Magmatismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Schéma vzniku vulkanismu nad subdukční zónou

Magmatismus je soubor všech jevů, které souvisejí s pronikáním magmatu ze zemského pláště do zemské kůry a se vznikem vyvřelých (magmatických) hornin.

Druhy magmatismu[editovat | editovat zdroj]

Magmatismus může být:

Blokdiagram s vyobrazením základních typů magmatických (zejm. intruzivních) těles: 1 - lakolit, 2 - malá žíla, 3 - batolit (pluton), 4 - pravá žíla, 5 - ložní žíla, 6 - sopouch, 7 - lopolit

Mezi oběma druhy jsou přechody a často i úzké vztahy. Činnost magmatu úzce souvisí s celkovým tektonickým vývojem zemské kůry, zejména s horotvornými procesy. Zatímco sopečná činnost se projevuje zvláště před začátkem a po skončení hlavních horotvorných fází procesů, spadá hlavní část hlubinného magmatismu právě do období zvrásnění zemské kůry. Horotvorné tlaky vypuzují magma z hlubin k povrchu (pohyb magmatu je však z části též aktivním působením vnitřního napětí), umožňují cestu magmatu tvorbou volných prostor a trhlin v zemské kůře.[1]

Intruzivní (hlubinný) magmatismus[editovat | editovat zdroj]

Magma, které vzniká tavením hornin za vysokých teplot a tlaků ve spodní kůře a svrchním plášti má nižší hustotu než horniny ve stejné hloubce v tuhém stavu, proto postupně vystupuje k povrchu. Pokud magma nedosáhne zemského povrchu, označuje se tento proces jako intruze. Horniny v okolí vyvřelého tělesa se označují jako plášť. Magma přitom přeměňuje (metamorfuje) horniny pláště působením vysoké teploty a pronikáním plynů a par z magmatu do okolních hornin pláště. Tento způsob přeměny se nazývá kontaktní metamorfóza.[2]

Extruzivní (povrchový) magmatismus[editovat | editovat zdroj]

Pojem extruzivní magmatismus či vulkanismus zahrnuje všechny procesy a geologické jevy, které souvisí s výstupem magmatu v podobě lávy na zemský povrch. Může probíhat jak na kontinentech, tak v oceánech a mořích (submarinní vulkanismus). Typickým projevem vulkanismu na zemském povrchu je vznik sopek – vulkánů. Sopečná aktivita může mít povahu relativně klidných výlevů (efuzí) lávy nebo explozí, při kterých dochází k fragmentaci magmatu za vzniku pyroklastik. První cestou vznikají především štítové sopky, druhý způsob vede ke vzniku struskových kuželů. Pokud jsou efuze lávy doprovázeny (či střídány) rozsáhlejšími explozemi, vznikají stratovulkány.[3]

Magmatická tělesa[editovat | editovat zdroj]

Magmatická tělesa jsou:

  • Hlubinná (plutonická) – utuhlá v hloubce – např. batolit, peň, žíla
  • Podpovrchová (subvulkanická) – utuhlá v menší hloubce pod povrchem – např. sopouch, lakolit
  • Povrchová (vulkanická) – utuhlá na zemském povrchu – např. příkrov, kupa[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HABĚTÍN, Vladimír; KOČÁREK, Eduard; TRDLIČKA, Zdeněk. Geologické vědy: Přehled mineralogie, petrografie a geologie. Praha : SPN, 1976.  
  2. Geologie [online]. [cit. 2013-02-12]. Dostupné online. (čeština) 
  3. MARSCHALKO, Marian; GRYGAR, Radomír; LIBERDA, Arnošt. Magmatismus [online]. [cit. 2013-02-12]. Dostupné online. (čeština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]