Volby prezidenta Běloruska 2020

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Volby prezidenta Běloruska 2020
Řetěz solidarity protestujících proti výsledku prezidentských voleb, Minsk, 13. srpna 2020
Řetěz solidarity protestujících proti výsledku prezidentských voleb, Minsk, 13. srpna 2020
StátBělorusko
Druh volebprezidentské
Volební termín9. srpna 2020
Předchozí volby2015
Volební účast84,17 (podle běloruské státní komise)
Výsledky
Alexandr Lukašenko Svjatlana Cichanouská
Alexandr Lukašenko Svjatlana Cichanouská
nezávislý nezávislá
80,08 % 10,9 %
výsledek voleb je zpochybněn všemi opozičními kandidáty a větším množstvím států

Volby prezidenta Běloruska v roce 2020 se konaly dne 9. srpna. V předchozích volbách, které se konaly v roce 2015, zvítězil autoritář[1] Alexandr Lukašenko. Ten v roce 2020 usiloval již o šestý mandát.

Podle Ústřední volební komise se vítězem stal Alexandr Lukašenko s 80,08 % hlasů. Jeho hlavní oponentka Svjatlana Cichanouská obdržela podle volební komise 10,9 procenta hlasů, ale odmítla výsledek voleb akceptovat a prohlásila se za vítězku voleb.[2][3][1] Volební účast měla dosáhnout 84,17 % občanů Běloruské republiky.[4]

Výsledek voleb neodpovídá nezávislým exit pollům provedeným jak v Bělorusku, tak v zahraničí, ani tomu, co oznámily některé místní volební komise. Podle těchto údajů Cichanouská dosáhla mnohem lepšího výsledku než Lukašenko.[5][6] Při několikadenních masových protestech lidí, kteří nesouhlasí s vítězstvím Lukašenka, bylo zatčeno okolo 6000 Bělorusů.[7]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

V roce 2020 vládne Alexandr Lukašenko, považovaný v podstatě za diktátora, Bělorusku již 26 let. Regulérně podle mezinárodních standardů proběhla pouze jeho první volba v roce 1994.[8] Volby probíhaly po epidemii koronaviru, kterou Lukašenkova vláda nezvládla a přišla tak o podporu části běloruského obyvatelstva.[9][5][10] Země také výrazně ekonomicky stagnuje.[11]

Podle politoložky a rusistky Terezy Souškové se i na dalších událostech ukazuje, že Lukašenkův režim selhává, např. v 2020 havarovalo v Minsku vodovodní potrubí a bez vody zůstalo 800 tisíc Bělorusů, včetně nemocnic a škol.[5]

Běloruská společnost se ve srovnání s předchozími volbami aktivizovala prostřednictvím sociálních sítí, blogerů a opozičních médií.[10][5] a chová se podle Terezy Souškové solidárněji.[5]

Podle sociologického průzkumu provedeného v dubnu 2020 v Minsku důvěřovalo Lukašenkovi 24 % respondentů, Ústřední volební komisi pak jen 11 % respondentů.[12]

Kandidáti[editovat | editovat zdroj]

Uchazeči o úřad běloruského prezidenta jsou povinni získat minimálně 100 000 platných podpisů podporujících jejich kandidaturu. Bělorusové byli oproti předchozím volbám aktivnější při sbírání podpisů pro opoziční kandidáty.[10]

Oficiální[editovat | editovat zdroj]

Odmítnutí[editovat | editovat zdroj]

  • Sjarhej Cichanouski – youtuber, jehož kanál měl před prezidentskými volbami sledovanost okolo 250 000 lidí. Zatčen policií a obviněn z organizace výtržnictví. Kandidatura mu nebyla povolena Ústřední volební komisí.[13][10]
  • Viktar Babaryka – bankéř, dlouholetý šéf Belgazprombank.[13]Dne 13. června mu byl běloruskými úřady zablokován účet pro financování volební kampaně.[10] Oficiálním důvodem pro odmítnutí jeho kandidatury byly nesrovnalosti v jeho majetkovém přiznání.[14]
  • Valerij Cepkalo – diplomat, bývalý velvyslanec v USA a Mexiku.[13] Volební komise zpochybnila více než polovinu jeho podpisů potřebných pro kandidaturu.[15]
  • Vladimír Něpomňaščich – zatčen za agitaci při sbírání podpisů pro účast ve volbách[10]

