Mandarinka obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxMandarinka obecná
alternativní popis obrázku chybí
Plodící mandarinka obecná (Citrus reticulata)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád mýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleď routovité (Rutaceae)
Rod citrus (Citrus)
Blanco, 1837
Binomické jméno
Citrus reticulata
Blanco; 1837
Synonyma
  • mandarina obecná
  • mandarinkovník sladký
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mladá mandarinka obecná

Mandarinka obecná (Citrus reticulata) je nevysoký, neopadavý strom, jehož plody jsou známé pod jménem mandarinky. Vyhovuje mu subtropické podnebí a pro chutné plody se v Asii pěstuje již z doby před naším letopočtem. Odkud tento druh rodu citrus pochází nelze s určitosti stanovit, obvykle jsou za jeho domovinu považované ostrovy Japonska[1], někdy i nedaleký Tchaj-wan a jihovýchodní Čína[2].

Do Evropy se dostala až roku 1805, kdy byly dovezena z Číny do Velké Británie a odtud zakrátko na Maltu a Sicílii. V roce 1850 již byla pěstována v pevninské Itálii a roku 1880 byla dovezena do Severní Ameriky. Nyní se mandarinky obecné pěstují na rozlehlých plantážích ve vlhkých oblastech subtropů a tropů po celé zeměkouli.[3]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Druh je teplomilný, nejlépe mu vyhovuje podnebí s dostatkem srážek a průměrnou teplotou okolo 22 °C. Je ze všech citrusů nejvíce odolný vůči suchu a chladu, starší rostliny obvykle přežijí při postupném poklesu teploty krátkodobě až -9 °C, i když ztratí část listů; dvou a tříleté stromy tak odolné nejsou. Půda na které rostou nemusí být příliš bohatá na živiny, ale musí být průběžně vlhká a propustná. Bylo vypěstováno množství kultivarů vhodných do rozdílného klimatu, některým spíše vyhovuje kratší období sucha a jiným chladno při dozrávání plodů.[4][5][6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mandarinka obecná je vždyzelený strom menšího vzrůstu (někdy i keř) dorůstající obvykle do výše 4 až 6 m, jeho tenké větvičky jsou ojediněle porostlé trny. Stromy mají symetrické, kulaté, spíše otevřené koruny a jen výjimečně vyžadují výchovný řez. Poměrně malé, lesklé, tmavě zelené listy s krátkým, slabě křídlatým řapíkem jsou eliptické, vejčité nebo kopinaté, jejich čepel bývá 5 až 7 cm dlouhá a 2 až 3 cm široká, na bázi je klínovitá, na konci mívá špičku nebo zářez a po obvodě je jemně vroubkovaná. Ve žlázkách obsahují vonné silice.

Oboupohlavné, vonné, bílé květy vyrůstají osamoceně nebo až ve trojčetných shlucích v paždích listů na jednoletém dřevu. Kalich je nejčastěji pětilaločný, korunní lístky jsou asi 1,5 cm dlouhé, v květu je 20 až 25 vespod srostlých tyčinek, dlouhá štíhlá čnělka má kyjovitou bliznu. Květy obsahují dostatek nektaru a jsou hojně navštěvovány opylujícími včelami.

Plod je tzv. hesperidium, což jsou modifikovaná bobule. Ve zralosti je zbarven zářivě oranžově nebo červeně oranžově, je vonný, šťavnatý a sladký. Bývá kulovitý nebo zploštělý a velký až 10 cm, snadno se loupe a odděluje do 7 až 14 segmentů. Mezokarp je tenký a nemá střední sloupek, exokarp je protkaný žlázkami s aromatickým olejem. Plod obsahuje četná, vejčitá, asi 1 cm velká semena se zaoblenou bázi, špičatým vrcholem a kožovitým osemením, která mají několik zárodků.[2][3][4][5][6][7][8]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Stromy mandarinky obecná začínají plodit ve třech až čtyřech létech po výsadbě. Vysazují se semenáče naroubované kultivary vhodnými pro danou lokalitu. Dospělé rostliny lze rozmnožovat i stonkovými řízky, vzácněji i odnožemi. Jedinci vypěstování ze semen nemají vlastnosti rodičů. Největší úrodu poskytují ve věku 20 let a jejich ekonomická produktivita končívá kolem 30 roků, kdy výnosy klesají. Byly také vyšlechtěny odrůdy vhodné pro celoroční pěstování v květináčích v bytech.

Mimo přímé konzumace plodů se dále ještě využívá slupek zralých plodů, ze kterých se lisuje mandarinková silice, jejíž hlavní složkou je D-limon používaný k výrobě trestí pro voňavkářský průmysl. Pro parfumerii se využívá i silice z větviček a listů. Podrobnější obsah užitečných látek v plodech a jejich využití je uvedeno v článku Mandarinka.[3][4][5][6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Citrus reticulata [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b ZHANG, Dianxiang; MABBERLEY, David J. Flora of China: Citrus reticulata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c FTOREK, Marián. Mandarinka [online]. Citrusár.sk [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. a b c CHRISTMAN, Steve. Florida plant encyclopedia: Citrus reticulata [online]. University of Florida, Tallahassee, FL, USA, rev. 17.10.2007 [cit. 2017-08-18]. reticulata/496 Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c MORTON, Julia F. Fruits of Warm Climates: Citrus reticulata [online]. Purdue University, West Lafayette, IN, USA, rev. 1987 [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c AtlasRostlin.cz: Mandarinkovník sladký [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. (česky) 
  7. Encyclopedia of Life: Citrus reticulata [online]. EOL, Smithsonian Institution, Washington, DC, USA [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Dendrologie.cz: Citrus reticulata [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2017-08-18]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]