrike Meyfarthová, která vytvořila nový světový rekord hodnotou 202 cm.

Ostatní úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Velmi úspěšná byla rovněž i v hale. Sedmkrát se zúčastnila halových ME (Rotterdam 1973 – 9. místo, Göteborg 1974 – 11. místo, Katovice 1975 – 4. místo), přičemž čtyřikrát dokázala vybojovat zlatou medaili. Poprvé na halovém ME 1977 ve španělském San Sebastiánu. 23. února 1978 v Miláně vyrovnala výkonem 195 cm halový světový rekord Rosemarie Ackermannové a v témže městě poté obhájila titul halové mistryně Evropy.[3] Další dva tituly získala v roce 1980 v Sindelfingenu a o rok později v Grenoblu výkonem 197 cm.[4]

Hned pět medailí (dvě zlaté, stříbro, dvě bronzové) dokázala postupně v letech 1973–1981 vybojovat na světových letních univerziádách.[5] Téměř 29 let držela i italský národní rekord (201 cm). Překonala ho až 24. června 2007 v Miláně výškařka Antonietta Di Martinová, která skočila 203 cm.

Atletickou kariéru ukončila po ME ve Stuttgartu v roce 1986.

Osobní rekordy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Olympic Records Progression - HJ (Women)
  2. World Records Progression - High Jump (Women)
  3. World Indoor Records Progression - High Jump (Women)
  4. Kompletní výsledky HME 1981
  5. WORLD STUDENT GAMES (UNIVERSIADE - WOMEN)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]