Rossijskije železnyje dorogi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rossijskije železnyje dorogi (РЖД)
RZD.svg
Moscow Narkomput X37.jpg
Vznik 2003
Typ státní akciová společnost
Právní forma veřejně obchodovatelná společnost
Účel logistika, transport
Sídlo Novaja Basmannaja 2, Moskva, Rusko
Místo RuskoRusko Rusko
Úřední jazyk Ruština
Lídr Oleg Belozerov (k 2016)
Mateřská organizace Ministerstvo dopravy Ruské federace a Federální agentura pro železniční dopravu
Aktiva 5 057 100 000 000 ₽ (2015), 4 846 700 000 000 ₽ (2014) a 4 467 681 000 000 ₽ (2017)
Výsledek hospodaření 300 000 000 ₽ (2015), −44 100 000 000 ₽ (2014), 700 000 000 ₽ (2013), 14 100 000 000 ₽ (2012), 16 800 000 000 ₽ (2011), 6 500 000 000 ₽ (2016), 139 704 000 000 ₽ (2017) a 35 400 000 000 ₽ (2018)
Zaměstnanců 737 000 (2018)
Oficiální web rzd.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rossijskije železnyje dorogi (RŽD, rusky Российские железные дороги, РЖД) je státem vlastněná železniční společnost Ruska, s cca 1,2 mil. zaměstnanců a délkou tratí cca 85 500 km. Od 20. srpna 2015 je prezidentem společnosti Oleg Belozerov, který nahradil Vladimira Jakunina.[1]

Rozchod kolejí RŽD, zemí Společenství nezávislých států (SNS) a Finska byl původně 1 524 mm, později došlo (kromě Finska) k mírné změně na 1 520 mm.

Rozvoj železničních drah[editovat | editovat zdroj]

RŽD se ve srovnání s posledními desetiletími existence Sovětského svazu (SSSR) v současnosti těší značným investicím jak do tratí, tak i do vozového parku, čehož důkazem je výstavba vysokorychlostní tratě MoskvaPetrohrad (později až do Helsinek) s provozem finských vlakových souprav Sm3-S220 a ruských Velaro RUS, což jsou modifikované německé soupravy ICE 3 koncernu Siemens. Provoz na této trati byl zahájen v roce 2009.

Vysokorychlostní trať by měla být postavena také mezi Moskvou a jihoruským Soči na břehu Černého moře, později se počítá s výstavbou dalších podobných tratí v různých částech Ruska.[2] Rychlost 160 km/h bude umožněna na trasách Moskva–Nižný Novgorod, JekatěrinburgČeljabinsk a NovosibirskOmsk.[2]

Na ruskou železniční síť by měl být nově napojen i Norilsk, centrum těžby barevných kovů ležící na severu Krasnojarského kraje.

Rozsáhlý modernizační program, který společnost vyhlásila, přijde na 300 miliard eur[2] a do roku 2030[2] by měl být kompletně realizován. Železniční síť se rozroste až o 22 000 km.[2]

Obnovy se dočkal i projekt pevného spojení poloostrova Čukotky s americkou Aljaškou přes Beringův průliv, které bylo v prvních fázích plánováno formou mostu, ale v současnosti se zvažuje místo něj tunelová varianta.[3][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]