Kamenné varhany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kamenné varhany na Zlatém vrchu
Kamenné varhany na Panské skále

Kamenné varhany je skalní útvar, který vzniká díky sloupcovité odlučnosti bazaltu – čediče (méně často též znělce – fonolitu). Jedná se o geologickou vlastnost bazaltů, který se projevuje penta- či hexagonálními hranoly, které mohou dosahovat délky až několika desítek metrů.

Vznik bazaltické odlučnosti je způsoben kontrakcí (smršťováním) lávy při chladnutí, která může nastat ve dvou případech a odvíjí se od ní rozsah. V prvním případě během sopečné činnosti dochází k výlevu lávového proudu v rozsáhlé oblasti, kde vzniká lávové jezero, které začíná pozvolna v novém prostředí vydávat do okolí teplo. Postupným chladnutím lávy nastává ochlazování svrchní části lávového pole, čímž se ochlazující část pole začne zmenšovat smršťovat a zmenšovat objem. Vlivem zmenšujícího objemu se začínají na celistvém lávovém tělese objevovat trhliny a pukliny, které postupně vlivem dalšího klesání teploty prorůstají hlouběji. Vznikají tak pěti či šestihranné sloupce, které jsou orientovány kolmo k povrchu lávového proudu. Tvar hranolů je určen snahou systému o vytvoření co nejmenších mezer mezi jednotlivými sloupci.

V druhém případě magma nedokáže opustit magmatický sopouch, ve kterém začíná chladnout. Následné procesy jsou shodné s prvním případem. Vlivem erozivní činnosti a denudací povrchu jsou okolní méně odolné horniny (převážně sedimentární) rozrušeny a odneseny pryč, čímž se odhalují odolnější vulkanické horniny. Vznikají tak zajímavé skalní útvary v podobě bazaltových sloupů. V případě, že jsou svislé sloupce lávových proudů nebo výlevů odhaleny, například v říčním korytě či na pobřežním klifu, je útvar nazýván lávovou palisádou a má charakter skalního defilé.[1]

Bazální odlučnost většinou zasahuje rozsáhlé oblasti, ve kterých se pak nachází nespočet sloupců, které dohromady tvoří těleso.

Kamenné varhany jsou často lidovou kulturou spojovány s dílem nadpřirozené postavy, nejčastěji čerta, a jsou často s jeho jménem i spojovány (čertovy schody atd.). Na území České republiky je možno navštívit kamenné varhany například v oblasti Zlatého vrchu. Ve světě je nejznámější oblast v Severním Irsku Giant's Causeway (česky Obrův chodník, či Obrovy schody), které mají pokračování i ve Skotsku. Proslulá je rovněž lokalita Devils Tower ve Wyomingu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RUBÍN, J.: Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. 1. vyd. Academia, Praha, 1986. 388 s.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]