Dnipro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Dněpropetrovsk)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dnipro
Дніпро
Dnipro – znak
znak
Dnipro – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 155 m n. m.
Stát Ukrajina Ukrajina
Oblast Dněpropetrovská oblast Dněpropetrovská
Administrativní dělení 8 rajónů
Dnipro
Dnipro
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 405,0 km²
Počet obyvatel 1 004 105 (2017)
Hustota zalidnění 2 479,3 obyv./km²
Etnické složení Ukrajinci, Rusové
Náboženské složení pravoslavné křesťanství, judaismus
Správa
Starosta Borys Filatov
Vznik 1776, městem 1778
Oficiální web www.gorod.dp.ua/eng/
Telefonní předvolba +380 562
PSČ 49000
Označení vozidel AE a КЕ / 04
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dnipro (ukrajinsky Дніпро, Dnipro; rusky Днепр, Dněpr; dříve Jekatěrinoslav/Katerynoslav, Novorossijsk, Sičeslav, v letech 1926-2016 Dněpropetrovsk/Dnipropetrovsk) je s přibližně milionem obyvatel třetí největší město Ukrajiny,[1] důležité průmyslové centrum a středisko Dněpropetrovské oblasti. Leží mírně na východ od středu země na obou březích řeky Dněpr. Nový ukrajinský název města (Dnipro), který byl schválen 19. května 2016 v rámci zákona o dekomunizaci Ukrajiny,[2] je shodný s ukrajinským názvem této řeky.[3][4]

Název[editovat | editovat zdroj]

Období Ukrajinsky Rusky Česky
do roku 1784 Новий Кодак Новый Кодак Novyj Kodak
1784–1796 Катеринослав Екатеринослав Jekatěrinoslav
1796–1802 Новоросійськ Новороссийск Novorossijsk
1802–1926 Катеринослав Екатеринослав Jekatěrinoslav
1918–1919 (neoficiálně) Січеслав (Січослав) Сичеслав Sičeslav (Sičoslav)
1926–2016 Дніпропетровськ Днепропетровск Dněpropetrovsk
od 2016 Дніпро
(čs. transkripce: Dnipro)
Днепр
(čs. transkripce: Dněpr)
Dnipro

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Úrodné oblasti v okolí Dněpru byly osídleny zemědělskými kulturami již ve 4. tisíciletí př. n. l. Ve starověku sem zasahovala oblast skythského a následně sarmatského osídlení.

V 9. století, za časů Kyjevské Rusi, byl na skalnatém ostrově na Dněpru založen byzantskými mnichy monastýr (odtud dnešní název Monastýrský ostrov); v roce 1240 jej však zničili Tataři.

Během kozácké éry náleželo území Záporožské Siči a bylo předmětem sporů a bojů Ruské říše s Polskem a Tureckem. Roku 1635 byla jižně od dnešního města zřízena polská obranná pevnost Kodak.

Vlastní město bylo založeno pod vedením knížete Potěmkina roku 1776 v rámci osidlování nově získané Nové Rusi. Město se stalo správním centrem nově dobytých území včetně těch, která Osmanská říše v roce 1774 postoupila smlouvou z Küçük Kaynarca. Dostalo název Jekatěrinoslav na počest tehdejší carevny Kateřiny II. Veliké. Ta zde plánovala vybudovat „jižní metropoli“ Ruského impéria, která by se vyrovnala Petrohradu a Moskvě; měl být též postaven veliký chrám srovnatelný s chrámem ve Vatikánu. Plány však byly po Kateřinině smrti opuštěny a z města se stalo řadové centrum gubernie. V letech 17961802 se město nazývalo Novorossijsk, později se vrátilo ke starému jménu.

Ve dvacátém století město velmi rychle rostlo, současně však prodělávalo dramatické změny a rány v obou světových válkách. V krátké době Ukrajinské národní republiky (19181919) neslo město název Sičeslav (název odkazoval k Záporožské Siči, symbolu ukrajinské bojovnosti a kozáctví). Název Dněpropetrovsk získalo r. 1926 podle významného bolševického revolucionáře Grigorije Petrovského. V roce 2016 byl Dněpropetrovsk na základě rozhodnutí ukrajinské vlády k přejmenování města v rámci dekomunizace Ukrajiny přejmenován na Dnipro.[5]

Ve 30. letech probíhala ve městě industrializace, hlavně výstavba závodů těžkého průmyslu. Tehdy zde plnil různé stranické funkce Leonid Iljič Brežněv, pocházející z blízkého Dniprodzeržynska (dnes Kamjanske). Během druhé světové války byla po obsazení města německým Wehrmachtem téměř vyhlazena místní početná židovská komunita.

