Raman Pratasevič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Raman Pratasevič
Роман Протасевич.png
Narození5. května 1995 (26 let)
Minsk
BydlištěMinsk (do 2019)
Polsko
Alma materLyceum of the Belarusian National Technical University (do 2011)
Institut žurnalistiky Běloruské státní univerzity
Povoláníeditor, novinář, politický aktivista a šéfredaktor
ZaměstnavateléEuropean Radio for Belarus
Nexta
Svobodná Evropa
Batalion Azov
Partner(ka)Sofia Sapega
RodProtasevičové
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raman Pratasevič (bělorusky Раман Дзмітрыевіч Пратасевіч, Raman Dzmitryjevič Pratasevič, rusky Роман Дмитриевич Протасевич, Roman Dmitrijevič Protasevič, * 5. května 1995, Minsk) je běloruský novinář, fotograf, blogger a disident, kritik běloruského režimu Alexandra Lukašenka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studia a začátky žurnalistiky[editovat | editovat zdroj]

Raman Pratasevič se už od svých 15 let zapojoval do protestů proti běloruskému režimu a zajímal se o žurnalistiku.[1] Za účast na „tichém“ protestním shromáždění proti režimu byl 6. července 2011 zadržen a následně vyloučen z lycea Běloruské národní technické univerzity. Ve studiu pokračoval na střední škole č. 94 v Minsku.[2] Později byl vyloučen i z žurnalistického studijního programu na Běloruské státní univerzitě,[3] když se o několik dní nestihl vrátit z devítiměsíčního studijního pobytu v Česku, kde získal stipendium Václava Havla. Následně pracoval pro nezávislá média jako Rádio Svoboda nebo Euroradio a rok strávil na Donbasu, kde fotil a dokumentoval probíhající válku.[1]

Útěk ze země[editovat | editovat zdroj]

V roce 2019 utekl Pratasevič ze země, nejprve i se svými rodiči do Polska,[3] kde v roce 2020 zažádal o azyl. Tam od té doby působil jako šéfredaktor informačního kanálu Nexta na síti Telegram.[1] Poté se přestěhoval do Litvy.[3]

Kanál Nexta, který založil společně s Stěpanem Putilem, byl jedním z hlavních zdrojů zpráv o protestech proti vládnoucímu režimu, které v Bělorusku vypukly po prezidentských volbách v roce 2020. Pratasevič i Putilo se v roce 2020 dostali na běloruský seznam lidí „zapojených do teroristických aktivit“.[3][4] Pratasevič byl obviněn z extremismu, organizování masových nepokojů a sociální nenávisti.[5]

Obvinění z terorismu na straně Ukrajiny na Donbasu[editovat | editovat zdroj]

Ohledně Pratasovičově angažmá na Ukrajině ve válce Donbasu[6] se začaly v srpnu 2020 šířit obvinění z terorismu v roce 2014, kdy na Donbase měl bojovat po boku ukrajinské armády.[7][8] Tato obvinění se ještě umocila po Pratasevičově zatčení v Minsku po únosu letadla v květnu 2021.[9]

Běloruské noviny Bělorusko Segodnya například uvedly, že Pratasevič byl žoldák, který „bojoval na východní Ukrajině s nacionalistickým praporem Azov, který byl obviněn z neonacistických vazeb“, s využitím obálky časopisu praporu Azov z července 2015, údajně obsahující fotografii Prataseviče.[6] Veterán Azovu pár dní nato prohlásil, že na titulní stránce není Pratasevič, ale Andrij Snitko padlý u Donbasu v roce 2014.[10] Zakladatel Azovského praporu Andrij Bileckyj napsal, že Pratasevič „ve skutečnosti bojoval s Azovským praporem a dalšími jednotkami proti okupaci Ukrajiny jako novinář a jeho zbraní nebyl kulomet, ale slovo“ a že byl zraněn při ústupu ze Šyrokyne v roce 2015.[11]

Telegramový kanál Žluté švestky, mající blízko k běloruským úřadům, zveřejnil fotografie údajně pocházející z Pratasevičova mobilního telefonu, na nichž byl vyobrazen ve vojenské uniformě a se zbraněmi v ruce.[12] Prezident Lukašenko 26. května 2021 prohlásil na tiskovém mítinku, že Pratasevič „v bratrské Ukrajině zabíjel lidi“.[13]

Dne 27. května 2021 Luhanská lidová republika zahájila trestní řízení proti Pratasevičovi, v němž ho obvinila ze „spáchání řady zvlášť závažných zločinů, včetně ostřelování osad Doněcké lidové republiky, které způsobily smrt a zranění civilistů a zničení a poškození civilní infrastruktury.“[14] V obvinění se tvrdí, že Pratasevič byl členem praporu Azov a používal těžké zbraně, konkrétně protitankové dělo MT-12, houfnici D-30, minomety a protiletadlová děla.[14]

Zatčení v Minsku[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Let Ryanair 4978 a Únos Ramana Prataseviče.

