Fran Lhotka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Fran Lhotka
Fran Lhotka (1883-1962).jpg
Základní informace
Narození 25. prosince 1883
Mladá Vožice, Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. ledna 1962 (ve věku 78 let)
Záhřeb
JugoslávieJugoslávie Jugoslávie
Místo pohřbení Mirogoj
Žánry klasická hudba, opera, balet a filmová hudba
Povolání dirigent, hudební skladatel, hudební pedagog a vysokoškolský učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fran Lhotka, pokřtěn František Lhotka (25. prosince 1883 Mladá Vožice26. ledna 1962 Záhřeb) byl chorvatský hudební skladatel českého původu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Bývalá synagoga, nyní hudební škola „Fran Lhotka“ v Sisaku, Chorvatsko

Otec skladatele byl zaměstnán na panství Küenburgů jako správce koníren. Dětství proto prožil na hraběcích statcích v okolí Prahy. Vystudoval gymnázium a vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na lesní roh a skladbu. Jeho učiteli byli Karel Stecker, Josef Klička a Antonín Dvořák. Po absolvování konzervatoře a vojenské služby byl v roce 1908 jmenován profesorem na Hudebním učilišti v Jekatěrinoslavi (dnes Dněpropetrovsk. Jeho kolegou na této škole byl další český skladatel Jaroslav Křička.

V roce 1909 odešel do Chorvatska a stal se korepetitorem a hornistou opery Chorvatského národního divadla v Záhřebu. Učil na Hudební škole Chorvatského hudebního ústavu, v roce 1918 byl jmenován profesorem Hudební akademie a v roce 1923 se stal jejím rektorem. Vyučoval teoretické předměty a vydal učebnice harmonie (Harmonija - osnovi homofonog sloga) a dirigování (Dirigiranje). V letech 19121920 byl sbormistrem pěveckého sboru Lisinski, se kterým sklízel velké úspěchy u obecenstva v Jugoslávii i v zahraničí. Zcela splynul s chorvatským prostředím, začal používat chorvatskou podobu křestního jména a je všeobecně označován za skladatele chorvatského. Po dobu 2. světové války byl penzionován, ale ihned po válce se na Akademii vrátil a působil zde až do roku 1952.

V roce 1912 se oženil se svojí žačkou, klavíristkou, Ivou Antolkovičovou. Měli tři syny: Ivo Lhotka-Kalinski (19131987) se stal významným chorvatským hudebním skladatelem, Aleksander Lhotka je hudebním filmovým poradcem a Nedad Lhotka se stal baletním sólistou a účinkoval v premiérách otcových baletů.

Byl všestranným skladatelem, ale proslavil se především svými balety, které připravoval ve spolupráci s předními jugoslávskými tanečními umělci Piem a Pinou Mlakarovovými. Zemřel 26. ledna 1962 v Záhřebu a pochován je na hřbitově Mirogoj.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Opery[editovat | editovat zdroj]

  • Zlatokost Kraljevič (1909)
  • U carstvu sanja (1912)
  • Minka (1918)
  • More (1922)

Balety[editovat | editovat zdroj]

  • Djavo i njegov šegrt (Čert a jeho švagr, 1931)
  • Djavo u selu (Čert na vsi, přepracovaný balet Djavo i njegov šegrt, 1934)
  • Balada o srjedovječnoj ljubami (Balada o středověké lásce, 1937)
  • Luk (1939)
  • Amazonke
  • Duša mora

Symfonická díla[editovat | editovat zdroj]

  • Rej (Scherzo F-dur, 1905)
  • Symfonie F-dur (1909)
  • Houslový koncert d-moll (1914)
  • Jugoslavensko capriccio (1930)
  • Andante a Scherzo (1930)
  • Svečana ouvertura (1930)
  • Budnica Trenkovih pandura (1932)
  • Fresky - Tři symfonické věty (1957)
  • Koncert pro smyčce (1957)

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Vzpomínka pro lesní roh a klavír (1908)
  • Smyčcový kvartet g-moll (cena České akademie věd a umění, 1911)
  • Sječanja (klavírní cyklus, 1916)
  • Kvartet pro 4 flétny (1926)
  • Dvije hrvatske rapsodije pro housle a klavír (Sljepačka, Žetelačka, 1932)
  • Koncert pro smyčcový kvartet (1934)
  • Andante a scherzo pro smyčcový kvartet (1934)
  • Miniatury, Četiri plesna prizora pro klavír (1937)
  • Serenáda pro housle a klavír (1948)
  • Trio pro hoboj, klarinet a fagot (1948)
  • Serenáda pro dvě flétny, klarinet a klavír

Vokální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Moj dom (kantáta pro mužský sbor a orchestr)
  • Úpravy lidových písní
  • Masové písně (v letech 19451952)

Filmová hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Cement (1947)
  • Zivjece ovaj narod (1947)
  • Na novom putu (1948)
  • Major Bauk (1951)
  • Svoga tela gospodar (1952)

Pedagogická díla[editovat | editovat zdroj]

  • Harmonija - osnovi homofonog sloga (Harmonie - základy homofonní textury, 1948),
  • Dirigiranje (Dirigování, 1931).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]