Devils Tower

Devils Tower
Devils Tower z jihu
Vrchol	1559 m n. m.
Prominence	282
Izolace	5,4 km → Missouri Buttes
Poznámka	první národní památka USA
Poloha
Světadíl	Severní Amerika
Stát	Spojené státy americké Spojené státy americké
Pohoří	Bear Lodge Mountains (součást Black Hills)
Souřadnice	44°35′25″ s. š., 104°42′54″ z. d.
Devils Tower
Prvovýstup	4. červenec 1893 – William Rogers a Willard Ripley
Nejsnazší trasa	lezecká cesta Durrance Route
Typ	skalní (sopečný) suk, lakolitická intruze
Hornina	fonolitický znělec (phonolite porphyry)
Povodí	Belle Fourche River → Cheyenne River → Missouri → Mississippi
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Devils Tower (česky „Ďáblova věž“, v lakotštině Matȟó Thípila, „Medvědí chýše“, často též Bear Lodge) je výrazný izolovaný skalní masiv ze sopečné horniny v severovýchodním Wyomingu v USA. Leží v okrese Crook County nad údolím řeky Belle Fourche River na okraji pohoří Bear Lodge Mountains, které je severní výspou Black Hills. Útvar vystupuje z okolní zvlněné prérie a je známý svými pravidelnými sloupcovitými „varhanami“ a téměř plochým vrcholem.

Skála je vysoká přibližně 264 m nad svým bezprostředním úpatím, 386 m nad údolím řeky Belle Fourche a její vrchol leží v nadmořské výšce asi 1559 m (5112 stop). Vrcholová plošina má rozlohu asi 0,6 ha (1,5 akrů) a rozměry přibližně 55 × 90 m.

Od 24. září 1906 je Devils Tower vyhlášena národní památkou Spojených států – vůbec první v historii této kategorie chráněných území. Chráněné území má rozlohu zhruba 1347 akrů (5,5 km²) a zahrnuje kromě samotné věže také okolní lesy a prérie. Věž je zároveň posvátným místem pro řadu kmenů severoamerických indiánů a patří k nejvýznamnějším horolezeckým cílům v Severní Americe.

Název

Devils Tower má pro původní obyvatele Velkých plání řadu názvů; v různých jazycích Lakotů, Čejenů či Kiowů se zpravidla překládají jako „Medvědí chýše“, „Medvědí týpí“ nebo „Medvědí dům“ (anglicky Bear Lodge, Bear's Tipi aj.). Současné úřední jméno „Devils Tower“ pochází z roku 1875, kdy byla při vojenské expedici chybně přeložena původní indiánská pojmenování jako „Bad God's Tower“ (Věž zlého boha); později byl název zkrácen. Podle zásad amerického Úřadu pro zeměpisná jména se v oficiálním názvu nepoužívá apostrof, proto je správná podoba „Devils Tower“.

V několika vlnách se objevily návrhy na přejmenování památky na Bear Lodge nebo na jiné tradiční indiánské jméno, mimo jiné kvůli tomu, že současný název je částí domorodých komunit vnímán jako urážlivý.

Geografie

Devils Tower se zvedá na severním okraji Black Hills nad levým břehem řeky Belle Fourche v nadmořské výšce přibližně 1559 m. Od hladiny řeky ji dělí asi 386 m, od okolní prérie přibližně 264 m, takže masiv dominuje širokému okolí. Vrcholová plošina má tvar slzovitého oválu a rozlohu asi 1,5 akrů; je pokrytá travinami a nízkou vegetací.

Okolní území národní památky tvoří mozaika suchých prérií, borových lesů s převažující borovicí pokroucenou a údolních porostů podél Belle Fourche. Na rozhraní těchto ekosystémů (tzv. ekoton) žije řada druhů savců a ptáků, včetně jelence běloocasého, psouna prériového nebo orla bělohlavého.

Kolem úpatí vede zpevněná okružní stezka Tower Trail dlouhá asi 2,1 km, která umožňuje snadno přístupnou vyhlídkovou procházku okolo celého masivu.

Geologický vývoj

Devils Tower je tvořena fonolitickým znělcem (phonolite porphyry), jemnozrnnou sopečnou horninou s nápadnými krystaly živce. Těleso představuje výsledek hlubinné magmatické intruze, která pronikla do vrstev sedimentárních hornin během pozdního paleocénu nebo eocénu, přibližně před 50–60 miliony let. V okolí památky jsou na povrchu odkryty především červené pískovce a prachovce souvrství Spearfish, jílovité břidlice a další sedimenty druhohorního stáří.

