Kropenáč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKropenáč
alternativní popis obrázku chybí
Kropenáč vytrvalý (Swertia perennis)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďhořcovité (Gentianaceae)
Rodkropenáč (Swertia)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Východoasijský druh Swertia japonica

Kropenáč (Swertia) je rod rostlin z čeledi hořcovitých. Jsou to jednoleté nebo vytrvalé byliny se stonkem nebo pouze s přízemní růžicí listů. Květy jsou čtyř nebo pětičetné, s nápadnými nektárii. Rod zahrnuje asi 150 druhů a je rozšířen zejména v Asii a Africe. V České republice se stejně jako v celé Evropě a Severní Americe vyskytuje pouze kropenáč vytrvalý. Analýzou DNA bylo zjištěno, že se jedná o silně parafyletický taxon a tento rod čeká spolu s celou skupinou příbuzných rodů taxonomická revize.

Hlavní význam kropenáčů je v lékařství. Rostliny obsahují četné aktivní látky s rozmanitými biologickými účinky, zejména xanthony. Mezi nejvýznamnější druhy náleží himálajský druh Swertia chirayita, využívaný v lékařství i v tradiční medicíně.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kropenáče jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny. Některé druhy mají přímý či vystoupavý stonek, jiné jen přízemní růžici. Listy jsou vstřícné (výjimečně střídavé nebo přeslenité), celokrajné. Květy jsou čtyř nebo pětičetné, pravidelné, stopkaté, ve vrcholičnatých květenstvích, která bývají uspořádána do jednoduchých nebo latovitých thyrsů. Řidčeji jsou květenství hroznovitá, jednoduše vidličnatě větvená nebo redukovaná na jediný květ. Kalich je členěný až k bázi na 4 nebo 5 laloků, podobně i koruna. Korunní trubka je krátká, do 3 mm délky. Na cípech koruny jsou přítomna nápadná nektária v počtu 1 až 2 na každý korunní lístek. Nektária jsou buď celistvá nebo s třásnitým okrajem. Tyčinek je 4 až 5 a jsou přirostlé na bázi korunní trubky. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů, obsahuje jedinou komůrku s mnoha vajíčky. Čnělka je krátká nebo prodloužená, zakončená paličkovitou nebo dvoulaločnou bliznou. Plodem je tobolka pukající 2 chlopněmi a obsahující mnoho drobných semen.[1][2]

  • Listy kropenáče vytrvalého
    Listy kropenáče vytrvalého
  • Květ Swertia bimaculata
    Květ Swertia bimaculata
  • Květ kropenáče ze Sumatry, nektária s třásnitým okrajem
    Květ kropenáče ze Sumatry, nektária s třásnitým okrajem

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod kropenáč zahrnuje asi 150 druhů. Je rozšířen zejména v Asii a Africe. Centrum druhové diverzity je v horách Číny a v Himálaji. V Severní Americe a v Evropě roste jediný druh.[1] Z Číny je uváděno 75 druhů, tedy více než polovina celkového počtu.[2]

V České republice je rod zastoupen stejně jako v celé Evropě jen kropenáčem vytrvalým. Druh je rozšířen téměř v celé Evropě s výjimkou Skandinávie, Britských ostrovů a některých oblastí jihovýchodní Evropy a roste i v západní části Severní Ameriky.[1][3][4]

Obsahové látky a účinek[editovat | editovat zdroj]