Obyvatelstvo a současný význam[editovat | editovat zdroj]

Svjato-Preobraženskyj katedralnyj sobor

V Dnipru žije přes milion obyvatel a s nedalekým Kamjanským a dalšími městy tvoří tzv. Dněperskou aglomeraci s více než 1,8 milionem obyvatel. Město je střediskem Dněpropetrovské oblasti, která je druhá nejlidnatější na Ukrajině.

V roce 2001 se 72,6% obyvatel tehdejšího Dněpropetrovsku hlásilo k ukrajinské národnosti[6] a 23,5 % k ruské národnosti.[7] Přitom však v červnu 2017 udalo 63 % obyvatel města, že ve svém domově mluví pouze rusky. Jen 9 % obyvatel mluví doma výhradně ukrajinsky a 25 % obyvatel používá obě tyto řeči.[7]

Dnipro je kulturním centrem. Místní muzeum vedl na počátku 20. století významný ukrajinský etnolog a historik Dmytro Javorynckyj. Rekreačními areály jsou Monastýrský ostrov či park Tarase Ševčenka.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Město je významným průmyslovým centrem, soustředěn je zde například zbrojní či hutnický průmysl, nacházejí se tu také továrny, které byly zapojeny do bývalého sovětského vesmírného programu. Do rozpadu SSSR nebyl do města vzhledem ke strategickému významu výroby zbraní povolen vjezd cizincům bez oficiálního povolení. Závod Južmaš byl s více než 100 tisíci zaměstnanci jedním z největších průmyslových závodů SSSR. Při rozpadu SSSR bylo město zároveň nejlidnatější ve své historii: žilo zde tehdy 1,203 milionu obyvatel.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Hlavní tepnou města je třída Karla Maxe. Je zde také důležitý říční přístav a letiště. Město má velmi rozvinutý dopravní systém MHD:

Dnipro je rovněž důležitým železničním uzlem: leží na trati vedoucí z Kyjeva a západní Ukrajiny přes Dnipro do stanice Synelnykove, kde se větví na tratě ve směru Charkov - Moskva, Donbas a Záporoží - Krym; další tratě vedou do Krasnohradu, Pavlohradu a Apostolova. Od března 2007 má město jednou týdně přímé železniční spojení s Prahou.[8] Město je sídlem Podněperské dráhy, jedné z 6 divizí státních drah Ukrzaliznycja.[9]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Žil zde i anarchistický politik Pjotr Aršinov.

V letech 1906–1909 zde na Hudebním učilišti působili čeští hudební skladatelé Fran Lhotka a Jaroslav Křička.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. {title}. www.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 03-10-2006]. Dostupné v archivu pořízeném dne 09-01-2006. 
  2. Декомунізація: Дніпропетровськ став Дніпром Deutsche Welle, 19. května 2016.
  3. Рада перейменувала Дніпропетровськ [online]. [cit. 2016-05-19]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  4. Проект Постанови про перейменування міста Дніпропетровська Дніпропетровської області [online]. [cit. 2016-05-19]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  5. PROCHÁZKOVÁ, Petra. Apoštol ani bolševik, jen Dnipro. Ruská jména měst mizí z map [online]. Lidovky.cz, 2016-05-22 [cit. 2018-05-19]. Dostupné online. 
  6. Романцов, В.О.: „Населення України і його рідна мова за часів радянської влади та незалежності“.
  7. a b Public Opinion Survey of Residents of Ukraine June 9 – July 7, 2017, [1] Archivováno 22. 8. 2017 na Wayback Machine, 80 stran, 22. srpna 2017.
  8. http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=43049
  9. http://uz.gov.ua/?m=all.road.prdnipro&lng=uk uz.gov.ua – Придніпровська залізниця

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]