Alexandr Ivanovič Brodskij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alexandr Ivanovič Brodskij
Narození7. listopadu 1903
Petrohrad
Úmrtí29. dubna 1984 (ve věku 80 let)
Petrohrad
Místo pohřbeníPreobraženskoje židovský hřbitov
Alma materThe Faculty of Geography and Geoecology
Povolánífotoreportér, učitel a umělecký fotograf
DětiJosif Brodskij
Oceněnímedaile Za vítězství nad Německem
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alexandr Ivanovič Brodskij (roz. Izrailevič[1][2]; 7. listopadu 1903, Petrohrad, Ruská říše29. dubna 1984, Leningrad, SSSR)[3] byl sovětský fotograf a novinář, fotožurnalista leningradských a všeruských periodik a učitel. Působil jako válečný zpravodaj událostí finské, druhé světové a japonské války. V roce 1959 stál u založení fakulty fotožurnalistiky v Leningradském domě novinářů, jako děkan fakulty působil v letech 1960–1968. Je otcem básníka Josifa Brodského.[4][5][6]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 25. října 1903 v Petrohradě v rodině poltavského obchodníka a hodináře[7] Izraela Jankeleviče (Jakovleviče) Brodského (1852–1908)[8] a Rachily Ioselevny (Iosifovny) Brodské (rozené Sverdlové, 1874–1936), rodačky z Kronštadtu[2][9]. Jeho dědeček Iosel Ševelevič Sverdlov (1841—?) byl zbrojíř v pluku Izmailovských záchranářů, poté mechanik v Kronštadtu. Rodina žila na Peterhof Avenue, č. 22[10]. Rodiče se vzali 15. listopadu 1898.

V roce 1924 absolvoval Geografickou fakultu Leningradské státní univerzity, poté školu rudých novinářů. Oženil se s Marií Moiseevnou Volpert (1905–1983), dcerou pobaltského agenta americké firmy šicích strojů Singer, v roce 1940 se jim narodil syn Josif[1][11].

Pracoval jako fotoreportér na frontách sovětsko-finské války[4][1][5][12].

Od prvních dnů Velké vlastenecké války byl mobilizován, pracoval jako korespondent fotokroniky pro leningradskou pobočku TASS, fotograficky dokumetoval kroniku života obléhaného Leningradu a průlomu blokády. Fotoeseje byly publikovány v časopise Leningrad a v dalších publikacích. V roce 1944 byl převelen k Černomořské flotile, pracoval jako vojenský fotoreportér pro noviny Izvestia. Po skončení Velké vlastenecké války se jako fotoreportér zúčastnil války s Japonskem. Válku v Číně ukončil v hodnosti kapitána námořnictva SSSR.[5][12][13]

Po návratu do Leningradu v roce 1948 pracoval v Ústředním námořním muzeu jako vedoucí fotografické laboratoře. V roce 1950 byl v rámci boje proti kosmopolitismu demobilizován a vydělával si na živobytí psaním poznámek a fotoreportáží pro resortní velkoplošné noviny. Od roku 1953 pracoval jako fotoreportér pro noviny „Sovjetskaja Baltika“, spolupracoval s Baltic Shipping Company, s novinami Morjak Baltiki, Severo-Zapadnyj vodnik a dalšími.[4][5][13][14]

Svého syna se snažil seznámit s povoláním fotoreportéra, učil ho fotografické umění, které podle výzkumníků a samotného básníka mělo určitý dopad na jeho práci[4][14].

V roce 1959 založil fakultu fotožurnalistiky v Leningradském domě novinářů, v letech 1960–1968 byl jejím děkanem. Vychoval několik generací leningradských fotografů.[5][6][12][13]

Jako námořní důstojník ve výslužbě nosil až do konce svého života námořní čepici a bundu[1].

