Oslizák líbezný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxOslizák líbezný
alternativní popis obrázku chybí
Plod oslizáku
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rodopsida)
Řád mýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleď routovité (Rutaceae)
Podčeleď Aurantioideae
Rod oslizák (Aegle)
Binomické jméno
Aegle marmelos
(L.) Corrêa, 1798
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oslizák líbezný (Aegle marmelos), anglicky Bael, je citrusovitý, ovocný, léčivý a posvátný strom. Roste a pěstuje se v jižní a jihovýchodní Asii. Pro svou odolnost je používán jako pionýrská dřevina.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Oslizák je původní v Indii, kde roste v suchých lesích na kopcích a planinách. Naturalizovaný je v Jihovýchodní Asii, v jižním Nepálu, na Šrí Lance, v Myanmě (Barmě), Pákistánu, Bangladéši, Vietnamu, Laosu, Kambodži a Thajsku. Vedle Indie a Šrí Lanky se pěstuje také v Malajsii, na Filipínách, Jávě a Fidži.

Je odolný k teplotním výkyvům. V Paňdžábu, kde roste až v 1 200 m n. m., mohou teploty dosáhnout až 50 °C ve stínu v létě a -8 °C v zimě. Snáší velmi rozdílné typy půdy, těžké úrodné, chudé skalnaté nebo jílovité, nasycené vodou i suché. Toleruje velké rozmezí pH 5 - 10.

Popis[editovat | editovat zdroj]

V přírodě rostoucí stromy jsou 8 až 12, vzácně až 18 m vysoké. V sadech pěstované jsou udržovány výrazně nižší. Koruna začíná velmi nízko, někdy jen 0,5 m nad zemí. Listy jsou střídavé, řapíkaté, složené, trojčetné, vzácně pětičetné. Jednotlivé lístky jsou vejčitě kopinaté a mají jemně pilovitý okraj. V úpatí řapíků se na větévkách nachází trn.

Vonné květy jsou sestaveny do chudých, úžlabních nebo konečných vrcholíků. Jsou 3 až 5četné, kalich je zvonkovitý, vně zelenobílý. Bělavé až krémové korunní lístky odstávají. Tyčinky jsou početné, až 50, semeník svrchní, válcovitý, mnohopouzdrý, s paličkovitou bliznou. Kvete od dubna do července (Indie), plody jsou zralé za 10 až 11 měsíců, od března do června následujícího roku. K násadě květů vyžaduje delší suché období.

Plody jsou kulovité nebo oválné až hruškovité. Nezralé jsou šedavě zelené, zralé jsou žluté až hnědooranžové. U planých rostlin jsou 5 až 8 cm velké. Kultivary mají plody větší, kultivar cv. Pant Aparna má plody až 0,8 kg těžké a cv. Pant Shivani až 2 kg těžké. Mají kožovitou slupku, která se vysycháním stává velmi tvrdou. Je asi 3 mm silná. Stavba plodu je typická pro citrusovité. V kůře ve žlázkách obsahuje etérické oleje a silně voní či páchne. Plod je uvnitř rozdělen do 8 až 20 segmentů. Dužina je žlutavá až oranžová, silně vláknitá. Je sladká až nahořklá. Obsahuje 10 až 15 semen. Semena jsou v dužině uložena v obalu z rosolovitého míšku. Jsou zploštělá, oválná, asi 1 cm dlouhá. Jsou velmi hořká. Plody zrají velmi dlouho, až rok.

Druh je velmi variabilní. Je diploidní s počtem chromozomů 2n = 18.

Oslizák je hostitelským stromem pro dva druhy motýlů, otakárka citrusového Papilio demoleus[zdroj?] a Papilio polytes[zdroj?] z čeledi otakárkovitých.

Použití[editovat | editovat zdroj]

V Indii je registrováno 12 tradičních kultivarů a šlechtění nových pokračuje. Obvykle se množí semeny, neboť štěpování je málo úspěšné. Z generativního množení plynou málo standardní vlastnosti a kvalita plodů. Jeden strom nese 150 - 200 plodů ročně, rekordně až 400 plodů při celkové hmotnosti 200 až 250 kilogramů. Plané stromy nesou max. 60 kg ovoce.

