Norilsk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Norilsk
Норильск
První dům v Norilsku, postavený v roce 1921
První dům v Norilsku, postavený v roce 1921
Norilsk – znak
znak
Norilsk – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 90 m n. m.
Časové pásmo +7
Stát RuskoRusko Rusko
Federální okruh Sibiřský
Kraj Krasnojarský kraj
Ekonomický rajón Východní Sibiř
Norilsk
Norilsk
Norilsk
Norilsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 23,2 km²
Počet obyvatel 177 428 (2016)[1]
Hustota zalidnění 7 661 obyv./km²
Správa
Starosta Sergej Šmakov (Сергей Шмаков)
Vznik 1935
Oficiální web www.norilsk.net
Telefonní předvolba +7 3919
PSČ 663300 - 663341
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Norilsk (rusky Норильск) je město na Sibiři v asijské části Ruska. Leží za severním polárním kruhem na severu Krasnojarského kraje, jehož je druhým největším sídlem. Počet obyvatel se rapidně zvýšil z původních 176 000 na 230 000 obyvatel v roce 2005 díky administrativnímu připojení Talnachu a Kajerkanu.

Město je uzavřené, od listopadu 2001 je dovolen vstup do města pouze občanům Ruska a Běloruska.

Důležitým odvětvím průmyslu je těžba kovů (hlavně niklu) a uhlí. Těžební průmysl však představuje velkou zátěž pro životní prostředí, Norilsk patří mezi nejznečištěnější města na světě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Norilsk byl budován od dvacátých let 20. století. Jako oficiální datum založení se však často uvádí rok 1935, kdy se stal centrem Norillagu, „nápravně pracovního tábora“, který zde existoval až do 22. srpna 1956.

Norilsk získal status města roku 1953. Od roku 2001 je pro vstup do města pro cizince potřebné povolení.[2]

Roku 2005 byla k Norilsku připojena sousední města Talnach a Kajerkan.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Tundra v okolí Norilsku

Norilsk je nejsevernější město s počtem obyvatel přesahujícím 100 000. Leží zhruba 400 km severně od severního polárního kruhu,[3] na západním úpatí plošiny Putorana v oblasti věčně zmrzlé půdy.

Zhruba 100 km západně od města teče řeka Jenisej, jeden ze sibiřských veletoků, s jehož přístavem Dudinka je Norilsk spojen železnicí.

Norilsk se dříve geograficky nacházel na území Tajmyrského autonomního okruhu, ale i přesto administrativně patřil k tehdejšímu Krasnojarskému kraji (k němu pak byl 1. ledna 2007 Tajmyrský autonomní okruh spolu s Evenckým autonomním okruhem připojen).

29. prosince 2015 zde byla naměřena teplota –64 °C.

Těžba[editovat | editovat zdroj]

Satelitní snímek okolí ve falešných barvách ukazující poškození přírody v souvislosti s těžbou. Zeleně plochy porostlé vegetací, fialově a růžově místa bez vegetace (včetně měst a hor). Lze zřetelně rozeznat sloupec dýmu stoupající z Norilsku (na snímku modrý). Vlevo nahoře je vidět jižní cíp jezera Pjasino, vpravo dole západní část jezera Melkoje, mezi nimi řeka Norilka. Vysvětlivky:[4]

V oblasti Norilsku se těží řada kovů (nikl, kobalt, palladium, platina, měď), jsou zde i ložiska uhlí, které je využíváno mimo jiné k výrobě elektřiny.

Ropné skvrny v řece Ambarnaja na satelitním snímku ze dne 31. 5. 2020

Nejvýznamnějším podnikem je Norilsk Nickel, největší těžař niklu a palladia na světě a dominantní zaměstnavatel v oblasti.[5]

Negativní důsledky těžby[editovat | editovat zdroj]

Norilsk je považován za jedno z nejznečištěnějších měst světa (v žebříčku na time.com[6] předstihl i ukrajinský Černobyl), což je způsobeno především těžbou kovů a jejich zpracováním bez účinných kontrol znečištění.

