Hořeček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxHořeček
alternativní popis obrázku chybí
Hořeček ladní (Gentianella campestris)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď hořcovité (Gentianaceae)
Rod hořeček (Gentianella)
Moench, 1794
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hořeček (Gentianella) je rod rostlin z čeledi hořcovitých. Jsou to jednoleté až vytrvalé byliny s jednoduchými vstřícnými listy a čtyř nebo pětičetnými květy. Rod zahrnuje asi 250 druhů. Je rozšířen v Severní i Jižní Americe, Evropě, severozápadní Africe, Asii, Austrálii a na Novém Zélandu. V české přírodě hořečky rapidně ubývají, neboť jsou vázány na nehnojené pastvinné biotopy. V České republice rostlo celkem 12 taxonů, polovina z nich je považována za vyhynulé a ostatní jsou kriticky ohrožené.

Molekulárními studiemi bylo zjištěno, že rod Gentianella je v současném taxonomickém pojetí silně parafyletický taxon.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Hořečky jsou jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé byliny, dorůstající výšky od 3 cm až do 1 metru. Lodyha je přímá, již od báze nebo až v horní polovině větvená. Listy jsou jednoduché, vstřícné. Květy jsou čtyř nebo pětičetné, jednotlivé a vrcholové nebo uspořádané ve vrcholících. Kalich je nálevkovitý, obvykle do 1/2 až 2/3 členěný v úzce čárkovité až vejčité cípy. Mezi kališními cípy není na rozdíl od rodu trličník (Gentianopsis) vyvinuta blanitá membrána. Koruna je trubkovitá nebo nálevkovitá, u některých druhů jsou na bázi korunních laloků šupinovité, třásnité přívěsky. Na bázi korunní trubky jsou přítomna nektária. Tyčinky jsou přirostlé ke korunní trubce. Čnělka je krátká a tlustá, na vrcholu se 2 vytrvalými bliznami. Plodem je tobolka pukající 2 chlopněmi a obsahující mnoho drobných semen. Tobolky jsou válcovitě vřetenovité a v průběhu zrání dalece přesahují korunu.[1][2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod hořeček obsahuje asi 250 druhů. Celkový areál zahrnuje Evropu, Asii, severozápadní Afriku, Severní, Střední a Jižní Ameriku, Austrálii a Nový Zéland. V Jižní Americe se vyskytuje asi 170 druhů.[2] V asijských velehorách vystupují některé druhy do nadmořských výšek až 5400 metrů.[3] Z české přírody je známo celkem 12 taxonů, z toho 6 druhů.[1] Hořečky se celosvětově vyskytují zejména v alpínských a arktických oblastech.[2] Ve střední Evropě osidlují zejména pastviny.[1]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Květy hořečků jsou opylovány zejména hmyzem. V Jižní Americe je opylují také kolibříci.[2]

Hořečky vyskytující se v ČR jsou vázány na pastvou udržované biotopy. Vytvářejí sezónní i geografické formy, které způsobují silnou proměnlivost těchto rostlin. Zpravidla se rozlišuje aestivální forma, kvetoucí v časném létě, a autumnální, kvetoucí od srpna do října. Rozdíly mezi těmito 2 formami mohou být větší než rozdíly mezi druhy. V poválečném období začaly hořečky z české krajiny houfně mizet, což souvisí se zánikem drobné pastvy, změnou způsobu obhospodařování a celkovou eutrofizací krajiny.[1]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

V rámci Ćeské republiky je na seznamu chráněných rostlin, vydaném vyhláškou ministerstva životního prostředí, zařazeno všech 12 taxonů, které zde byly zjištěny. Polovina z nich je vedena jako vyhynulé (kategorie A1) či nezvěstné (kat. A2) druhy. Jedná se o Gentianella amarella subsp. lingulata, G. campestris subsp. campestris, G. campestris subsp. suecica, G. germanica subsp. solstitialis, G. praecox subsp. praecox (A1) a G. germanica subsp. germanica (A2). Zbývajících 6 je řazeno do kategorie kriticky ohrožené (C1). Jedná se o G. amarella subsp. amarella, G. campestris subsp. baltica, G. lutescens subsp. carpatica, G. lutescens subsp. lutescens, G. obtusifolia subsp. sturmiana a G. praecox subsp. bohemica.[4][5]

Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN je uvedeno 24 druhů, žádný z nich však není v kategorii kriticky ohrožené.[6]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Gentianella je v rámci čeledi hořcovité řazen do tribu Gentianeae a subtribu Swertiinae. Poslední komplexní monografie rodu Gentianella byla publikována v roce 1896. Autor v ní rozdělil Gentiana sect. Gentianella do 8 sekcí. Některé z nich byly později převedeny do samostatných rodů Gentianopsis, Comastoma a Megacodon. Někteří taxonomové v minulosti spojovali rody Gentianella a Gentiana (hořec), v současné taxonomii jsou však řazeny do odlišných subtribů a nejsou bezprostředně příbuzné. Výsledky molekulárních studií ukazují, že tento rod je v současném pojetí silně parafyletický. Převážná část rodu Gentianella (celkem 244 druhů) je monofyletická a je označována jako Gentianella s.str. Její zástupci se vyznačují korunními laloky pouze s jediným nektáriem. Zbývající druhy jsou ve vývojovém stromu subtribu Swertiinae promíseny s druhy rodů Lomatogonium (hořepnička), Comastoma (hořkavka), Jaeschkea a rovněž silně parafyletického rodu Swertia (kropenáč). Celou skupinu tak čeká v budoucnu důkladná taxonomická revize.[2]

Přehled druhů zjištěných v ČR[editovat | editovat zdroj]

V České republice bylo zaznamenáno šest druhů, většina z nich mizí nebo již vymřela. Tento přehled je založen na údajích z Klíče ke květeně ČR.[7]

  • hořeček ladní (Gentianella campestris) - vymírající druh
    • hořeček ladní pobaltský (G. c. baltica) - dříve roztroušený až vzácný, dnes pouze u osady Brejl na Křivoklátsku a na Rýchorách
    • USVA headstone emb-07.svg hořeček ladní švédský (G. c. suecica) - vyhynul r. 1953
    • USVA headstone emb-07.svg hořeček ladní pravý (G. c. campestris) - vyhynul r. 1970
  • hořeček nahořklý (Gentianella amarella) - teplomilný luční druh
    • USVA headstone emb-07.svg hořeček nahořklý jazykovitý (G. a. lingulata) - dříve v Polabí, dnes nezvěstný
    • hořeček nahořklý pravý (G. a. amarella) - dříve roztroušeně, dnes mizející
  • hořeček drsný (Gentianella obtusifolia) - dnes jen v okolí Karlových Varů a Blatné
  • hořeček žlutavý (Gentiana lutescens) - luční druh, dnes velmi vzácně Beskydy a Bílé Karpaty
    • hořeček žlutavý pravý (G. l. lutescens) - dnes velmi vzácně
    • hořeček žlutavý karpatský (G. l. carpatica) - dnes na pokraji vyhynutí
  • USVA headstone emb-07.svg hořeček německý (Gentianella germanica) - pravděpodobně vyhynulý
    • USVA headstone emb-07.svg hořeček německý pravý (G. g. germanica) - pravděpodobně vyhynulý
    • USVA headstone emb-07.svg hořeček německý letní (G. g. solstitialis) - dávno vyhynulý
  • hořeček mnohotvarý (G. praecox) - luční druh
    • USVA headstone emb-07.svg hořeček mnohotvarý pravý (G. p. praecox) - vyhynulý
    • hořeček mnohotvarý český (G. p. bohemica) - endemit, roztroušeně především v jižních Čechách, mizející

Význam[editovat | editovat zdroj]

Esence z hořečku nahořklého (Gentianella amarella) je součástí Bachovy květové terapie pod názvem hořec.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 6. Praha : Academia, 2000. ISBN 80-200-0306-1.  
  2. a b c d e VON HAGEN, K. Bernhard; KADEREIT, Joachim W.. The phylogeny of Gentianella (Gentianaceae) and its colonization of the southern hemisphere as revealed by nuclear and chloroplast DNA sequence variation. Organisms Diversity & Evolution. 2001, čís. 1.  
  3. a b HO, Ting-nung; PRINGLE, James S.. Flora of China: Gentianella [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  4. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition (stav v roce 2012). Preslia. 2012, roč. 84, čís. 3, s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  5. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR, [cit. 2010-11-30]. Dostupné online.  
  6. The IUCN red list of threatened species [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2013, [cit. 2014-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. KUBÁT, K.. Klíč ke květeně České republiky. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.  
  8. SCHEFFER, Mechthild. Bachova květová terapie. [s.l.] : Pragma, 1994.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]