Plody[editovat | editovat zdroj]

V domovině se používá i k přímé spotřebě, ale pro zvláštní zápach Evropanům nechutná. Připravují se z nich občerstvující nápoje (limonády), zavařeniny, džemy, želé a kompoty. Plody mohou být uchovány 2 týdny při 30 °C a 9 měsíců při 4 °C. Tradičně se pro skladování dužina krájí a suší. Vzniknou trvanlivé, velmi tvrdé, mírně průsvitné plátky. Používají se i jako léčebný prostředek. Z tvrdých slupek se vyrábí nádoby a tabatěrky.

Tradiční nápoj sorbet se připravuje z čerstvé dužiny nebo vylouhováním sušených plátků s přidáním mléka, cukru nebo sladké tamarindové dužiny a někdy limetkové šťávy.

Složení 100 g ovoce:

Voda 54,96 - 61,5 g
Bílkoviny 5,12 g
Tuky 0,2 až 0,39 g
Sacharidy 28,11 - 31,8 g
Popeloviny 2 g
Pektiny 2,52 g
Třísloviny 0,21 g
Karoten 55 mg
Thiamin 0,13 mg
Riboflavin 1,19 mg
Niacin 1,1 mg
Kyselina askorbová 900 mg

Kromě ovoce se v Thajsku a Indonésii listy a mladé výhonky jedí jako zelenina. Ze silic v kůře plodů i z květů se připravují voňavky.

Léčebné užití[editovat | editovat zdroj]

Plody oslizáku jsou účinný protiprůjmový prostředek. Snižují nadměrnou peristaltiku střeva a stabilizuje střevní činnost a vylučování. Dále snižuje překyselení a působí protizánětlivě na střevní sliznici a jícen. Na přelomu 19. a 20. století byly jako stavící prostředek dováženy polozralé do Anglie. V ájurvédské léčbě se používá k léčení nemocí jako je průjem, úplavice, suchost očí, zimnice, proti střevní parazitům. Také ze sušených plátků se připravuje protiprůjmový čaj. Stabilizuje střevní prostředí a tak je užíván i při chronické zácpě. Odvar z kůry a kořene používají ve Východní Indii jako posilující lék. Tamilští Sidhárci užívají drcené listy.

Rituální užití[editovat | editovat zdroj]

V hinduismu je oslizák posvátný. Trojčetné listy jsou symbolem trojzubce, který drží Šiva v pravé ruce. Plody jsou zase vtělením prsu bohyně Lakšmí. Hinduisté často pěstují oslizák u domu.

V Nepálu plod oslizáku hraje důležitou roli v rituálu Bel Baha[zdroj?]. Dodržuje se například v národě Neváru[zdroj?], kde je znám jako rituální svatba íhí, kterou podstupují dívky před pubertou. Lidé věří, že když se malá dívka vdá za boha vtěleného do oslizáku, ten ji poté bude chránit. I při smrti lidského manžela ji stále zůstává manžel oslizák. Ceremonii řídí duchovní, buddhističtí i hinduističtí.

Lesnictví[editovat | editovat zdroj]

Pro svou vysokou odolnost a toleranci k prostředí je oslizák používán jako pionýrská dřevina, zejména v Indii. Sazeničky jsou pro tento účel pěstovány v lesnických školkách.

Okrasná rostlina[editovat | editovat zdroj]

V ČR je možné oslizák pěstovat obdobně jako další citrusy. Je možné jej pěstovat jako celoroční pokojovou rostlinu, v oranžeriích, sklenících, zimních zahradách. Lze jej pěstovat jako kontejnerovou rostlinu s letním umístěním v zahradě nebo na balkoně a v zimě klidově přezimovat. Dobře snáší řez a tvarování a lze jej tvarovat do bonsai. Semena lze dostat např. v internetových obchodech.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aegle marmelos na francouzské Wikipedii.


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Valíček P.: Užitkové rostliny tropů a subtropů, Academia, Praha, 1989, ISBN 80-200-0000-3
  • Polívka Fr.: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí, Nakladatelství R. Prombergra, Olomouc, 1908

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]