Přeskočit na obsah

Lubsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Lubský újezd)
Lubsko je zobrazen na mapě Districtus Egranus z roku 1715 v horní části

Lubská oblast, či Lubský kraj (německy Schönbacher Ländchen) je historické označení oblasti kolem západočeského města Luby (německy dříve Schönbach). Tato oblast v minulosti spadala pod správu České koruny a také dnes její větší část leží na českém území.

Období pravděpodobného prvního osídlení někdejšího Schönbachu, dnešních Lubů, lze datovat do let 1100 až 1140, kdy bylo toto území zmiňováno jako „okolní les“ nebo o „Lubský újezd“. V této době byla tato oblast součástí pohraničního hvozdu, plošně, jen přibližně vymezené hranice mezi českou a německou stranou.

Cisterciáci z nedalekého valdsaského kláštera, založeného v roce 1133 Děpoltem III. z Vohburgu, začali ihned po založení konventu s rozvojem půdy a kultivací majetku. Kromě pozdějšího Stiftlandu (klášterního území) to byly i vzdálenější oblasti jako dříve řídce osídlené Lubsko. Zřejmě roku 1188 byla v Lubech zahájena stavba kostela zasvěceného jednomu z apoštolů, sv. Ondřejovi.

9. ledna 1319 byly Luby (Schönbach) císařem Ludvíkem IV. povýšeny na město, obdržely trhové právo a městskou listinu podle chebského vzoru.[1] Do poloviny 12. století oblast Lubů postupně připadla klášteru. Za opata Franze Kübela v roce 1348 město získal Rüdiger ze Sparnecku.

Karel IV., římský císař a český král, se snažil toto svobodné říšské léno podřídit české koruně, což se mu také v několika případech v Chebsku a sousedních oblastech podařilo. V důsledku sporů Sparnecků s Neuberky nakonec celé Lubsko připadlo české koruně.

Obce v kraji

[editovat | editovat zdroj]

V době Rüdigera ze Sparnecku Lubsko zahrnovalo následující obce:

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Peter Braun: Die Herren von Sparneck. Stammbaum, Verbreitung, Kurzinventar. In: Archiv für die Geschichte von Oberfranken. Band 82, Bayreuth 2002. S. 86.
  • Alban Freiherr von Dobeneck: Geschichte des ausgestorbenen Geschlechtes der von Sparneck. In: Archiv für die Geschichte von Oberfranken. Band 22, Heft 3, 1905, S. 1–65 und Band 23, Heft 1, 1906, S. 1–56. Neudruck: ISBN 978-3-8370-8717-8.
  • Karl Mädler: Zur Geschichte des Schönbacher Ländchens. In: Unser Egerland. Schriftenreihe für lebendige Heimatpflege. Heft 25. Wunsiedel 1925. S. 41–46.
  • Heribert Sturm: Tirschenreuth (= Historischer Atlas von Bayern, Teil Altbayern. I, 21). Kommission für Bayerische Landesgeschichte, München 1970, DNB 456999094 (Digitalisat). 
  • Heribert Sturm: Districtus Egranus, Eine ursprünglich Bayerische Region. (= Historischer Atlas von Bayern. Teil Altbayern, Reihe 2, 2). München 1981, ISBN 3-7696-9930-0.
  • Werner Pöllmann: Grenzbeschreibung des Elster(gebirgs)landes 1165 und 1181, Reichte das Stiftland um Schönbach tatsächlich bis zur oberen Weißen Elster? In: Mitteilungen des Vereins für vogtländische Geschichte, Volks- und Landeskunde e.V. 22. Jahresschrift, Plauen 2016. S. 54ff.
  • Christian Passon: Neue (alte) Erkenntnisse zu den Grenzbeschreibungen in den Urkunden des Klosters Waldsassen von 1165 -1185 In: Mitteilungen des Vereins für vogtländische Geschichte, Volks- und Landeskunde e.V. 22. Jahresschrift, Plauen 2016. S. 71ff.
  1. Rudolf Langhammer: Waldsassen - Kloster und Stadt. Waldsassen 1936, S. 131.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schönbacher Ländchen na německé Wikipedii.