Let Ryanair 4978

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odklonění letu Ryanair 4978
Odkloněný stroj Boeing 737 (SP-RSM) společnosti Ryanair vyfocený v roce 2019
Odkloněný stroj Boeing 737 (SP-RSM) společnosti Ryanair vyfocený v roce 2019
Nehoda
Datum23. května 2021
Čas12:47
Fáze letulet
MístoLetiště Minsk
Let4978
Počátek letuLetiště Atény
Cíl letuLetiště Vilnius
Letoun
ModelBoeing 737-8AS
DopravceRyanair
RegistraceSP-RSM
Následky
Na palubě osob171
Zraněných0
Mrtvých0
Přeživších171
Pohřešovaných0
Přibližná trasa letu 4978 zobrazující přesměrování do Minsku.

Během pravidelného letu Ryanair 4978 na lince z Athén do Vilniusu dne 23. května 2021 bylo letadlo Boeing 737-8AS (registrace SP-RSM) v běloruském vzdušném prostoru – těsně před jeho opuštěním – donuceno stíhačkou MiG-29 Běloruského letectva přistát v Minsku. Tam došlo k zadržení Ramana Prataseviče, běloruského opozičního aktivisty a novináře žijícího v litevském exilu. Jako záminka bylo využito podezření pro bombu na palubě.[1] Raman Pratasevič byl následně vzat do vazby a hrozí mu trest za údajný terorismus.[2]

Únos[editovat | editovat zdroj]

Odklonění letadla[editovat | editovat zdroj]

Dne 23. května 2021 byl pravidelný let 4978 (Athény–Vilnius) odkloněn do Minsku na základě falešného podezření na přítomnost bomby v letadle. To let obdržel, když se pohyboval 45 km jižně od Vilniusu a 90 km západně od Minsku, ale přitom ještě v běloruském vzdušném prostoru. Piloti byli podle aerolinky informováni běloruskými úřady o „potenciálním bezpečnostním problému na palubě“ a bylo jim nařízeno, aby přistáli v Minsku.[3][4] Posádce nebylo umožněno spojit se s aerolinkami a poradit se o nouzovém přistání.[5] Na palubě letadla bylo 171 cestujících.[4]

Běloruská televize později zveřejnila svou verzi přepisu komunikace mezi dispečery a piloty, jehož důvěryhodnost ale nebyla ověřena a přepis tak budí určité otázky. Litva a Ryanair své přepisy nezveřejnily. Z běloruské verze přepisu vyplývá, že let překročil hranice Běloruska v neděli 23. května okolo 12.30 (DVEČ) a ve stejný čas poprvé přišel kontakt s minskými dispečery.[6]

Máme informaci od speciálních služeb, že máte na palubě bombu. Mohla by být aktivována nad Vilniusem
— Zpráva minského dispečera pro piloty během prvního kontaktu s letadlem při vstupu do běloruského vzdušného prostoru[6]

Piloti se snažili tuto informaci ověřit a začali se doptávat na podrobnosti, nicméně dispečeři doplnili jen to, že informaci mají od letištní služby, které ji předaly speciální služby. Na dotaz, o jaké letiště šlo uvedli, že výhrůžný e-mail dostalo více letišť a že e-mail byl v angličtině a zaslaný skrze šifrovanou schránku, přičemž jeho autorem je hnutí Hamás. Lukašenko k tomu později doplnil, že tento e-mail přišel ze Švýcarska, které ale uvedlo, že o žádném varování před bombou v daném letu neví. Další nesrovnalost přinesly The Dossier Centre, server The Daily Beast a týdeník Der Spiegel, které při analýze důkazů zjistily, že předmětný e-mail měl přijít do schránky ministerstva nejdříve ve 12:57, tedy o 27 minut později, než dispečeři informovali o hrozbě letadlo.[6]

12:41, tedy 11 minut po prvním kontaktu, piloti opět požádali o další podrobnosti a ptali se, jestli doporučení odklonit letadlo do Minsku přišlo z Atén, z Vilniusu nebo od společnosti Ryanair, načež jim dispečink odpověděl, že jde o doporučení minského letiště. Ve 12:45 dostali piloti červený kód, tedy varování o trvajícím vážném nebezpečí. Ještě dvě minuty kapitán trval na původní trase, ale nakonec přistoupil na běloruské doporučení a změnil trasu. To bylo asi čtvrt hodiny před plánovaným přistáním ve Vilniusu, nedaleko bělorusko-litevských hranic, a přitom dál od Minsku než od Vilniusu.[6]

Vyhlašujeme pohotovost... MAYDAY, MAYDAY, MAYDAY... naším záměrem bude odklonit let na letiště v Minsku.
— Nouzové hlášení pilota po obdržení červeného kódu[6]

Zatčení aktivisty[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Únos Ramana Prataseviče.

