Kremnické vrchy
| Kremnické vrchy | |
|---|---|
 Kremnické vrchy, Kremnica | |
| Nejvyšší bod | 1317 m n. m. (Flochová) |
| Nadřazená jednotka | Vnitřní Západní Karpaty |
| Sousední jednotky | Velká Fatra, Turčianská kotlina, Žiar, Hornonitrianská kotlina, Vtáčnik, Žiarská kotlina, Štiavnické vrchy, Pliešovská kotlina, Javorie, Zvolenská kotlina, Starohorské vrchy |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovensko |
 | |
 | |
| Povodí | Hron → Dunaj |
| Souřadnice | 48°40′ s. š., 19° v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kremnické vrchy jsou sopečné pohoří v centrální části Slovenska, součást provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnitřní Západní Karpaty a oblasti Slovenské středohoří. Hraničí s těmito geomorfologickými celky: na severu Velká Fatra a Turčianská kotlina, na západě Žiar, Hornonitrianská kotlina a Vtáčnik, na jihu Žiarská kotlina a Štiavnické vrchy, na krátkém jihovýchodním úseku Pliešovská kotlina a Javorie a na východě Zvolenská kotlina a Starohorské vrchy.
Členění[editovat | editovat zdroj]
Člení sa na pět geomorfologických podcelků:
- Kunešovská hornatina v severozápadní části
- Jastrabská vrchovina v jihozápadní části
- Flochovský chrbát v centrální části a na severu
- Turovské predhorie na jihu
- Malachovské predhorie na východě
Vrcholy[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšším vrchem je Flochová (1316,9 m), v hlavním hřebeni vystupují i další významné vrchy: Svrčinník (1312,8 m), Tabla (1178,4 m), Vyhnatová (1282,6 m), Skalka (1231,6 m), Mýtny vrch (1221,4 m), Zlatá studňa (1265,4 m), Velestúr (1254,4 m), Smrečník (1249,2 m) a Horná skala (1140,3 m).
Jednotlivé vrchy oddělují sedla: Sedlo Flochové (1297 m), Kordícké sedlo (1117,1 m), sedlo Tunel (1150 m), Bystrické sedlo (1190 m), Králické sedlo (1185 m) a sedlo Tri kríže (1180 m).
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Kremnické vrchy vznikly sopečnou činností, základem geologické stavby jsou lávová tělesa. Původní porost tvořily na většině území jedlobukové lesy, dnes se na mnohých místech lesnaté porosty střídají s travnatými plochami. Z dalších dřevin se zde vyskytuje javor a jilm, v nižších polohách se objevují porosty tisu. Další vegetace je zde poměrně jednotvárná, pestřejší květena se nachází jen v okrajových částech, horské druhy bylin se objevují pravidelněji jen pod hlavním hřebenem. V souvislých lesních porostech můžete narazit na medvěda hnědého, divokou kočku nebo kunu lesní.
Jediným velkým vodním tokem je řeka Hron, která přibírá ze svahů Kremnických vrchů množství drobných říček a potoků.
Kremnické vrchy patří podnebně k mírně teplým oblastem. Teploty v zimních měsících se pohybují okolo -2 až -5 °C, v letním období dosahují cca 16–18 °C. Počet dní se sněhovou pokrývkou je přibližně 60–100, počet letních dní je cca 30–50.
Chráněná území[editovat | editovat zdroj]
Kremnické vrchy jsou díky množství přírodních zvláštností a rozmanitostí zařazeny mezi velmi vyhledávané, atraktivní a vysoko hodnocené oblasti. Návštěvníci si mohou prohlédnout početné přírodní výtvory a zajímavosti soustředěné především do národních přírodních rezervací – národní přírodní rezervace Boky a národní přírodní rezervace Harmanecká tišina. Mezi chráněné přírodní výtvory patří Turovský sopúch u obce Turová, Jastrabská skala a Čertova skala.
Obce[editovat | editovat zdroj]
Uvnitř pohoří se nalézá 21 obcí a spolu s nimi i město Kremnica, podle kterého dostala celá oblast své jméno. Jde o tyto obce:
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kremnické vrchy na Wikimedia Commons - (česky) Kremnické vrchy - informace na DuseKarpat.cz
