Nicolae Iorga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nicolae Iorga
Nicolae Iorga (1).jpg
Předseda vlády Rumunska
Ve funkci:
19. dubna 1931 – 6. června 1932
PanovníkKarel II. Rumunský
PředchůdceGheorghe Mironescu
NástupceAlexandru Vaida-Voevod
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemocratic Nationalist Party

Narození17. ledna 1871
Botoșani, RumunskoRumunsko Rumunsko
Úmrtí27. listopadu 1940 (ve věku 69 let)
Strejnicu, Prahova, RumunskoRumunsko Rumunsko
Místo pohřbeníCimitirul Șerban Vodă
Národnostrumunská
ChoťEcaterina Iorga
DětiLiliana Iorga
PříbuzníAndrei Pippidi (vnuk)
Alma materUniverzita Alexandrua Ioana Cuzy v Iași
Humboldtova univerzita
Lipská univerzita
Vysoká škola praktických studií
Profesepolitik, jazykovědec, geopolitik, básník, spisovatel, historik východní Evropy, historik, filozof, literární historik, dramatik, literární kritik, novinář, orientalista, životopisec, autor dětské literatury, klasický učenec, překladatel a profesor
NáboženstvíRumunská pravoslavná církev
OceněníŘád čestné legie
PodpisNicolae Iorga, podpis
CommonsNicolae Iorga
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nicolae Iorga (Nicolas Jorga, 17. leden 1871, Botoșani - 27. listopad 1940, Strejnicu, Prahova) byl historik, univerzitní profesor, literární kritik, memoárista, dramatik, básník a rumunský politik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Nicolae na bankovce 1 Leu

Stoupenec národní tradicionalistické doktríny zv. semănătorismus (rozsévačství), organizátor vědeckého života v Rumunsku a propagátor rumunské kultury; v roce 1910 založil Národní demokratickou stranu. V letech 1931 – 32 předseda vlády, 1938 ministr; zavražděn fašistickou Železnou gardou. Autor historického díla týkajícího se dějin rumunské i světové literatury (více než 1 000 monografií a 12 000 článků a studií), a základního literárněhistorického díla, mnohosvazkových dějin národní literatury od starého písemnictví po současnost Istoria literaturii române (Dějiny rumunské literatury). Je zobrazen např. na rumunské bankovce 1 leu.

V roce 1915 nalezl nejstarší albánsky psaný rukopis od kardinála Pala Engjëlliho.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicolae Iorga na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]