K přistání v Minsku došlo ve 13:15. Následovala prohlídka letadla, při které se žádná bomba nenašla.[6] Šestadvacetiletý běloruský opoziční aktivista Raman Pratasevič, který je běloruskou vládou obviňován z několika zločinů, byl po přistání v Minsku vyveden z letadla a zatčen.[7][8] Zatčena byla i jeho přítelkyně Sofia Sapegaová.[9] Letadlo potom odletělo do původní cílové destinace, kde přistálo s více než sedmihodinovým zpožděním.[6]

Podle běloruských představitelů přikázal běloruský president Alexander Lukašenko osobně, aby byl let přesměrován do Minsku, a poslal běloruskou stíhačku MiG-29 jako eskort.[7][10][11] Ryanair i běloruská policie následně potvrdily, že na palubě nebyly nalezeny žádné výbušniny.[3][4]

My, bojovníci Hamásu, požadujeme, aby Izrael přestal útočit v Pásmu Gazy a aby Evropská unie stáhla svoji podporu Izraele v této válce. V letadle je bomba. Pokud se nezařídíte podle našich požadavků, vybuchne 23. května nad Vilniusem.
— Údajná pohrůžka Hamásu[12]

Vedle Prataseviče a jeho přítelkyně nepokračovali do koncové destinace ještě další čtyři cestující, přestože měli zakoupené letenky.[13][14]

Reakce a diplomatická krize[editovat | editovat zdroj]

Ředitel společnosti Ryanair Michael O’Leary a také irský ministr zahraničí Simon Coveney označili běloruský postup za státem podporované pirátství.[15] Některé aerolinky, jako Air France, AirBaltic, Austrian Airlines či Wizz Air, se poté začaly vzdušnému prostoru Běloruska vyhýbat.[16][17] Litevské úřady vydaly zákaz leteckého cestování ze země či do země přes běloruský vzdušný prostor.[17] Běloruský postup ostře odsoudila Evropská unie, NATO, Spojené státy americké, Velká Británie, Francie, Německo či Polsko. K propuštění Prataseviče vyzval také český ministr zahraničí Jakub Kulhánek.[18][19][20] Následně se o omezení letecké dopravy do Běloruska dohodli i lídři států EU a evropské země postupně začaly rušit linky do Běloruska a přelety nad ním a přestaly přijímat běloruská letadla na svých letištích. K tomu se lídři dohodli na dalším kole sankcí, tentokrát na lidi spojené s vynuceným přistáním a na další osoby a firmy podporující běloruský režim. K zákazu přeletu běloruského vzdušného prostoru se přidaly ještě Singapore Airlines a ukrajinské aerolinky, ty na základě vládního zákazu.[21] 29. května už bylo pro běloruskou společnost Belavia zavřeno nebe nad všemi okolními státy kromě Ruska, tedy nad Polskem, Litvou, Lotyšskem a Ukrajinou. Belavia tak mohla létat jen do Ruska nebo do dalších destinací přes ruský vzdušný prostor.[22]