Kampaň[editovat | editovat zdroj]

Volební shromáždění na podporu Cichanounské, Minsk, 30. července 2020

Podle Maxe Ščura byl původně hlavním opozičním favoritem bankéř Viktar Babaryka, proti kterému Lukašenko v červnu tvrdě zasáhl v souvislosti s jeho řízením Belgazprombanky.[10] Na základě informací z jeho volebního štábu se mu podařilo získat okolo 435 000 podpisů pro jeho kandidaturu.[16] Poté, co byl zatčen další prezidentský kandidát youtuber Sjarhej Cichanouski, nahradila ho jeho žena Svjatlana Cichanouská, která začala spolupracovat s volebními štáby Babaryky a exambasadora v USA Valerije Cepkaly, a hlavní opoziční kandidátkou proti Alexandru Lukašenkovi se tak stala ona.[10][9]

Dne 30. července se podařilo Cichanounské zorganizovat v Minsku předvolební mítink, které se zúčastnilo okolo 63 tisíc lidí. Šlo o největší protestní shromáždění proti Alexandru Lukašenkovi za posledních deset let.[9] Na současné běloruské poměry přišlo mnoho lidí i na její mítinky v Homelu a Bobrujsku, v obou případech okolo 10 000.[11]

Průběh voleb[editovat | editovat zdroj]

Monitorování voleb bylo umožněno pouze zahraničním pozorovatelům z Společenství nezávislých států, běloruská opozice se prací ve volebních komisí účastnit nemohla. Během voleb vznikaly průtahy a někteří Bělorusové tak nemohli odevzdat svůj hlas. Byly také zaznamenány situace, které umožňovaly podezřelé machinace s volebními lístky. K neregulérnosti voleb mohl přispět i fakt, že bylo možné volit s několikadenním předstihem.[5][17][18] V den voleb také vypadávalo internetové spojení, nefungoval přenos mobilních dat a občas i weby opozičních médií.[5]

Volební exit poll Rádia Svobodná Evropa přisuzoval Cichanounské vítězství ve výši více než 80 %. Pro Lukašenka mělo hlasovat necelých 6 % voličů.[6]

Povolební situace[editovat | editovat zdroj]

Takzvaná "Zeď hanby", na kterou absolventi a rodiče dětí studujících na škole v Minsku vrací svá vyznamenání a diplomy na protest proti falšování výsledků voleb, kterého se účastnili i učitelé této školy
Protivládní demonstrace v Minsku v neděli 16. srpna
Související informace naleznete také v článku Protesty v Bělorusku 2020.

Po celém Bělorusku začaly protestovat 9. srpna tisíce lidí nespokojených s výsledky voleb, proti kterým tvrdě zasahovala policie. Zhruba 3000 demonstrantů bylo zatčeno, desítky zraněno.[3] Ke 13. 8. bylo při pokračujících masových protestech zatčeno již 6000 lidí a dva lidé zemřeli.[7] Policie se snažila protesty, odehrávající se ve více než 33 městech, potlačit pomocí slzného plynu, gumových projektilů, vodních děl a světelných a zvukových granátů.[5]

Hlavní Lukašenkova vyzývatelka Svjatlana Cichanouská odmítla výsledky voleb přijmout a prohlásila se za jejich vítězku.[3][1] Šest volebních komisí v Minsku oznámilo, že v jejich okrsku výrazně zvítězila Cichanouská.[5] Všichni prezidentští kandidáti kromě Lukašenka výsledek voleb zpochybnili u běloruské Ústřední volební komise.[19]

V polovině srpna 2020 Cichanouská oznámila vytvoření Koordinační rady, jejímž smyslem je najít bezpečný mechanismus pro předání moci v zemi. Do 9. září byli všichni členové prezidia Koordinační rady pozatýkáni nebo donuceni odjet ze země. Na svobodě zůstala pouze Světlana Alexijevičová, která se kvůli věku do činnosti prezidia aktivně nezapojovala.[20]

Zahraniční reakce[editovat | editovat zdroj]