V ovzduší jsou přítomny jemné částice a řada jedovatých látek (oxid siřičitý, fenoly, těžké kovy) představuje nebezpečí pro životní prostředí. Obyvatelé Norilsku trpí onemocněními dýchací soustavy daleko častěji, než je běžné v neznečištěných částech Ruska. V důsledku těžby vymřely okolní lesní porosty v rozsahu téměř 5000 km².[7]

Dne 29. května 2020 došlo na zařízení Norlisko-tajmyrské energetické společnosti (NTEK), která patří Nornikelu, k závažné havárii, v jejímž důsledku uniklo do okolní půdy a vodních toků na 20 000 tun paliva a maziv. Příslušné orgány se navíc o této katastrofě dozvěděly se zpožděním. Ruský prezident Vladimir Putin kvůli této ekologické katastrofě vyhlásil v Krasnojarském kraji federální nouzový stav.[8][9] Odborníci z ruské pobočky Greenpeace odhadli vzniklé ekologické škody na částku, přesahující šest miliard rublů. Náklady firmy Norilsk Nickel na odstranění následků havárie byly odhadnuty na 10 miliard rublů (zhruba 3,4 miliardy korun).[8] Navzdory plovoucím zábranám se ropné látky po řece Ambarnaja dostaly do velkého jezera Pjasino, které leží severně od Norilska. Z jezera Pjasino vytéká stejnojmenná řeka, která ústí do Karského moře.[10] Deník Novaja gazeta ve spolupráci s aktivisty Greenpeace zároveň zjistil, že z Talnachské úpravny rud, která patří společnosti Norilsk Nickel, byly do řeky Charajelach a okolní tundry zřejmě pravidelně vypouštěny odpadní vody, kontaminované kyselinou sírovou, těžkými kovy a tenzidy. Řeka Charajelach ústí do jezera Pjasino.[11][12]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Norilsk z Talnachu

Asi 35 km západně od Norilsku se nachází letiště, které představuje vzhledem k odlehlosti města nejrychlejší spojení se vzdálenějšími místy. V oblasti Norilsku existuje silniční síť, ta však město spojuje pouze s místy v blízkém okolí – lze tak dojet do Talnachu, Kajerkanu nebo třeba na letiště. Jednotlivá města jsou propojena i železnicí. Její hlavní význam spočívá v tom, že se po ní vyváží produkty těžby do přístavu Dudinka na Jeniseji, odkud mohou být po vodě přepraveny dále.

Společnost Ruské železniční dráhy plánuje v rámci programu modernizace ruských drah napojit Norilsk na celostátní železniční síť.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online.
  2. WND [online]. [cit. 2016-09-24]. Dostupné online. 
  3. Archivovaná kopie. www.poznani.cz [online]. [cit. 2009-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-15. 
  4. coal quarry = uhelný důl, Noril'sk ore quarries = norilské rudné doly, healthy/dead forest-tundra = zdravá/odumřelá tundra, healthy/dead boreal forest = zdravý/mrtvý severský jehličnatý les (tajga)
  5. http://finweb.ihned.cz/c4-10083270-21362490-P02320_d-norilsk-nickel-zdvojnasobil-zisk
  6. http://www.time.com/time/specials/2007/article/0,28804,1661031_1661028_1661022,00.html
  7. Nejšpinavější město světa? Z nebe padá nikl [online]. aktuálně.cz [cit. 2011-05-12]. 
  8. a b DZIUBA, Daryna. Ekologická havárie na Sibiři: Záchranáři zastavili únik, začalo zatýkání. Seznam Zprávy [online]. Seznam, 2020-06-05 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 
  9. АНИСИМОВА, Наталия. «Норникель» опубликовал хронологию аварии с разливом топлива. www.rbc.ru [online]. rbc.ru, 2020-06-03 [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. (rusky) 
  10. ČTK. Zábrany při katastrofě nepomohly. Ropa na Sibiři zamořila další řeky. Novinky.cz [online]. 2020-06-09 [cit. 2020-06-09]. Dostupné online. 
  11. Norilsk Nickel vypouštěl do sibiřské tundry jedovatou vodu, tvrdí Novaja Gazeta a aktivisté [online]. Česká televize - ČT24, 2020-06-28 [cit. 2020-06-28]. Dostupné online. 
  12. КОЗЫРЕВ, Юрий; КОСТЮЧЕНКО, Елена; ЛАВРЕНОВ, Александр. «Норникель» продолжает сбрасывать отходы в водоемы Арктики. Новая Газета [online]. 2020-06-28 [cit. 2020-06-28]. Dostupné online. (rusky) 
  13. https://web.archive.org/web/20071017002525/http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_23aktu.htm

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]