Strom poznání dobra a zla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Strom poznání, Lucas Cranach st.

Strom poznání dobra a zla (hebrejsky: עֵץ הַדַּעַת טוֹב וְרָע‎‎, ec ha-da'at tov ve-ra) je podle biblické knihy Genesis strom umístěný ve středu rajské zahrady. Adam a Eva byli za porušení zákazu jíst jeho ovoce vyhnáni z ráje. Strom je nejčastěji vyobrazován jako jabloň.

V bibli[editovat | editovat zdroj]

Bůh prvním lidem, Adamovi a Evě, zakázal jíst plody z tohoto stromu pod pohrůžkou smrti.[1] Had (nachaš) však přemluvil Evu, aby ochutnala, že bude jako Bůh znát dobré i zlé. Poté, co dala ochutnat i Adamovi, uvědomili si svou nahotu a proto se oba přikryli fíkovými listy.[2] Když se Bůh dozvěděl, že lidé jedli zakázané ovoce, potrestal hada i lidi. Hadovi řekl: "Budeš proklet, odvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře. Polezeš po břiše, po všechny dny svého života žrát budeš prach."[3] První lidský pár potrestal Bůh vyhnáním z ráje. Ženě řekl:"Velice rozmnožím tvé strádání a tvou úzkost, v bolestech budeš rodit děti; budeš dychtit po svém muži, ale on bude nad tebou vládnout."[4] Adamovi řekl "Protože jsi uposlechl svou ženu a jedl jsi ze stromu, o kterém jsem ti přikázal: Z toho nejez, budiž kvůli tobě prokleta země: S námahou z ní budeš jíst po všechny dny svého života. Bude ti vydávat trní a bodláčí a budeš jíst polní rostliny. V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, neboť jsi z ní vzat. Prach jsi a do prachu se navrátíš."[5]

V další tradici[editovat | editovat zdroj]

Bible blíže nespecifikuje, o jaký strom a ovoce se mělo jednat. V rámci judaismu existuje tradice, podle níž oním zakázaným ovocem, které Eva podala Adamovi, byl etrog.[6] Talmud však nabízí kromě etrogu i jiné možnosti, a sice od plodu révy, z něhož lze snadno vyrobit opojný nápoj, přes plod fíkovníku, který je považován za symbol fyzické rozkoše, až po zrno pšenice, z něhož lze díky poznání upéct nebo uvařit nejrůznější moučné pokrmy.[7]

V křesťanství je prvotní hřích jezení zakázaného ovoce považováno za dědičný hřích, který z člověka může sejmout jen oběť Ježíše Krista. V křesťanství se také objevuje jablko coby symbol ovoce ze Stromu poznání, zvláště v díle umělců, kteří na svých obrazech začali ztvárňovat hřích Adama a Evy – proslulé jsou ty, které namaloval Lucas Cranach starší. Na jablko odkazuje označení krčního ohryzku, jenž je patrný zvláště na mužském těle, jako na viditelnou připomínku pojedení zakázaného jablka. Připomínána byla také stejná písemná podoba latinských slov malus „jablko“ a malum – „zlo“ .

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gn 2, 16–17 (Kral, ČEP)
  2. Gn 3, 1–7 (Kral, ČEP)
  3. Gn 3, 14 (Kral, ČEP)
  4. Gn 3, 16 (Kral, ČEP)
  5. Gn 3, 19 (Kral, ČEP)
  6. NOSEK, Bedřich; DAMOHORSKÁ, Pavla. Židovské tradice a zvyky. Praha: Karolinum, 2016. ISBN 978-80-246-2996-4. S. 221. 
  7. DIVECKÝ, Jan. Příběhy Tóry. Patnáct biblických zamyšlení. Praha: P3K, 2010. ISBN 978-80-87186-06-0. S. 21. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]