Pastviny u Srní
 Pastviny u Srní | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 20. prosince 2016 |
| Nadm. výška | 555–735 m n. m. |
| Rozloha | 43,32 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Karlovy Vary |
| Umístění | Prachomety |
| Souřadnice | 50°22′3,53″ s. š., 13°3′18,84″ v. d. |
  Pastviny u Srní | |
| Další informace | |
| Kód | 6212 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pastviny u Srní jsou přírodní památka na rozhraní Krušných a Doupovských hor. Chráněné území se nachází ve správním území obce Stráž nad Ohří v okrese Karlovy Vary, jižně od vesnice Srní. Vyhlášeno bylo k ochraně krajinářsky hodnotné mozaiky mezí, teras a lučních stanovišť s výskytem vzácných druhů rostlin, mezi které patří zejména prstnatec bezový.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Krajina mezi Srním a Pekelskou skálou byla dlouhodobě využívána k pastvě dobytka nebo jako pole. Svažitý terén byl zpřístupněn soustavou teras a mezí. Poměr nelesní a lesní vegetace se od padesátých let dvacátého století změnil jen málo, a to zejména v nižších partiích, kde dochází ke znatelnějšímu zarůstání pastvin.[3] Chráněné území vyhlásil v kategorii přírodní památka Krajský úřad Karlovarského kraje s účinností od 20. prosince 2016.[4]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Chráněné území s rozlohou 43,3151 hektaru leží v nadmořské výšce 555–735 metrů. Větší část se nachází v katastrálním území Srní u Boče, ale jižní cíp zasahuje do katastrálního území Peklo. Celé území se překrývá s evropsky významnou lokalitou Doupovské hory a většina také se stejnojmennou ptačí oblastí.[4]
Abiotické poměry[editovat | editovat zdroj]
V geologickém podloží Pastvin u Srní se vyskytují metamorfované horniny svor a pararula s obsahem muskovitu a biotitu. V menší míře se objevuje také silimanit-biotitická rula nebo vulkanický lamprofyr. Většina přírodní památky se nachází Krušných horách, konkrétně v jejich podcelku Klínovecká hornatina a okrsku Jáchymovská hornatina. Pouze malá část severozápadně od Pekelské skály zasahuje do okrsku Jehličenská hornatina v Doupovských horách.[5] Území se svažuje směrem k východu a celkové převýšení dosahuje asi 160 metrů.[6] Území odvodňují dva drobné potoky, které stékají Mufloní roklí do Bočského potoka, který se vzápětí vlévá do Ohře.[5]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v mírně teplé oblasti MT7, pro kterou jsou typické teploty −2 až −3 °C v lednu a 16 až 17 °C v červenci. Celkový úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů. Letních dnů bývá třicet až čtyřicet, zatímco mrazových dnů 110–130. Sníh zde leží šedesát až osmdesát dnů v roce.[6]
Flóra[editovat | editovat zdroj]
Většinu území tvoří trvalé travní porosty (28 hektarů), dále lesní pozemky (6,7 hektaru) a ostatní plochy.[7] Z toho asi dvacet procent rozlohy činí ekosystémy podhorských až horských smilkových trávníků bez jalovce, patnáct procent připadá na mezofilní ovsíkové louky a pět procent na acidofilní bučiny.[8]
Z ohrožených a zvláště chráněných druhů je významný výskyt prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina), jehož početnost na jediné ploše výskytu dosahuje stovek jedinců.[9] V Karlovarském kraji zde vytváří jednu z nejpočetnějších populací.[4] V počtu desítek kusů byl zaznamenán také prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a na vlhké pcháčové louce v jihojihozápadní části přírodní památky roste škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides). Z dalších druhů se vzácně až ojediněle vyskytuje vratička měsíční (Botrychium lunaria), prha arnika (Arnica montana), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), koprník štětinolistý (Meum athamanticum), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a upolín nejvyšší (Trollius altissimus).[9]
Fauna[editovat | editovat zdroj]
Podle nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR byli na lokalitě v letech 2001–2014 zaznamenáni kriticky ohrožení živočichové zmije obecná (Vipera berus), užovka stromová (Zamenis longissimus) a strnad luční (Emberiza calandra). Z plazů se na pastvinách dále vyskytuje slepýš křehký (Anguis fragilis), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).[10] Z ptáků byl pozorován včelojed lesní (Pernis apivorus)[10] a z obojživelníků ropucha obecná (Bufo bufo).[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2021-05-16]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ HRČKA, Daniel; KJUČUKOV, Petr. Plán péče o přírodní památku Pastviny u Srní na období 2015–2024 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2020-05-21 [cit. 2022-06-25]. S. 13. Dále jen Plán péče (2015–2024). Dostupné online.
- ↑ a b c Pastviny u Srní [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-06-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-06-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Plán péče (2015–2024), s. 9.
- ↑ Plán péče (2015–2024), s. 6.
- ↑ Plán péče (2015–2024), s. 7.
- ↑ a b c Plán péče (2015–2024), s. 11.
- ↑ a b Plán péče (2015–2024), s. 12.