Přeskočit na obsah

Josef August Hecht

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef August Hecht
Josef August Hecht
Josef August Hecht
poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1861

Narození20. dubna 1792
Cheb
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí13. prosince 1861 (ve věku 69 let)
Kaceřov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Profesebyznysmen, obchodník a politik
CommonsJosef August Hecht
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef August Hecht (20. dubna 1792 Cheb[1]13. prosince 1861 Kaceřov[2])[3][4], byl český lázeňský podnikatel a politik německé národnosti, iniciátor rozvoje lázeňství ve Františkových Lázních, v roce 1861 krátce poslanec Českého zemského sněmu.

Pocházel z rodiny chebského velkoobchodníka, který sídlil přímo na chebském náměstí. V roce 1815 mu otec předal dům i obchod. Josef August Hecht dům roku 1829 prodal a za utržené peníze nechal postavit za obcí Háje ve směru na Slapany obytný dům se statkem, nazývaným podle místního šafáře neoficiálně Griesselburg, později oficiálně Hechtau (Hechtova Myť).[3]

V lednu 1822 získal do nájmu stáčírnu minerálních vod ve Františkových Lázních, která v té době již po 20 let vykazovala stagnaci. Město Cheb se neúspěšně pokoušelo ve vlastní režii prosperitu lázní oživit. Hecht se o nájem lázní přihlásil ve chvíli, kdy ani rozsáhlá inzerce v evropském tisku nepřilákala jiného uchazeče. Hecht pak po třicet let stáčírnu provozoval a dokázal ji opět hospodářsky povznést. Osobně navštěvoval četné evropské obchodníky, prováděl inzerci, v níž doporučoval balenou chebskou minerální vodu. Vyřešil i problém s usazováním vysráženého železa v lahvích, které odrazovalo zákazníky. Investoval do nových plnicích a zátkovacích strojů a estetickou závadu s usazeným železem napravil pomocí plynovacího pístu, který zamezoval přístupu vzduchu do naplněné láhve. Nechal si tento postup patentovat. Díky tomu se podařilo zvýšit export františkolázeňské minerální vody.[3] Výroba se za jeho působení ve stáčírně zvýšila z 6000 na více než 600 000 lahví.[5] Zároveň se podílel na zvelebování samotných Františkových Lázní. Roku 1827 byl zakládajícím členem místního okrašlovacího spolku. Roku 1831 byl jmenován lázeňským inspektorem. Od roku 1835 dozoroval stavbu školy a sám založil nadaci na její zbudování. V roce 1840 financoval slavnostní otevření školy. Roku 1842 přispěl na postavení pomníku zakladatelů lázní. Inicioval i sbírku na dostavbu věží kostela svatého Mikuláše v Chebu.[3]

Věnoval se i jiným druhům podnikání. Roku 1846 koupil panství Kaceřov a proměnil ho na jeden z nejvíce prosperujících zemědělských podniků na Chebsku. V důsledku toho roku 1851 opustil Františkovy Lázně, přičemž obci věnoval tehdy 100 zlatých, což výrazně pomohlo obecní pokladně.[3] Františkovy Lázně se tehdy staly samostatnou obcí a zpočátku nedisponovaly vlastním kapitálem.[5] Zabýval se následně zemědělským podnikáním a pivovarnictvím na svém statku. V roce 1852 se stal viceprezidentem Obchodní a živnostenské komory v Chebu. Byl také prezidentem zemědělského pobočného spolku v Chebu.[3]

Po obnovení ústavního života počátkem 60. let 19. století vstoupil do zemské politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v kurii venkovských obcí (obvod Falknov – Kynžvart) do Českého zemského sněmu.[6][7] Po zvolení do sněmu se aktivně zapojil do řešení otázky napojení Chebska na železniční síť. Kvůli tomu hodně cestoval. To patrně bylo příčinou jeho úmrtí, protože z jednání ve Vídni a Mnichově, kde dojednal trasování železnice z bavorských na saské hranice, se vrátil nachlazen a v prosinci 1861 v Chebu zemřel.[3][5]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Mikuláše v Chebu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Máří v Chlumu
  3. a b c d e f g Františkolázeňské noviny, číslo 9, září 2011, JOSEF AUGUST HECHT. [online]. frantiskovylazne.cz [cit. 2013-07-29]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. Významné osobnosti [online]. shscms.cz [cit. 2013-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-20. 
  5. a b c Franzenbad. Bohemia. Prosinec 1861, roč. 34, čís. 299, s. 2894. Dostupné online. 
  6. Národní listy 22. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=6086918&picp=&idpi=8401848
  7. http://www.psp.cz/eknih/1861skc/stenprot/002schuz/s002007.htm

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]