Zemřel v roce 1984 v Leningradu[3]. Je pohřbený na Preobraženském židovském hřbitově.[13]

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Alexander Brodskij zpravidla fotografoval zrcadlovou fotografickou kamerou, v okamžiku fotografování rámoval kompozici, zdůraznil hlavní objekt a zaměřil se na důležité detaily. Kandidát filologických věd A. F. Izmailov, který si všímá profesionality fotografa při práci s jakýmkoli redakčním úkolem, vyzdvihuje jako rysy jeho tvůrčího rukopisu „pozornost k hlavní myšlence a detailům, kompozici, schopnost vidět vnitřní svět svého hrdiny v té či oné povahové vlastnosti„.[4]

Fotografie A. I. Brodského byly publikovány v armádních, námořních, leningradských a celounijních novinách. Během obléhání Leningradu byly v leningradském časopise publikovány jeho fotografické eseje zachycující životní scény, každodenní život a atmosféru obklíčeného města. Mezi známé fotografie období blokády patří snímek skupiny dětí z leningradské mateřské školy na procházce (1942)[15]. Blokáda Brodského ilustrovala vydání dokumentárního románu A. V. Saparova Doroga žizni (Cesta života, 1. vydání – 1947, dotisky – 1949, 1957, 1959, 1961, 1967, 1968) a sbírku Podvig Leningrada (1960).[5][12][13]

Témata a zápletky mnoha Brodského děl jsou spojeny s námořním životem, mezi jeho objekty patřily námořní a říční plavidla a lidé z flotily – kapitáni, mechanici, radisté, námořníci nebo piloti[4].

Řada fotografií Alexandra Brodského se stala dokumentárním důkazem o životním příběhu jeho syna – Josifa Brodského, kterého zachytil jako jeho otec – fotograf při evakuaci v Čerepovci, na prvomájové demonstraci, na balkoně leningradského bytu v ulici Pestela, na pohřbu Anny Achmatové, na kufru na letišti Pulkovo před odjezdem ze SSSR a dalších.[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Dědictví a paměť[editovat | editovat zdroj]

Podle svědectví fotografova syna, byla značná část fotografického archivu Brodského zničena během bombového útoku na Leningrad.[14] Zbytek fotoarchivu přenesli příbuzní do Petrohradského ústředního státního archivu filmových a fotografických dokumentů (CGAKFFD) na adresu Tavričeskaja 39.

Díla fotografa z obleženého Leningradu jsou uložena ve Státním pamětním muzeu obrany a obléhání Leningradu a v archivu RIA Novosti, jsou vystavena na výstavách věnovaných blokádě ruských i zahraničních měst a slouží k ilustraci knih a periodik.[15][16][17]

Fotografie autora z obléhání posmrtně publikoval a sestavil v dvojjazyčném albu historika V. Nikitina „Neznámá blokáda. Cesta k vítězství. Leningrad, 1941–1944 “, který prošel několika dotisky (2002, 2009, 2013)[18].

Fotografie zachycující život fotografova syna Josifa Brodského ilustrují vydání spisovatelových děl a sbírek věnovaných jeho tvorbě[4].

Brodského otec (beze jména) je jednou z hlavních postav celovečerního filmu Pokoj a půl aneb Sentimentální cesta do vlasti.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Knihy
  • А. В. Сапаров. Дорога жизни: повесть / Ариф Сапаров; fotografie A. Brodského Л. : Лениздат, 1947. 224 s.
  • Podvig Leningradа: dokument – umělecký sborník / [sestavil А. В. Сапаров; fotografie Д. Трахтенберга, A. Brodského, Г. Чертова, В. Логинова ; худож.: С. Юдовин, В. Серов, Н. Кочергин, В. Гальба, А. Харшак]. М.: Воениздат, 1960. 620 s.
Časopisy
  • Baltijskije jungi: fotografická esej / fotografie A. Brodského / Leningrad: časopis. 1942. № 1.
  • Ekipaž orděnonoscev: fotografická esej / fotografie A. Brodského / Leningrad: časopis. 1942. № 3.
  • V bojach za gorod Lenina: fotoreportáž / fotografie A. Brodského / Leningrad: časopis. 1942. № 4—5.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Бродский, Александр Иванович na ruské Wikipedii.

