Vladař (Tepelská vrchovina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vladař

Pohled na Vladař z jihovýchodu (od Bohuslavi)

Vrchol 693 m n. m.
Poznámka keltské hradiště
Poloha
Světadíl Evropa
Státy Česko Česko
Pohoří Tepelská vrchovina
Souřadnice 50°4′50″ s. š., 13°12′58″ v. d.
Vladař
Green pog.svg
Vladař
Povodí Střela
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxuPřírodní rezervace
Vladař

Vrcholová partie přírodní rezervace
Datum vyhlášení 17. prosince 1970
Vyhlásil Ministerstvo kultury
Kód ÚSOP 507
Lokalita Záhořice
Výška 466–693 m n. m.
Výměra 227.18 ha
Seznam CHÚ v okrese Karlovy Vary
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Vladař (693 m n. m.) je mohutná stolová hora v okrese Karlovy Vary, která se nachází asi 1 km severně od Vladořic a 5 km východně od Žlutic. Vladař je zároveň i název stejnojmenné přírodní rezervace na jihovýchodních svazích této čedičové hory.[1]

Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Čedičová hora Vladař je výraznou dominantou kraje s charakteristickým plochým temenem a příkrými svahy vypínající se nad půvabnou říčkou Střelou. Nejvyšší bod plochého vrcholu dosahuje nadmořské výšky 693 metrů, převýšení nad údolím Střely činí přes 200 metrů. Vrcholovou plošinu tvoří příkrov středně zrnitého olivinického nefelinitu s vyrostlicemi olivínu do velikosti 5 mm. Přítomnost pyroklastik typických pro blízkost zdroje a také výrazná magnetometrická anomálie jsou pokládány za důkaz, že vrch Vladař není erozním reliktem delšího lávového proudu z Doupovských hor, nýbrž pozůstatkem samostatné sopky.[2] Zvláštností vrcholu je malé rašelinné jezírko bez přítoku, které sloužilo jako cisterna na vodu v dobách prehistorického osídlení.[3]

Z geomorfologického hlediska je Vladař součástí celku Tepelská vrchovina, podcelku Žlutická vrchovina, okrsku Vladařská vrchovina a podokrsku Vladořická vrchovina, v jejímž rámci je samostatnou geomorfologickou částí.

Přírodní rezervace[editovat | editovat zdroj]

Vrcholové partie hory v katastrálním území Záhořice byly od roku 1969 chráněny jako přírodní rezervace Vladař na rozloze 11,71 ha.[4] K dalším změnám došlo v souladu s nařízením Karlovarského kraje č. 5 ze dne 24. března 2014.[5] Přírodní rezervace Vladař zaujímá nyní rozlohu 227,1 ha na katastrálním území Kolešov u Žlutic, Vladořice a Záhořice, které jsou místními částmi obcí Pšov a Žlutice.[1] Součástí plánu péče o přírodní rezervaci Vladař na léta 2012–2021 je i začlenění tohoto území spolu s lokalitou Louky pod Vladařem mezi evropsky významné lokality v rámci soustavy Natura 2000.[6]

Předmět ochrany představují teplomilné smíšené porosty - zbytek dubo-habrového háje s bohatým podrostem na čedičovém vrchu. Mezi zdejšími teplomilnými rostlinami lze nalézt např. hlaváč fialový (Scabiosa columbaria), lilii zlatohlávek (lilium martagon), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), violku chlumní (Viola colina), pomněnku lesní (Myosotis sylvatica), tetluchu vznešenou (Aethusa cynapium), jaterník podléšku (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus versus), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), vstavač bledý (Orchis pallens) a vstavač kukačku (Orchis morio). Na Vladaři roste i donedávna v ČR neznámá třezalka přítupá (Hypericum dubium).[3] Pokud jde o živočichy, na území rezervace se vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis), z ptáků pak žluna šedá (Picus canus), žluna zelená (Picus viridis), pěnice vlašská (Sylvia nisoria) a rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus).[7]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vladař (hradiště).

Vrchol byl osídlen již v době bronzové a také Kelty. Na vrcholu se rozkládá keltské hradiště. Na podzim roku 1421 se zde Jan Žižka s husitským vojskem na severní straně hory úspěšně bránil v obklíčení panské přesile, obležení prolomil a ustoupil do Žatce. Tuto událost připomíná dodnes malý pomník.

Na úpatí hory byl učiněn roku 2007 významný nález. Ve vypuštěném rybníku byly nalezeny zbytky dřevěných konstrukcí ze starší doby železné, které pravděpodobně sloužily pro zpevnění terénu a zabránění sesuvů půdy. Pomocí dendrochronologie byly datovány do rozmezí let 777 až 390 před naším letopočtem. Dřevo neslo stopy opracování pomocí nebozezu a možná také pil.[8]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Od železniční zastávky Záhořice na trati Rakovník – Bečov nad Teplou vede na vrchol Vladaře asi dva kilometry dlouhá červeně značená turistická cesta.[7] Temenem hory prochází též naučná stezka Cesta za pověstí, která tvoří okruh ze Žlutic kolem vesnic Kobylé, Kolešov, Záhořice a hory Vladař.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PR Vladař [online]. AOPK ČR, [cit. 2016-12-29]. Dostupné online.  
  2. ŽÁČEK, Vladimír. Vladař [online]. Česká geologická služba, 1994-11-17, rev. 201-12-01, [cit. 2016-12-29]. Dostupné online.  
  3. a b JANOŠKA, Martin. Sopky a sopečné vrchy České republiky. Praha : Academia, 2013. 416 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2231-8. S. 52–53.  
  4. Vyhláška ministerstva kultury ČSR
  5. Nařízení Karlovarského kraje z roku 2014
  6. Plán péče o chráněné území
  7. a b Vladař — vrch u Žlutic [online]. Příroda Karlovarska, [cit. 2016-12-29]. Dostupné online.  
  8. Archeologové hlásí objev století u stolové hory Vladař. iDNES.cz [online]. Mafra, 2008-04-30 [cit. 2015-12-10]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]