Kremnické vrchy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kremnické vrchy
Kremnické vrchy nad obcí Dolná Ves
Kremnické vrchy nad obcí Dolná Ves

Nejvyšší bod 1317 m n. m. (Flochová)

Nadřazená jednotka Vnitřní Západní Karpaty
Sousední
jednotky
Velká Fatra, Turčianská kotlina, Žiar, Hornonitrianská kotlina, Vtáčnik, Žiarská kotlina, Štiavnické vrchy, Pliešovská kotlina, Javorie, Zvolenská kotlina, Starohorské vrchy

Světadíl Evropa
Stát Slovensko Slovensko
Kremnické vrchy.png
Povodí HronDunaj
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kremnické vrchy jsou sopečné pohoří v centrální části Slovenska, součást provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnitřní Západní Karpaty a oblasti Slovenské středohoří. Hraničí s těmito geomorfologickými celky: na severu Velká Fatra a Turčianská kotlina, na západě Žiar, Hornonitrianská kotlina a Vtáčnik, na jihu Žiarská kotlina a Štiavnické vrchy, na krátkém jihovýchodním úseku Pliešovská kotlina a Javorie a na východě Zvolenská kotlina a Starohorské vrchy.

Členění[editovat | editovat zdroj]

Člení sa na pět geomorfologických podcelků:

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam vrcholů v Kremnických vrších.

Nejvyšším vrchem je Flochová (1316,9 m), v hlavním hřebeni vystupují i další významné vrchy: Svrčinník (1312,8 m), Tabla (1178,4 m), Vyhnatová (1282,6 m), Skalka (1231,6 m), Mýtny vrch (1221,4 m), Zlatá studňa (1265,4 m), Velestúr (1254,4 m), Smrečník (1249,2 m) a Horná skala (1140,3 m).

Jednotlivé vrchy oddělují sedla: Sedlo Flochové (1297 m), Kordícké sedlo (1117,1 m), sedlo Tunel (1150 m), Bystrické sedlo (1190 m), Králické sedlo (1185 m) a sedlo Tri kríže (1180 m).

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Kremnické vrchy vznikly sopečnou činností, základem geologické stavby jsou lávová tělesa. Původní porost tvořili na většině území jedľo-bučiny, dnes se na mnohých místech lesnaté porosty střídají s travnatými plochami. Z dalších dřevin se zde vyskytuje javor a jilm, v nižších polohách se objevují porosty tisu. Další vegetace je zde poměrně jednotvárná, pestřejší květena se nachází jen v okrajových částech, horské druhy bylin se objevují pravidelněji jen pod hlavním hřebenem. V souvislých lesních porostech můžete narazit na medvěda hnědého, divokou kočku nebo kunu lesní.

Jediným velkým vodním tokem je řeka Hron, která přibírá ze svahů Kremnických vrchů množství drobných říček a potoků.

Kremnické vrchy patří podnebně k mírně teplým oblastem. Teploty v zimních měsících se pohybují okolo -2 až -5 °C, v letním období dosahují cca 16 - 18 °C. Počet dní se sněhovou pokrývkou je přibližně 60 - 100, počet letních dní je cca 30 - 50.

Chráněná území[editovat | editovat zdroj]

Kremnické vrchy jsou díky množství přírodních zvláštností a rozmanitostí zařazeny mezi velmi vyhledávané, atraktivní a vysoko hodnocené oblasti. Návštěvníci si mohou prohlédnout početné přírodní výtvory a zajímavosti soustředěné především do národních přírodních rezervací - národní přírodní rezervace Boky a národní přírodní rezervace Harmanecká tišina. Mezi chráněné přírodní výtvory patří Turovský sopúch u obce Turová, Jastrabská skala a Čertova skala.

Obce[editovat | editovat zdroj]

Uvnitř pohoří se nalézá 21 obcí a spolu s nimi i město město Kremnica, podle kterého dostala celá oblast své jméno. Jde o tyto obce:

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]