World Press Photo

World Press Photo
World Press Photo 2007
Vznik	1955
Právní forma	spolek
Sídlo	Amsterdam, Nizozemsko
Tržby	3,5 mil. € (2024) 3,1 mil. € (2023)
Ocenění	Cena Ericha Salomona (1982)
Oficiální web	www.worldpressphoto.org
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Návštěvníci výstavy

WPP v Miláně 2008

Spencer Platt se svou vítěznou fotografií na WPP 2006

World Press Photo (lze přeložit jako mezinárodní žurnalistická fotografie), založená v roce 1955, je nezávislá nezisková organizace s kanceláří v Amsterdamu v Nizozemsku. Je známá každoročním pořádáním největší a nejprestižnější mezinárodní soutěže o nejlepší reportážní fotografii. Po vyhlášení výsledků je z vítězných fotografií sestavena putovní výstava, již navštěvují miliony lidí ve 40 zemích světa. Ročenka mapující vítězné příspěvky je následně publikována v šesti jazycích.

Kromě hlavní ceny jsou v současnosti udělována ocenění v následujících kategoriích (vždy dvojice cen za samostatnou fotografii a sérii):

• Spot News (aktualita)
• General News (reportáž)
• People in the News (lidé a události)
• Sports Action (sportovní událost)
• Sports Features (sport)
• Contemporary Issues (aktuální problém)
• Daily Life (každodenní život)
• Portraits (portréty)
• Arts and Entertainment (umění)
• Nature (příroda)

Dalším důležitým cílem organizace World Press Photo je podpořit vývoj žurnalistické fotografie a povzbudit „volnou a neomezenou výměnu informací“. Angažuje se také v projektech po celém světě: seminářích, workshopech a výročních Joop Swart Masterclass (sejde se 12 „nadějných mladých fotografů“).

Historie

Česká stopa

V roce 1958 získal hlavní cenu český fotograf Stanislav Tereba za snímek z fotbalového zápasu v kategorii World Press Photo of the Year a Sport. V témže roce získal v Haagu 1. cenu v kategorii Features další český fotograf Vilém Kropp za snímek Provinilec, na němž zachytil dítě v mateřské školce, které kárá učitelka. V roce 1992 obdržel český fotograf Pavel Štecha druhou cenu World Press Photo za fotografii Václava Havla naslouchajícího u obrazu Mistra Theodorika. V roce 1994 získal český fotograf Tomki Němec 3. místo v kategorii Daily life za fotografii Černý trh v Havaně, která byla pořízena na Kubě a v roce 1991 byla fotografie stejného autora Václav Havel překvapený mořskou vlnou v Portugalsku zařazena do putovní výstavy World Press Photo 1991.

Roman Sejkot získal také v roce 1994 třetí cenu v kategorii Sportovní příběhy za sérii snímků Bronislava Zemka, muže s Downovým syndromem, který překonává svůj strach z vody.

Česko-americký fotograf Antonín Kratochvíl získal v roce 1997 první místo v kategorii portréty série za snímky amerického herce Williama Dafoea a v roce 2003 pak hned dvě ocenění – první místo v kategorii reportáž samostatný snímek za fotografii z barmské věznice a první místo v kategorii příroda samostatný snímek za fotografii ženy prodávající maso z divokých zvířat na trhu v Kongu.

V roce 2004 pak získal český fotograf Jan Šibík třetí místo v kategorii sport série za snímky tradičního indického zápasu. V roce 2012 získal Roman Vondrouš první cenu v kategorii Sportovní akce za sérii fotografií z Velké pardubické jako fotoreportér ČTK. Michael Hanke získal v roce 2016 druhou cenu v kategorii Sportovní příběhy za sérii fotografií z českých mládežnických šachových turnajů a v roce 2018 druhou cenu ve stejné kategorii za sérii deseti fotografií z cyklu Nikdy ho neviděli brečet, dokumentující život handicapovaného sportovce Zdeňka Šafránka.

Putovní výstava vítězných snímků se od roku 1990 objevuje i v Praze.

V Česku existuje regionální alternativa nazvaná Czech Press Photo, která vznikla roku 1995 z iniciativy fotografických publicistů Daniely Mrázkové a Vladimíra Remeše.