  1. a b c d Bondarenko 2014/5774.
  2. a b Марк Гигузин «Как я стал родственником Иосифа Бродского»
  3. a b Лосев 2006, Хронология жизни и творчества И. А. Бродского.
  4. a b c d e f g h Izmailov 2010.
  5. a b c d e f Izmailov А. Бродский Александр Иванович (1903—1984) [online]. Unie novinářů Petrohradu a Leningradské oblasti, 2013-08-23 [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Преподаватели: Бродский Александр Иванович (1903—1984) [online]. Фотофакультет [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Адресная и справочная книга «Весь Петербург» на 1905 год: В адресных книгах с 1898 по 1908 год Израиль Бродский указан часовым мастером.
  8. Надгробная плита родителей на ограде могилы Александра Ивановича Бродского и его жены
  9. Запись о рождении Александра Бродского в Книге о родившися евреях городского раввина Санкт-Петербурга за 1903 год
  10. Адресная и справочная книга «Весь Петербург» на 1903 год
  11. Лосев 2006, гл. «Родители».
  12. a b c d Бродский Александр Иванович [online]. Санкт-Петербургский государственный университет, 2013-08-23 [cit. 2019-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-03. (anglicky) 
  13. a b c d e Соколовский М. В. Бродский Александр Иванович (1903—1984) [online]. Петербургский некрополь [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. a b c Полухина 2000.
  15. a b Луданов и др. 2014.
  16. Телехов 2015.
  17. Дмитриева Л. Фотографы блокадного Ленинграда [online]. Комитет по культуре Ленинградской области. Музеи Ленинградской области [cit. 2019-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-03. (anglicky) 
  18. Kurtov 2014.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Knihy
  • Неизвестная блокада. Путь к победе. Leningrad, 1941—1944: Фотоальбом = The Unknown Blockade: Road to Victory: Leningrad, 1941—1944 / авт.-сост. В. А. Никитин; пер. П. Беломлинская. — 3-е изд. — СПб.: Изд-во К. Тублина: Лимбус Пресс, 2013. — 306 с. — 1000 экз. — ISBN 978-5-8370-0641-8.
  • Лосев Л. Иосиф Бродский: Опыт литературной биографии / Лев Лосев. — 2-е изд., испр. — М. : Мол. гвардия, 2006. — 447 с. — (ЖЗЛ). — 10 000 экз. — ISBN 5-235-02951-8.
  • Человек в пейзаже / Е. Рейн / Иосиф Бродский: Большая книга интервью / сост. В. Полухиной. — М. : Захаров, 2000. — 701 с. — 5000 экз. — ISBN 5-8159-0081-8.
Články
  • Izmailov А. «Я сын фотографа…» — писал Иосиф Бродский [online]. [cit. 2021-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-28. (anglicky) 
  • Izmailov А. Бродский Александр Иванович (1903—1984) [online]. Sojuz magazinistov Sankt-Peterburga i Leningradskoj oblasti, 2013-08-23 [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bondarenko В. Блокадный ребёнок [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Бродский Александр Иванович [online]. Санкт-Петербургский государственный университет, 2013-08-23 [cit. 2019-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-03. (anglicky) 
  • Телехов М. Фотографии читали «между строк» [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Луданов И., Ларионова Т., Виноградов Д. В Москве открылась выставка фотографий блокадного Leningradа [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Kurtov А. Фоторасследование [online]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Ivanovič Brodskij na Wikimedia Commons
  • Александр Бродский: фотографии [online]. Военный альбом: Фотографии Второй мировой и Великой Отечественной войны (1939—1945) [cit. 2019-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Александр Бродский [online]. Rusko dnes [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Соколовский М. В. Бродский Александр Иванович (1903—1984) [online]. Петербургский некрополь [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (anglicky)