Ryžovna (přírodní rezervace)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuPřírodní rezervace
Ryžovna

Pohled na bývalý čedičový lom
Datum vyhlášení 19. června 1996[1]
Kód ÚSOP 1853
Lokalita Ryžovna, Hřebečná
Výška 1000–1040[1] m n. m.
Výměra 20,29 ha[1]
Seznam CHÚ v okrese Karlovy Vary
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Ryžovna
Green pog.svg
Ryžovna

Ryžovna je přírodní rezervace vyhlášená v roce 1996. Nachází se v katastrálních územích Ryžovna a Hřebečná nad zaniklou osadou Ryžovna, přibližně 3 km severně od Abertamokrese Karlovy Varyv Karlovarském kraji. Důvodem je ochrana geologického fenoménu a typických horských společenstev ekosystému horského vrchoviště, včetně okrajových rašelinišť s charakteristickými druhy flóry a fauny Krušných hor.[2]

Kamenolom v jižní části přírodní rezervace s ukázkově vyvinutou sloupcovitou odlučnosti čedičové vyvřeliny je jednou z geologických lokalit Geoparku Egeria, jenž je součástí Česko - bavorského geoparku.[3]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Rezervace se nachází v západní části Krušných horKlínovecké hornatině na náhorní plošině vedlejšího, jihozápadního vrcholu hory Nad Ryžovnou (1044 m).[4]

Vegetační období trvá jen letní měsíce, průměrná teplota v červenci je přibližně 12°C až 14°C. Průměrné roční množství srážek je vysoké a činí přibližně 1000 mm. Roční počet dní se srážkami je okolo 200 dní. Značný podíl srážek padá ve formě sněhu.[2] Chráněným územím prochází rozvodnice mezi povodím Ohře a povodím Cvikovské Muldy. Jižní část území odvodňují drobné potoky, přítoky Bystřice, která se vlévá Ohře. Ze severních svahů odtékají potůčky do říčky Černé, přítoku Cvikovské Muldy.[5]

Na území rezervace se nacházejí bývalé, polorozpadlé vojenské objekty rádiového a radiotechnického průzkumu, které po invazi vojsk Varšavské smlouvy až do roku 1990 sloužily vojsku Sovětské armády na území Československa.[6]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Podloží tvoří třetihorní vulkanické čedičové horniny vystupující z žul karlovarského plutonu. Vulkanická činnost zde probíhala zhruba před 35 až 17 miliony let. Oblast byla v minulosti předmětem lomové těžby kamene. Pozůstatkem po bývalé těžbě je stěna většího lomu v jižní části chráněného území. Neovulkanická čedičová hornina nefelinit[7] zde má výraznou, hrubou sloupcovitou odlučnost, vytvářející tzv. kamenné varhany. Tento jev je způsoben smršťováním lávy při jejím chladnutí. V severní části území je bývalým stěnovým lomem odkryta podobná čedičová hornina tefrit[7] s výraznou deskovitou až kvádrovitou odlučností.[5][2] Přestože oba lomy jsou od sebe vzdáleny necelých 200 m, je zcela markantní rozdíl mezi strukturou odlučnosti hornin v těchto lomech.

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Vegetace na území rezervace je tvořena komplexem luk, typických pro horské vrchoviště společně s řídkým lesem a fragmenty horských vřesovišť. Zajímavostí jsou bizarně pokřivené kmeny stromů při severním okraji území u menšího stěnového lomu. Jako příčina nízkých a křivolakých kmenů se uvádí možný vliv extrémních půdních či klimatických podmínek v nadmořské výšce okolo 1000 m. Tento malý lesík listnatých stromů je tvořen převážně buky, v menší míře javory.[2]

Na území roste řada zvláště chráněných a významných druhů rostlin. Mezi ně patří hojné porosty prstnatce Fuchsova (Dactylorhiza fuchsii), rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), kropenáče vytrvalého (Swertia perennis), koprníku štětinolistého (Meum athamanthicum), tučnice obecné (Pinguicula vulgaris) a prhy chlumní (Arnica Montana), lýkovce jedovatého (Daphne mezereum). Roztroušeně a vzácně zde roste vratička měsíční (Botrychium lunária), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vranec jedlový (Huperzia selago), běloprstka bělavá (Leucorchis albida), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva).[2][5][8]

Fauna na území rezervace je poměrně chudá. Žije zde nehojně řada ptáků, např. krutihlav obecný (Jynx torquilla), vzácně chřástal polní (Crex crex) či tetřívek obecný (Tetrao tetrix), sýkora uhelníček (Periparus ater), čížek lesní, (Carduelis spinus), bramborníček hnědý (Saxicola ruberta) či hýl rudý (Carpodacus erythrinus). Z plazů a obojživelníků je zde poměrně hojná zmije obecná (Vipera berus), slepýš křehký (Anguis fragilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a ropucha obecná (Bufo bufo), vzácně skokan štíhlý (Rana dalmatina). Málo je prozkoumaný zdejší hmyz. Mimo jiné zde žije žluťásek borůvkový (Colias palaeno), batolec duhový (Apatura iris), vzácně otakárek fenyklový (Papilio machaon).[8][5][2]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Území je přístupné po asfaltové komunikaci, odbočka ze silnice směřující z Ryžovny do Hřebečné. Cesta končí u bývalého vojenského radaru. K většímu z obou stěnových lomů na území rezervace vede z Hřebečné horská naučná stezka Hřebečná – Ryžovna, která se zaměřuje na historii dolování. U čedičového lomu tato stezka končí.[9] Návštěvnost rezervace je únosná, naučná stezka k opuštěnému lomu je doplněna informačními tabulemi. Nedochází zde k ničení prostředí zvýšeným turistickým tlakem.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PR Ryžovna [online]. AOPK ČR, [cit. 2016-12-29]. Dostupné online.  
  2. a b c d e f g Plán péče o zvláště chráněné území - Přírodní rezervace Ryžovna na období 2012 – 2021. Karlovy Vary : Krajský úřad Karlovarského kraje, 2012. S. 10-18.  
  3. TVRDÝ, Jaromír. Česko-Bavorský Geopark, Průvodce č. 1. Sokolov : Muzeum Sokolov, 2012. Kapitola Geologické zajímavosti - Krušné hory – Jáchymov – Boží Dar – Horní Blatná, s. 6.  
  4. Prohlížení - Národní geoportál INSPIRE [online]. [cit. 2017-07-18]. Dostupné online.  
  5. a b c d ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter at al.. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 202.  
  6. Radiolokační stanoviště Hřebecna [online]. Vojensko.cz, [cit. 2017-07-18]. Dostupné online.  
  7. a b Geologická mapa [online]. Česká geologická služba, [cit. 2017-07-18]. Dostupné online.  
  8. a b Přírodní rezervace Ryžovna [online]. Krusnohorsky.cz, [cit. 2010-12-09]. Dostupné online.  
  9. Horská naučná stezka Hřebečná – Ryžovna [online]. Krusnohorsky.cz, [cit. 2017-07-18]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]