Volby prezidenta Běloruska 2006

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
19. března

Prezidentské volby v Bělorusku v roce 2006 byly třetí volby po získání nezávislosti. V předchozích volbách, které se konaly v roce 1994 a 2001 zvítězil Alexandr Lukašenko. Podle volebního kalendáře skončí volební období teprve na podzim, avšak rozhodnutím běloruského parlamentu byl termín voleb přeložen na dřívější termín. Takovéto rozhodnutí je v souladu s volebním řádem, kde se praví, že se volby nesmějí konat později než dva měsíce před uplynutím volebního období vládnoucího prezidenta, ale nijak neurčuje nejdřívější termín konání voleb. Volba jarního termínu byla podle komentátorů účelová, aby se tím zkrátila předvolební kampaň a omezily se na minimum manévrovací možnosti opozice.

Průběh událostí[editovat | editovat zdroj]

Běloruská opozice se během dvoudenního sjezdu opozičních stran nazvaném Kongres demokratických sil usnášela na společném kandidátovi, který by mohl v nadcházejících prezidentské volbách v roce 2006 kandidovat proti současnému prezidentovi Běloruska Alexandru Lukašenkovi. Přes 800 delegátů účastnících se sjezdu za různé opoziční strany či směry se 2. října 2005 dohodlo na jednom kandidátovi. Tímto kandidátem se stal bezpartijní, mírně konzervativní a spíše pravicový intelektuál Aljaksandar Milinkevič.

Lukašenko již přes deset let neumožňuje opozici přístup k médiím. Podle mnohých aktivistů je Lukašenko nyní méně populární, ale vzhledem k tomu, že volby budou nejspíše zmanipulované, bude vítězství možné dosáhnout jen prostřednictvím masových protestů, podobných jaké proběhly za oranžové revoluce na sousední Ukrajině. Lukašenko naopak proklamoval, že nenechá dopustit žádnou destabilizaci země.

O sjezdu opozičních stran referovalo například zpravodajství běloruské televize posměšně a za účasti najatých herců záměrně lživě, jako o pobuřujícím shromáždění sexuálně nevázaných homosexuálů a jejich sympatizantů, kteří projednávali na sjezdu své požadavky pro případ svého vítězství (viz [1]).

Kalendárium[editovat | editovat zdroj]

  • 16. prosince 2005: Dolní komora běloruského parlamentu stanovila datum prezidentských voleb na 19. března 2006
  • 27. prosince 2005: Běloruská Ústřední volební komise zaregistrovala osm volebních štábů
  • 29. prosince 2005 – 27. ledna 2006: Sbírání podpisů pod kandidatury
  • 17. února 2006: registrace čtyř kandidátů, kteří shromáždili více než sto tisíc podpisů
  • 17. března 2006: Šéf běloruského KGB hrozil, že každý kdo bude protestovat proti výsledkům voleb, bude považován za teroristu, za což v Bělorusku hrozí i trest smrti.
  • 19. března 2006: Volby, ještě večer byly vyhlášeny předběžné výsledky, podle kterých Lukašenko získal 81 % a opozice uspořádala několikatisícovou demonstraci před budovou Paláce republiky v Minsku. Opozice a mezinárodní pozorovatelé, kteří se dostali do Běloruska, označili volby za zmanipulované. V den voleb bylo cca 500 členů volebních štábů Milinkeviče ve vazbě. Ve volebních komisích nebyli žádní zástupci opozice.
  • 20. března 2006: Ústřední volební komise zveřejnila oficiální výsledky, podle kterých dostal Lukašenko 82,6 %, Milinkevič 6 %, Hajdukevič 3,5 %, Kazulin 2,3 %, účast 92,6 %. Podle opozice, která se odvolává na výzkum ruské Centrume Jurije Levady, Lukašenko dostal 47 % a Milinkevič 25,6 %.

Kandidáti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. {title}. kremlin.vostokexpres.net [online]. [cit. 2006-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-05-05. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]