Jak magma pomalu chladlo, smršťovalo se a praskalo do systému víceméně svislých sloupců, nejčastěji šestiúhelníkového průřezu. Tato sloupcová odlučnost je dnes patrná na celém obvodě věže, kde jednotlivé pruhy horniny dosahují šířky až 6 m a výšky přes 180 m.

Samotná věž vznikla v průběhu milionů let erozí, která postupně odstranila měkčí okolní sedimenty a ponechala odolné magmatické jádro jako izolovaný suk (anglicky butte). Eroze pokračuje i dnes: v důsledku mrazového zvětrávání se ze stěn odlupují celé sloupce, jež se hromadí v kamenném moři pod úpatím.

Indiánské mýty a duchovní význam

Devils Tower je po staletí posvátným místem pro více než dvacet kmenů severních Plání, včetně Lakotů, Čejenů, Arapahů či Kiowů. S věží je spojena řada variant mýtu, v němž skupinu dívek nebo chlapců pronásleduje obří medvěd. Země pod prchajícími dětmi se zvedne k nebi a promění se v kamenný sloup; medvěd se snaží vyšplhat vzhůru a svými drápy zanechává ve stěnách hluboké rýhy – dnešní vertikální praskliny. V některých verzích jsou děti nakonec proměněny v hvězdy souhvězdí Plejád.

Tradiční obřady – modlitby, obětní svazky z látek, potní chýše či poutě – se v okolí konají po celý rok, přičemž obzvlášť významným obdobím je měsíc červen, kdy probíhají četné kmenové ceremonie. Z tohoto důvodu správa parku od poloviny 90. let doporučuje horolezcům dobrovolnou pauzu v lezení během června (viz níže).

Historie objevování a ochrany

Neindiánští cestovatelé zřejmě míjeli Devils Tower už v první polovině 19. století, avšak první dochovaný písemný popis pochází z průzkumné expedice kapitána Williama F. Raynoldse z let 1859–1860. V roce 1892 bylo okolí vyhlášeno lesní rezervací a 24. září 1906 podepsal prezident Theodore Roosevelt prohlášení, jímž se Devils Tower stala první národní památkou Spojených států podle právě přijatého Antiquities Act.

Horolezectví

Strmé sloupcovité stěny Devils Tower přitahují horolezce už od konce 19. století. Za první zdokumentovaný výstup je považováno zdolání věže místními rančery Williamem Rogersem a Willardem Ripleym 4. července 1893 po dřevěném žebříku z kolíků zaražených do trhlin ve skále; části této původní „žebříkové cesty“ jsou dodnes na věži patrné.

První výstup moderními horolezeckými technikami se podařil roku 1937 týmu vedenému německo-americkým horolezcem Fritzem Wiessnerem. Klasickou cestou se stala o rok později Durrance Route, kterou vylezli Jack Durrance a Harrison Butterworth a která je dodnes nejčastěji volenou trasou na vrchol.

Každoročně absolvuje výstup na Devils Tower přibližně 5000–6000 lezců; jen asi dvě třetiny z nich dosáhnou vrcholu. Většina cest využívá svislé pukliny mezi sloupci a je vedena jako tradiční jištění. Lezení podléhá registraci u správy parku a na vrcholu není povoleno nocování.

Z důvodu respektu k duchovnímu významu oblasti pro indiánské komunity zavedla správa parku v roce 1995 dobrovolné omezení lezení v měsíci červnu, kdy probíhá nejvíce obřadů. Horolezci jsou v tomto období vyzýváni, aby na věž nelezli; dlouhodobě dobrovolný zákaz dodržuje zhruba 80–85 % lezů v tomto období.

Devils Tower v kultuře

Devils Tower se objevuje v řadě děl populární kultury. Mezinárodně proslula zejména díky filmu Blízká setkání třetího druhu (Close Encounters of the Third Kind, 1977) režiséra Stevena Spielberga, v němž slouží jako místo klíčové scény „prvního kontaktu“ s mimozemskou civilizací. Popularita filmu přispěla k výraznému nárůstu návštěvnosti památky v následujících desetiletích.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Devils Tower na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky Devils Tower National Monument (anglicky)
• Devils Tower National Monument na National Park Foundation (anglicky)
• Geologie Devils Tower – University of Wyoming (anglicky)

Autoritní data	LCCN: sh85037385 NLI: 987007550686705171

Portály: Geografie | Spojené státy americké