V květnu 2021 Pratasevič navštívil Athény kvůli fotografování a účasti na ekonomické konferenci s představitelkou běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou.[3] Už po příjezdu do Athén byl podle pozdějších informací řeckých tajných služeb sledován.[15] 23. května 2021 potom nastoupil na let Ryanair 4978 na trase z Athén do litevského hlavního města Vilniusu, během něhož byl za dramatických okolností spolu se svou přítelkýní unesen. Běloruská armáda vyslala svou stíhačku, aby letadlo ve svém vzdušném prostoru zadržela. Běloruské úřady přinutily letadlo přistát v Minsku, kde byl Pratasevič i se svou přítelkyní zatčen.[16] Úřad běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka uvedl, že důvodem k odklonu letadla bylo podezření, že je na palubě bomba,[16] žádná se však nenašla.[17]

Zatčení Prataseviče a jeho partnerky následně vzbudilo silnou mezinárodní reakci, leteckou blokádu běloruských aerolinek na území EU a ekonomické sankce EU a USA. Událost začala vyšetřovat Mezinárodní organizace pro civilní letectví.[18]

O den později, 24. května 2021, se Pratasevič objevil ve videu běloruské státní televize Belarus 1. Na čele měl viditelný šrám. Uvedl, že dozorci se k němu chovají korektně. Popřel potíže se srdcem, o kterých předtím hovořila jeho matka, a doznal se k organizování nepokojů.[19]

Dne 3. června se Pratasevič potřetí od zadržení objevil na videu, které odvysílala běloruská státní televize. V 90minutovém videu se „z vlastní vůle“ doznal k organizování protivládních protestů a řekl, že respektuje vůdce Alexandra Lukašenka. Na konci rozhovoru se rozplakal a řekl, že se chce jednou oženit a mít děti.[20]

Okamžitě jsem přiznal svou vinu při organizování masivních neoprávněných akcí. (...) Hodně jsem kritizoval Alexandra Grigorjeviče Lukašenka, ale když jsem se začal víc zabývat politickými tématy, začal jsem chápat, že dělá správnou věc, a určitě ho respektuji.
— Raman Pratasevič[20]

Opozice a rodina Prataseviče jsou přesvědčeni, že se přiznal pod nátlakem po mučení. Otec uvedl, že by jeho syn nic podobného neřekl, že ho zlomili a donutili, aby řekl, co chtějí. Také české ministerstvo zahraničí označilo vystoupení za vynucené a zjevně zmanipulované. Běloruské úřady už dříve uvedly, že příznání opozičníků jsou dobrovolná a Prataseviče označily za extremistu, který podněcoval k násilí.[20]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c dar. Z dovolené do vězení. Reportéři ČT zmapovali příběh běloruského novináře Ramana Prataseviče. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2021-06-01 [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. (česky) 
  2. Роман Протасевич: О политике в семье не говорим. Белорусский партизан [online]. 2021-05-29 [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. 
  3. a b c d e KRAMEROVÁ, Martina. ‚Třásl se a měl hlavu v dlaních.‘ Kdo je zadržený novinář, kvůli kterému Bělorusko poslalo letadlo na zem?. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2021-05-24 [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (česky) 
  4. Who is Roman Protasevich? Belarus dissident journalist in profile. BBC [online]. 2021-5-25. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ČTK. Bělorusko stíhačkou donutilo přistát letoun Ryanairu. Aby zatklo Lukašenkova kritika. Aktuálně.cz [online]. 2021-05-23. Dostupné online. 
  6. a b Belarus plane: What we know and what we don't. www.bbc.com. BBC, 25 May 2021. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 May 2021. (anglicky) 
  7. LOKHOV, Pyotr. Journalist or soldier? Meduza dissects allegations that Roman Protasevich [online]. 28 May 2021. Dostupné online. (anglicky) 
  8. YouTube. От ХАМАСа до Донбасса. Лукашенко о перехвате самолета [online]. 26 May 2021. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Отец Романа Протасевича опровергает, что тот воевал на Донбассе
  10. ANALÝZA DEZINFORMACE: "Šakal z Minsku". Manipulátoři.cz [online]. 2021-06-04 [cit. 2021-06-05]. Dostupné online. (česky) 
  11. Протасевич працював журналістом на Донбасі – Білецький. Ukrayinska Pravda. 26 May 2021. Dostupné online [cit. 28 May 2021]. (ukrajinsky) 
  12. Опубликованы фото Протасевича из его смартфона. На них он в форме, с оружием и на фоне флагов "Азова". strana.ua [online]. [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. (rusky) 
  13. "Убивал людей в братской Украине". Лукашенко впервые прокомментировал задержание Протасевича. strana.ua [online]. [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. (rusky) 
  14. a b Бойовики "відкрили справу" проти Протасевича, звинувачують в особливо тяжких злочинах. Ukrayinska Pravda. 27 May 2021. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  15. DZIUBA, Daryna. Ruští agenti sledovali Prataseviče už na dovolené v Řecku. Seznamzpravy.cz [online]. Seznam.cz, 2021-06-03 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (česky) 
  16. a b BRUNNER, Simone. Niemand soll sich sicher fühlen. Die Zeit [online]. 2021-05-24 [cit. 2021-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-24. (německy) 
  17. ČTK. Běloruská stíhačka donutila přistát letadlo Ryanair pod záminkou bomby. Na palubě byl kritik Lukašenka. Lidovky.cz [online]. 2021-05-23. Dostupné online. 
  18. dar. Odklonění letu v Bělorusku vyšetří na žádost Irska organizace přidružená k OSN. Evropská unie plánuje sankce. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2021-05-27 [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. (česky) 
  19. mso, Novinky, ČTK. Zadržený novinář se šrámem na čele se na videu doznal k organizaci nepokojů. Novinky.cz [online]. 2021-05-24. Dostupné online. 
  20. a b c apm. Pratasevič se „z vlastní vůle“ doznal ve státní televizi. Zlomili a donutili ho, říká otec a opozice. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2021-06-04. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]