Pythium oligandrum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxPythium oligandrum
alternativní popis obrázku chybí
fotografie z mikroskopu
Vědecká klasifikace
DoménaEukaryota
ŘíšeChromalveolata
KmenStramenopila
Třídařasovky (Peronosporomycetes)
ŘádPythiales
ČeleďPythiaceae
RodPythium
Binomické jméno
Pythium oligandrum
Dreschler
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pythium oligandrum je druhem mykoparazitické řasovky, která napadá mnoho druhů hub včetně příbuzných řasovek. Poprvé byla objevena ve 30. letech 20. století americkým mykologem Charlesem Drechlerem, který ji prvně nesprávně identifikoval jako jednu z dalších fytopatogenních hub. V roce 1965 se podařilo českému vědci Dášovi Veselému[1] zjistit, že Pythium oligandrum je striktně mykoparazitickou houbou a ke svému metabolismu vyžaduje pouze buňky jiných hub. Od 90. let 20. století se vlastnosti této mikroskopické houby začínají využívat v různých oblastech lidského života od domácností po kosmetické přípravky.

Popis a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Mykoparazitická mikromyceta o velikosti 20–40 µm. Vyskytuje se volně v půdách po celém světě. V 1 g půdy lze nalézt 4 až 20 životaschopných zárodků Pythium oligandrum.

Životní cyklus[editovat | editovat zdroj]

Při kontaktu s jinou houbou vyrůstají z oospory větvící se hyfy, které obtáčejí mycelium hostitelské houby a za pomocí enzymu oligandrin ho rozkládají a zároveň si z něj berou živiny pro svůj metabolismus. Na koncích hyf se vytváří zoosporangium, které po prasknutí uvolňuje pohybující se zoospory se dvěma bičíky. Ty opět vyhledají nového hostitele, vytvářejí hyfy, berou živiny ze svého hostitele, vytvářejí oogonium. A celý proces se opakuje, dokud se v okolí nepřestane vyskytovat hostitelská houba. Poté se houba zapouzdří do oospory a vyčkává i několik let na nového hostitele nebo odumírá.[zdroj?]

Využití[editovat | editovat zdroj]

V současné době se využívá na boj proti parazitickým houbám v rostlinné prvovýrobě, v chovatelství, na plísně na zdech a v různých kosmetických přípravcích vhodných pro plísně a jiná houbová onemocnění lidského organismu.

Kosmetika[editovat | editovat zdroj]

V roce 1993 byly zahájeny laboratorní testy, které zjistily, že Pythium oliganrum je vhodné i pro potírání celé řady mikroskopických hub parazitujících na lidském organismu. V roce 1994 studie prokázala nulovou toxicitu k člověku. V roce 1996 byl vyroben první přípravek vhodný pro potlačování mykózy kůže nohou, snižování potivosti a odstraňování pachových symptomů. Během dalších let se zkoumaly příznivé účinky Pythium oligandrum s pozitivním výsledkem na další onemocnění i nemykotického původu (bércové vředy, atopický ekzém, lupénka). V současné době se vyrábějí i kosmetické přípravky vhodné pro lidi s poševní mykózou či paradontózou.[2]

Rostlinná prvovýroba[editovat | editovat zdroj]

V rostlinné prvovýrobě se Pythium oligandrum využívá na ochranu před houbovými fytoparazity některých olejnin, obilnin, zeleniny, ovoce a trvalých kultur (chmel, vinná réva, trávy, lesy a lesní školky).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rozhovor - Dáša Veselý, BBCCzech, 26. března 2004
  2. Mencl, Karel, Přírodou proti dermatomykózám, By the nature against dermatomycosis, DERMA - 1/4 prosinec 2001 8–12 slov. Odborný časopis