Jediným zastáncem Běloruska se v tomto konfliktu stalo Rusko. To vyjádřilo politování nad „uspěchaným“ rozhodnutím summitu Evropské unie. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila reakci Západu za nepochopitelnou „hysterii“ s tím, že podle ní v posledních letech došlo k několika případům vynuceného přistání letadel z různých zemí ze strany Západu, a to i z politických důvodů. Mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov uvedl, že „vyhýbat se území dosti velké země uprostřed Evropy je pro jakoukoli leteckou společnost velice nákladné.“[21] 27. května ruské úřady v rámci solidarity s Běloruskem v tomto sporu odmítly povolit let rakouských aerolinek Austrian Airlines z Vídně do Moskvy, kvůli jeho alternativní trase, kterou chtělo obletět vzdušný prostor Běloruska, což je důsledek rozhodnutí EU se Bělorusku po incidentu vyhýbat. Ze stejného důvodu ruské úřady odmítly také let dopravce Air France z Paříže do Moskvy, ten byl zrušen i následující den.[23] 28. května ale ruské úřady uvedly, že v případě neudělení povolení šlo jen o technické problémy, kdy musely zpracovat velké množství žádostí v souvislosti s úpravou trasy letadel kvůli vyhnutí se běloruskému vzdušnému prostoru, a že přílety těchto letadel v nejbližší době povolí.[24] Téhož dne navštívil Lukašenko Putina v Soči, kde měli hovořit o ekonomických záležitostech a záležitostech postupné integrace obou zemí. Putin v úvodu setkání označil reakci západu za „vzplanutí emocí“ a pozval Lukašenka zaplavat si do moře. Lukašenko přivezl podle svých slov Putinovi dokumenty ohledně Pratasevičova případu, které mu „pomohou pochopit, co se děje a co je to za lidi“ a že se jedná o pokus dostat situaci až na úroveň srpnových demonstrací po posledních prezidentských volbách.[25]

Šéf britské diplomacie Dominic Raab uvedl, že „je těžké si představit, že Rusko nebylo do incidentu nějak zapleteno, třeba jen svým souhlasem.“[21] Ve stejném duchu reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg: „Víme o velmi úzkém vztahu mezi Ruskem a Běloruskem, a proto je těžké uvěřit, že by režim v Minsku mohl něco takového udělat bez jakékoli koordinace s Ruskem.“[26] Zapojení Ruska do incidentu následně popřel Dmitrij Peskov[21] i Vladimir Putin, který se na dotaz novináře, zda-li by byl schopen nařídit únos komerčního letu například z Londýna do Thajska, pokud by věděl, že na palubě je takto hledaná osoba, jen „uchechtl“ a odpověděl „neřeknu“, čímž vyvolal v sále smích.[27]

Odklonění letu a zadržení Prataseviče a jeho partnerky odsoudily země G7 jako bezprecedentní a vyzvaly k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění zadržených. Avizovaly zlepšit úsilí o vymáhání „zodpovědnosti“ za činy Běloruska. Kroky podle nich ohrozily bezpečnost pasažérů letu a navíc šlo o vážný útok na pravidla regulující civilní letectví.[28]

Spojené státy americké obnovily na začátku června 2021 sankce proti devíti běloruským firmám vlastněným státem a uvažovaly o dalších sankcích proti představitelům běloruské vlády po konzultaci s EU a dalšími partnery. Zároveň vyzvaly Bělorusko k umožnění nezávislého prošetření nuceného přistání letadla a k propuštění všech politických vězňů a umožnění dialogu s opozicí, aby mohlo dojít k vyhlášení svobodných a spravedlivých prezidentských voleb v Bělorusku.[29] Biden označil zatčení novináře za urážku mezinárodních norem.[12]