V kropenáčích bylo zjištěno bezmála 200 obsahových látek. Nejbohatší skupinou jsou xanthonoidy (více než 100 různých látek), dále terpenoidy, iridoidní glykosidy a flavonoidy. Alkaloidy jsou zastoupeny méně, mezi nimi gentianin, swertinin aj. Z medicínského hlediska jsou podstatné zejména tetrahydroxované xanthony, u nichž byla zjištěna celá řada účinků (hypoglykemický, antimalarický, protirakovinný aj.).[5] Farmakologicky je významný zejména himálajský druh Swertia chirayita (syn. S. chirata). Rostlina obsahuje hořčiny gentiopikrin, glykosidy amarogentin, amaroswerin, chiratin a řadu jiných látek. Bylo v ní zjištěno více než 20 polyhydroxylovaných xanthonů, mj. swertianin, swerchirin a mangiferin. Např. u mangiferinu bylo zjištěno, že vychytává v těle volné radikály a superoxidy a má také potenciál při léčbě neurodegenerativních onemocnění.[6][7]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Swertia je v rámci čeledi hořcovité řazen do tribu Gentianeae a subtribu Swertiinae. Molekulární analýzou DNA bylo zjištěno, že se jedná o taxon velmi silně parafyletický, jehož vývojové větve jsou promíseny s větvemi celé řady jiných rodů subtribu Swertiinae (Bartonia, Frasera, Gentianopsis, Halenia, Megacodon, Pterygocalyx, Veratrilla, Gentianella, Jaeschkea, Comastoma a Lomatogonium). Celou tuto příbuzenskou skupinu tak čeká velká taxonomická revize.[8]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy kropenáčů jsou využívány v lékařství a mají zejména v Asii své místo v tradiční medicíně. Aplikují se zejména při různých trávicích a jaterních potížích. Jedním z nejvýznamnějších je himálajský druh Swertia chirayta, který je v Indii, Nepálu a Bhútánu využíván zejména při různých trávicích potížích, žaludečních vředech, poškození jater ap. Rostlina je též medicínsky využívána jako antileprotikum při léčbě lepry a v kombinaci s dapsonem zlepšuje jeho účinek.[9][10]

V Indii je dále využíván druh Swertia corymbosa, v Japonsku S. japonica, v Číně S. pseudochinesis a S. franchetiana.[10][11][12] V Pákistánu se používá kořen S. petiolata jako oftalmintikum.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 6. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0306-1. 
  2. ↑ a b HO, Ting-nung; PRINGLE, James S. Flora of China: Swertia [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Euromed Plantbase [online]. Berlin-Dahlem: Botanic Garden and Botanical Museum, 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ BRAHMACHARI, Goutam et al. Swertia (Gentianaceae): Chemical and pharmacological aspects. Chemistry & Biodiversity. 2004, čís. 1. 
  6. ↑ RAMAWAT, K.G. (ed.). Herbal drugs: Ethnomedicine to modern medicine. Berlín: Springer, 2009. ISBN 978-3-540-79115-7. (anglicky) 
  7. ↑ SAROYA, Amritpal Singh. Herbalism, Phytochemistry and Ethnopharmacology. Enfield: Science Publishers, 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-57808-697-9. (anglicky) 
  8. ↑ CHASSOT, P. et al. High paraphyly of Swertia L. (Gentianaceae) in the Gentianella-lineage as revealed by nuclear and chloroplast DNA sequence variation. Plant Systematics and Evolution. Aug. 2001, čís. 229(1/2). 
  9. ↑ YARNELL, Eric; ABASCAL, Kathy; ROUNTREE, Robert. Clinical botanical medicine. Second edition. [s.l.]: Mary Ann Liebert, 2009. ISBN 0-913113-46-8. (anglicky) 
  10. ↑ a b c HANDA, S. S. et al. Compendium of Medicinal and Aromatic Plants. Vol. II: Asia. Trieste: ICS Unido, 2006. (anglicky) 
  11. ↑ AHMAD, I. et al. Modern Phytomedicine. Weinheim: Wiley-VCH, 2006. Dostupné online. ISBN 978-3-527-31530-7. (anglicky) 
  12. ↑ HUANG, Kee Chang. The Pharmacology of Chinese Herbs. Boca Raton, Florida, USA: CRC Press, 1999. Dostupné online. ISBN 0-8493-1665-0. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kropenáč&oldid=23455360“