Kropenáč vytrvalý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKropenáč vytrvalý
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Doména eukaryota (Eucaryota)
Říše rostliny (Plantae)
Podříše vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď hořcovité (Gentianaceae)
Rod kropenáč (Swertia)
Binomické jméno
''Swertia perennis''
Carl Linné
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kropenáč vytrvalý (Swertia perennis) je rostlina z čeledi hořcovitých, rostoucí v České republice v několika pohraničních pohořích.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Květ kropenáče vytrvalého

15-60 cm vysoká vytrvalá rostlina s tupě trojhrannou, často fialově zabarvenou lodyhou. Listy přisedlé, dolní krátce řapíkaté, eliptické, lesklé. Na lodyze bývá celkem 2 až 6 listů. Květenství větvené (chocholičnatá lata), s 6-20 květy. Květy jsou velké, špinavě modrofialové až ocelově modré, tečkované. Korunní a kališní lístky téměř k bázi členěné.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Kropenáč vytrvalý roste především na horských až subalpinských prameništích a rašelinných loukách, případně na březích či v zazemněných korytech potoků. Kvete od června do srpna.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Kropenáč vytrvalý roste v horách střední a jižní Evropě od Pyrenejí přes střední Francii a Alpy přes Karpaty na Balkán, na rašeliništích severního Německa a Pobaltí.[1] V Itálii byl zjištěn také na několika místech v Apeninách.[1] Ve Švýcarsku roste takřka výhradně v Juře a severním vnějším oblouku Alp.[2]

Mimo Evropy roste na Kavkaze, na Sibiři, v Japonsku a Severní Americe.

Výskyt v ČR[editovat | editovat zdroj]

Kropenáč vytrvalý roste pouze v těchto pohořích - Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše a Hrubý Jeseník. V Hrubém Jeseníku roste s jistotou na Skřítku, ve Velké kotlině, Malé kotlině a v PR U Slatinného potoka na okraji Žďárského potoka.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gualmini M., 1999: Revisione della distribuzione di Swertia perennis L. nell'Appennino tosco-emiliano alla luce di due ritrovamenti inediti. Ann. Mus. civ. Rovereto, Sez. Arch., St., Sc. nat 15:147-151
  2. Welten M., Sutter H. C. R., 1982: Verbreitungsatlas der Farn- und Blütenpflanzen der Schweiz, vol. 2. Birkhaüser, Basel, Switzerland.
  3. Bureš L., Burešová Z., Novák V., 1989: Vzácné a ohrožené rostliny Jeseníků. 1. díl. ČSOP, OV Bruntál.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]