Irsko, v kterém je registrována společnost Ryanair provozující odkloněný let, 27. května požádalo Mezinárodní organizaci pro civilní letectví OSN o nezávislé vyšetření incidentu podle článku 55e úmluvy rady této organizace a organizace mu po mimořádném zasedání vyhověla.[28] Po tomto vyšetřování volala krátce po incidentu i běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská.[30]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BRUNNER, Simone. Niemand soll sich sicher fühlen [online]. Die Zeit, 2021-05-24 [cit. 2021-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-24. (německy) 
  2. Belarus diverts plane to arrest journalist, says opposition [online]. 23 May 2021. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b TROIANOVSKI, Anton; NECHEPURENKO, Ivan. Belarus Forces Down Plane to Seize Dissident; Europe Sees 'State Hijacking'. The New York Times. 23 May 2021. Dostupné online [cit. 24 May 2021]. (anglicky) 
  4. a b c Ryanair plane: Western powers voice outrage at plane 'hijacking'. BBC News. 24 May 2021. Dostupné online [cit. 24 May 2021]. (anglicky) 
  5. ČTK. Šéf Ryanairu: Pilot odkloněného letu neměl na výběr, musel se podřídit výzvám běloruských dispečerů. iROZHLAS [online]. 2021-06-15 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b c d e f g ZRŮST, Tomáš. ‚Máte na palubě bombu.‘ Piloti odkloněného letadla si varování ověřovali, přistáli až po červeném kódu. iROZHLAS [online]. 2021-05-27 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b Belarus opposition says government forced Ryanair plane to land to arrest journalist [online]. 23 May 2021 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. У аэрапорце Мінска, рэзка змяніўшы курс, прызямліўся самалёт Афіны—Вільня — на борце быў Раман Пратасевіч [online]. nn.by [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (bělorusky) 
  9. Belarus Faces Western Outrage Over Airliner 'Hijacking' To Detain Journalist [online]. Svobodná Evropa [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. На борту самолета, экстренно посаженного в Минске, был Роман Протасевич [online]. People Onliner, 23 May 2021 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (bělorusky) 
  11. У аэрапорце "Мінск" затрыманы блогера Раман Пратасевіч [online]. Spring 96 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (bělorusky) 
  12. a b DZIUBA, Daryna. Terčem Lukašenkova „únosu“ letadla měl být někdo jiný než Pratasevič, píše web. Seznamzpravy.cz [online]. Seznam.cz, 2021-05-31 [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. (česky) 
  13. PLIKŪNĖ, Dalia; UŽUSIENYTĖ, Jogintė. Be opozicionieriaus ir jo draugės į Lietuvą negrįžo ir dar keturi lėktuvo keleiviai: kas jie – kol kas mįslė [online]. DELFI, 23 May 2021 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (litevsky) 
  14. KAMINSKI-MORROW, David. Political leaders outraged as Belarus 'forces' Ryanair 737 diversion to Minsk [online]. Flightglobal [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. SOUKUP, Ondřej. Kdo je mladý fotograf Pratasevič, pro kterého Lukašenko nechal vyslat vojenský letou a způsobil mezinárodní poprask. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. Economia, 2021-05-24 [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (česky) 
  16. Evropské aerolinky zakazují přelety nad Běloruskem, ruší se i fotbal. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. 
  17. a b KUBANT, Vít. ‚Bezpečnost je priorita.‘ Běloruskému vzdušnému prostoru se začaly vyhýbat první aerolinky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-05-24 [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (česky) 
  18. ČTK. Bělorusko stíhačkou donutilo přistát letoun Ryanairu. Aby zatklo Lukašenkova kritika. Aktuálně.cz [online]. 2021-05-23. Dostupné online. 
  19. ČTK. Běloruská stíhačka donutila přistát letadlo Ryanair pod záminkou bomby. Na palubě byl kritik Lukašenka. Lidovky.cz [online]. 2021-05-23. Dostupné online. 
  20. Spojené státy odsoudily nucené přistání letounu v Bělorusku, ve kterém cestoval Lukašenkův odpůrce. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (česky) 
  21. a b c d Evropské země postupně ruší letecké spojení s Běloruskem. Česko se k tomu chystá. euractiv.cz [online]. 2021-05-25 [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. (česky) 
  22. Belavia může létat už jen přes Rusko, ostatní země jí uzavřely prostor. zdopravy.cz [online]. Avizer Z, 2021-05-29 [cit. 2021-05-31]. Dostupné online. (česky) 
  23. TOMANKA, Marek. Rusko nevpouští do svého prostoru letadla, která se vyhýbají Bělorusku. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-05-27 [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. (česky) 
  24. hop. Ruské omezení letů působí vážné potíže, prohlásil Borrell. Moskva mluví o technických problémech. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2021-05-28 [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. (česky) 
  25. Vzplanutí emocí, říká Putin o únosu letadla. Lukašenka pozval ke koupání. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-05-28 [cit. 2021-05-31]. Dostupné online. (česky) 
  26. WAGHORN, Dominic. Hard to believe Russia was not involved in Belarus plane 'hijacking' - NATO secretary-general. sky.com [online]. 2021-05-28 [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. WAGHORN, Dominic. Hard to believe Russia was not involved in Belarus plane 'hijacking' - NATO secretary-general. sky.com [online]. 2021-05-28 [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. a b dar. Odklonění letu v Bělorusku vyšetří na žádost Irska organizace přidružená k OSN. Evropská unie plánuje sankce. ČT24.cz [online]. Česká televize, 2021-05-27 [cit. 2021-05-28]. Dostupné online. (česky) 
  29. ČTK. Spojené státy opět zavedou sankce proti běloruským firmám. Požadují prošetření přistání v Minsku. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-05-29 [cit. 2021-05-31]. Dostupné online. (česky) 
  30. Belarusian Journalist Arrested After His Flight Diverted To Minsk After False Bomb Threat [online]. Svobodná Evropa [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)