Za "svobodné ani spravedlivé" nepovažuje volby jménem všech svých členských států Evropská unie. Tvrdý postup běloruské vlády vůči demonstrantům odsoudili například litevský ministr zahraničí Linkevičius nebo český premiér Andrej Babiš.[2] S průběhem voleb vyjádřily nesouhlas prostřednictvím svého ministra zahraničí Mika Pompea Spojené státy, které proti Lukašenkově režimu zvažují zavedení sankcí.[21]

Naopak gratulaci k vítězství zaslal Lukašenkovi ruský prezident Vladimír Putin[17], čínský prezident Si Ťin-pching[22] nebo venezuelský prezident Nicolás Maduro.[23]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Podle Lukašenka byly protesty řízené z ČR, Polska a Británie | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b Cichanouská opustila Bělorusko, podle svého týmu pod nátlakem. Protesty pokračují. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-8-11 [cit. 2020-8-12]. Dostupné online. 
  3. a b c Běloruské volby vyhrál opět Lukašenko. Policie tvrdě zasáhla proti demonstrantům. Aktuálně.cz [online]. 2020-08-09 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. (česky) 
  4. Выборы Президента Республики Беларусь 9 августа 2020. vybary2020.by [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. a b c d e f g h i SOUŠKOVÁ, Tereza. A2larm [online]. [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b Od učitelky angličtiny k hlavní tváři opozičního hnutí v Bělorusku. Kdo je Svjatlana Cichanouská?. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b Odejděte, vzkázala Lukašenkovi držitelka Nobelovy ceny. Protesty mají další oběť. Aktuálně.cz [online]. 2020-08-13 [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (česky) 
  8. VOTÁPEK, Vladimír. KOMENTÁŘ: Běloruská parodie na volby. Lukašenko triumfem překonal i Putina. iDnes.cz [online]. 2020-08-11 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. 
  9. a b c JEDLIČKA, Petr. Bělorusko: na mítink hlavní Lukašenkovy vyzyvatelky dorazil nevídaný počet lidí. Deník Referendum [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. 
  10. a b c d e f g h ŠČUR, Max. Volby za času pandemie | 18. 6. 2020 | Max Ščur. Britské listy [online]. 2020-06-18 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. 
  11. a b NOVÁK, Martin. Lukašenkův nečekaný sok. Mladá překladatelka se stala symbolem změn, teď jde do voleb. Aktuálně.cz [online]. 2020-07-28 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. (česky) 
  12. Институт социологии НАН: В апреле уровень доверия Лукашенко в Минске составлял 24%. TUT.BY [online]. 2020-06-19 [cit. 2020-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-21. (rusky) 
  13. a b c d JEDLIČKA, Petr. Volby v Bělorusku: proti Lukašenkovi stojí tentokrát tři ženy. Deník Referendum [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. 
  14. ЦИК Белоруссии отказал Бабарико в регистрации кандидатом в президенты. РИА Новости [online]. 20200714T1232 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (rusky) 
  15. ЦИК Беларуси снял с выборов оппозиционера Цепкало. Ему забраковали половину подписей. Новая газета - Novayagazeta.ru [online]. [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (rusky) 
  16. Potential Belarusian Presidential Challenger Remanded In Custody. RadioFreeEurope/RadioLiberty [online]. [cit. 2020-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. a b Komise lezla oknem s tajemnou igelitkou. Bělorusové zveřejňují podivná videa z voleb. Aktuálně.cz [online]. 2020-08-10 [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. (česky) 
  18. V Bělorusku vrcholí prezidentské volby. Lukašenkova protikandidátka se skryla z obav před zatčením. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (česky) 
  19. meduza.io [online]. [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. 
  20. Zadržen poslední aktivní člen vedení rady běloruské opozice. České noviny [online]. 2020-9-9. Dostupné online. 
  21. V Bělorusku zemřel při protestech druhý člověk. Američané podle Pompea zvažují zavedení sankcí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-08-13]. Dostupné online. (česky) 
  22. CNN, Analysis by Nathan Hodge. Analysis: As Belarusians protest, Xi and Putin rally behind Lukashenko. CNN [online]. [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. 
  23. Президент Венесуэлы поздравил Лукашенко с переизбранием на президентских выборах. www.belta.by [online]. 2020-08-11 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (rusky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]