Ročníky

2012

Zúčastnilo se 5666 profesionálních fotografů ze 124 zemí, kteří zaslali 103 481 snímků. Vítěz každé kategorie získává 1500 eur a autor fotografie roku dalších 10 000 eur.

2011

Zúčastnilo se 5247 fotografů ze 124 států, kteří předložili 101 254 fotografií.

Druhou cenu v kategorii Lidé ve zprávách získal student Institutu tvůrčí fotografie Tomasz Lazar za černobílou fotografii ukazující zatýkání lidí protestujících v newyorském Harlemu proti agresi policie a nerovnosti příjmů. Snímek je součástí cyklu Spojené státy dluhů, ukazující různé formy protestů v rámci akce Occupy Wall Street.

Vítězové World Press Photo

Stanislav Tereba vyhrál v roce 1958 v kategorii World Press Photo of the Year a Sport

• 2024 – Mohammed Salem, Izraelská invaze do Pásma Gazy: Fotografie zobrazuje ženu, která drží tělo své neteře, jež byla zabita izraelským leteckým útokem ve městě Chán Júnis.
• 2023 – Jevhen Maloljetka za fotografii raketového útoku na nemocnici v Mariupolu. Fotografie zachycuje těhotnou ženu, která byla při ostřelování kliniky vážně zraněna a je odnášena pomocníky. Krátce poté žena i nenarozené dítě zemřely.
• 2022 – Amber Brackenová (Kanada, Kamloops Residential School) za fotografii ukazující dětské oblečení zavěšené na křížích připomínajících více než dvě stě dětí, které zemřely na špatné zacházení, zanedbávání a nemoci v indické škole Kamloops v Britské Kolumbii.
• 2021 – Mads Nissen (Dánsko) (The First Embrace) za fotografii prvního objetí, které Rosa přijala za pět měsíců kvůli koronaviru. V březnu se pečovatelské domy v Brazílii kvůli pandemii covidu-19 zavřely pro všechny návštěvníky, což milionům Brazilců bránilo navštívit své starší příbuzné. Asistentům bylo nařízeno omezit fyzický kontakt se zranitelnými lidmi na minimum.
• 2020 – Jasujoši Čiba za fotografii zobrazující mladého muže, který recituje protestní básně během nočního výpadku proudu v Chartúmu dne 19. června 2019. Je obklopen mnoha lidmi, kteří ho osvětlují svými mobilními telefony a skandují slogany pro obnovení civilní vlády. V době násilí a konfliktů předseda poroty záměrně vybral fotografii, která symbolizuje naději a neznázorňuje válku a násilí.
• 2018 – John Moore za snímek plačící honduráské holčičky, jejíž matku kontrolují američtí pohraniční úředníci, (imigrační politika Donalda Trumpa), McAllen, Texas (fotografie).
  • Michael Hanke získal druhou cenu v kategorii Sport, za sérii 10 fotografií z cyklu Nikdy ho neviděli brečet, dokumentující život handicapovaného sportovce Zdeňka Šafránka.
• 2017 – Ronaldo Schemidt (AFP) za snímek hořícího Venezuelana.
• 2016 – Burhan Ozbilici za snímek Mevlüt Mert Altıntaşe po atentátu na Andreje Karlova.
  • Michael Hanke získal druhou cenu v kategorii Sportovní příběhy za sérii fotografií z českých mládežnických šachových turnajů.
• 2015 – Warren Richardson za snímek běžence předávajícího kojence dírou v plotě na maďarsko-srbských hranicích.
• 2014 – Mads Nissen za snímek dvojice gayů v Rusku.
• 2013 – John Stanmeyer za snímek imigrantů lovících signál.
  • Jana Ašenbrennerová získala čestné uznání v kategorii Každodenní život série za sérii fotografií z LGBT osob ve Rwandě.
• 2012 – Paul Hansen za pohřební průvod nesoucí dvě palestinské děti zabité při leteckém útoku.
  • Roman Vondrouš získal první cenu v kategorii Sportovní akce za sérii fotografií z Velké pardubické jako fotoreportér ČTK.
• 2011 – Samuel Aranda, pracující pro New York Times, za snímek z nepokojů v Jemenu.
• 2010 – Jodi Bieberová za portrét afghánské ženy, které její manžel uřízl nos a uši.
• 2009 – Pietro Masturzo
• 2008 – Anthony Suau
• 2007 – Tim Hetherington
• 2006 – Spencer Platt za snímek Mladí Libanonci ve vybombardovaném Bejrútu.
• 2005 – Finbarr O'Reilly
• 2004 – Arko Datta
• 2003 – Jean-Marc Bouju
  • Jan Šibík získal třetí cenu v kategorii Sportovní příběhy za sérii fotografií Tradiční indický zápas fotografovanou pro časopis Reflex
• 2002 – Eric Grigorian
• 2001 – Erik Refner
• 2000 – Lara Jo Regan
• 1999 – Claus Bjørn Larsen
• 1998 – Dayna Smith
• 1997 – Hocine
• 1996 – Francesco Zizola
• 1995 – Lucian Perkins
• 1994 – James Nachtwey
  • Roman Sejkot získal třetí cenu v kategorii Sportovní příběhy
• 1993 – Larry Towell
• 1992 – James Nachtwey
• 1991 – David Turnley
• 1990 – Georges Merillon
• 1989 – Charlie Cole
• 1988 – David Turnley
• 1987 – Anthony Suau
• 1986 – Alon Reiningen
  • Zdeněk Lhoták: Jeho série jedenácti černobílých fotografií z obvodní Spartakiády v Praze 1985 získala 2. cenu v kategorii Sport seriál.
• 1985 – Frank Fournier
• 1984 – Pablo Bartholomew
• 1983 – Mustafa Bozdemir
• 1982 – Robin Moyer
• 1981 – Manuel Perez Barriopedro

