Uhlířský vrch (Bruntálská vrchovina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Uhlířský vrch
kostel Panny Marie Pomocné na vrcholu
kostel Panny Marie Pomocné na vrcholu

Vrchol 672 m n. m.
Prominence 71 m ↓ západní sedlo
Izolace 3,8 km → Železný vrch
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Nízký Jeseník/Bruntálská vrchovina
Souřadnice 49°58′22″ s. š., 17°26′23″ v. d.
Uhlířský vrch
Fire.svg
Uhlířský vrch
Hornina čedič
Povodí Odra
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxuPřírodní památka
Uhlířský vrch
horninové podloží lokality
horninové podloží lokality
Datum vyhlášení 26. dubna 1966
Vyhlásil Okresní národní výbor Bruntál
Kód ÚSOP 472
Lokalita Bruntál
Výška 620 - 665 m n. m.
Výměra 3.7 ha
Seznam CHÚ v okrese Bruntál
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Uhlířský vrch (německy Köhler Berg) je jedna z nejmladších vyhaslých sopek na českém území.[1] Leží ve Slezsku, asi 2 km jihozápadně od okraje města Bruntálu (v katastrálním území Bruntál-město). Má nadmořskou výšku 672 m.

Na vrcholu stojí barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné. Od kostela k městu byla současně s dostavbou kostela vysázena čtyřřadová lipová alej z roku 1766, dlouhá kolem jednoho kilometru. Jižně od vrcholu se nachází opuštěný lom, chráněný jako přírodní památka.

Přírodní památka[editovat | editovat zdroj]

Na jižním svahu je opuštěný lom po bývalé těžbě tufů, který byl roku 1966 prohlášen přírodní památkou. Převážně písčité tufy obsahují větší sopečné pumy. Lávový proud vytékal původně ze sopky východním a severovýchodním směrem. Je tvořen čedičem.

Poutní kostel Panny Marie Pomocné[editovat | editovat zdroj]

Původní dřevěná poutní kaple byla postavena v roce 1653 řádovým místodržícím Oswaldem z Liechtensteina, jako daleko viditelný symbol vítězství katolické církve nad protestanty. Na místě kaple byl v letech 17551765 postaven krnovským architektem Jiřím Friedrichem Gansem jednolodní barokní kostel. V novostavbě poutního kostela pak byl umístěn „zázračný“ obraz Pasovské Madonny s dítětem (kopie díla Lucase Cranacha). Zajímavé jsou vnější mozaiky na čelním vstupu, které představují sv. Petra a sv. Pavla (z roku 1925). V dřívějších dobách stával vedle kostela hostinec s dodnes dochovanou studnou, jejíž hloubka je dnes 40 m a je bez vody (měřeno v r. 2005). Slavnostní poutě se zde konaly až do roku 1970. Kostel byl ohrožován těžbou tufů v bezprostřední blízkosti. Byl opraven v letech 19911992. Od 1. května 2004 je osvětlen.

Uhlířský vrch od Moravského Kočova

Lipová alej[editovat | editovat zdroj]

Cesta k vrcholu kopce je lemována čtyřřadou lipovou alejí. Alej dal v letech 1766 – 1770 vysázet svobodný pán komtur von Riedheim. Roku 1973 byly stromy aleje prohlášeny za památné a o 20 let později se celý areál včetně lipové aleje stal kulturní památkou. V roce 2008 se ucházela o titul Strom roku.

Křížová cesta[editovat | editovat zdroj]

Podél horní části aleje bylo v roce 1916 vztyčeno 14 stojanů s obrazy křížové cesty, které namaloval malíř Franz Templer podle předloh Gebhardta Fugela z Mnichova. Po druhé světové válce byla torza jednotlivých zastavení odstraněna.

K obnově křížové cesty došlo až v roce 2001 a zasloužil se o ni bruntálský umělecký řezbář František Nedomlel, který během čtyř let zhotovil dřevěné plastiky pro patnáct zastavení z různých druhů dřevin vyskytujících se v Nízkém Jeseníku. Na znovuvybudování křížové cesty bylo vybráno téměř dva miliony korun. Kvádrové podstavce jednotlivých zastavení byly vyrobeny z různých druhů místních hornin, na jejich čelních stranách jsou umístěny mramorové desky se jménem donátora zastavení.[2]

Výhled a přístup[editovat | editovat zdroj]

Vrcholek vyhaslé sopky je místo dalekého rozhledu a může sloužit jako dobrý orientační bod. Otevírá se odtud pohled na okolní vrcholy Nízkého Jeseníku a v dáli je viditelný Hrubý Jeseník.

Nejlepším přístupovým místem se jeví silnice III. třídy z Bruntálu na Moravskoslezský Kočov a Valšov (vede souběžně s hlavní silnicí č. 45 na Šternberk)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Uhlířský vrch a sopky na Bruntálsku
  2. Historická alej a křížová cesta na Uhlířský vrch

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]