Mike Wells dostává cenu WPP za fotografii ruky bílého misionáře v Ugandě, jak bere velmi tenkou ruku hladovějícího afrického dítěte

• 1980 – Mike Wells za fotografii ruky bílého misionáře v Ugandě, jak bere velmi tenkou ruku hladovějícího afrického dítěte
• 1979 – David Burnett
• 1978 – Sadajuki Mikami
• 1977 – Leslie Hammond

Françoise Demulder, první žena, která získala WPP

• 1976 – Françoise Demulder, první žena, která získala WPP.
• 1975 – Stanley Forman
• 1974 – Ovie Carter
• 1973 – Orlando Lagos
  • Bedřich Kocek získal 3. cenu v kategorii zpravodajství za snímek arabského obchodníka v Egyptě, který bičem odhání děti.
• 1972 – Nick Ut za snímek Phan Thị Kim Phúc, kterou zachytil jako nahou 9letou dívku popálenou napalmem běžící směrem k fotoaparátu po silnici u vesnice Trang Bang v průběhu vietnamské války.
  • Václav Jirsa získal druhé místo v kategorii Photo Sequences za sérii snímků z Velké pardubické.

• 1971 – Wolfgang Peter Geller
• 1969 – Hans-Jorg Anders
• 1968 – Eddie Adams
• 1967 – Co Rentmeester
• 1966 – Kjóiči Sawada
• 1965 – Kjóiči Sawada
• 1964 – Don McCullin
• 1963 – Malcolm W. Browne
• 1962 – Hector Rondon Lovera
• 1960 – Jasuši Nagao
• 1959 – Cena nebyla udělena
• 1958 – Stanislav Tereba v kategorii World Press Photo of the Year a Sport
  • Vilém Kropp získal první cenu v kategorii Features za černobílý snímek Provinilec. Na něm zachytil dítě v mateřské školce s rukama v kapsách, které kárá učitelka.

• 1957 – Douglas Martin
• 1956 – Helmuth Pirath
• 1955 – Mogens von Haven

Galerie

• 
  1957: Dorothy Counts
• 
  1963: Self-immolation of Thích Quảng Đức
• 
  1965: "Flee to Safety"

Odkazy

Související články

• Czech Press Photo
• Cena Ericha Salomona

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu World Press Photo na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Oficiální stránka pražské výstavy Archivováno 28. 4. 2009 na Wayback Machine.

Autoritní data	NKC: ko2005310279, ko2005310280 CANTIC: 981058513255006706 GND: 1030205-0 ISNI: 0000 0001 2156 7784 LCCN: n81053145 NLI: 987007604622005171 VIAF: 132719110, 151750265, 135356578

Portály: Fotografie