Karlův hvozd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Karlův hvozd
Pohled na Karlovy Vary z Jižního vrchu
Pohled na Karlovy Vary z Jižního vrchu
Základní informace
Vyhlášení12. června 2022
VyhlásilKrajský úřad Karlovarského kraje
Nadm. výška384–604 m n. m.
Rozloha126,74 ha
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresKarlovy Vary
UmístěníKarlovy Vary
Souřadnice
Karlův hvozd
Karlův hvozd
Další informace
Kód6236
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku
Orientační mapa území rezervace

Karlův hvozd je přírodní rezervaceKarlových VarechCHKO Slavkovský les. Rezervaci tvoří osm částí oddělených dopravní infrastrukturou a dalšími lesními porosty, obklopující Karlovy Vary. Všechny části se nachází na obtížně přístupných svazích, zvedajících se především nad údolím řeky Teplé a svahy pravého břehu Ohře. Díky své nepřístupnosti zde zůstaly zachovány fragmenty starých bučin s množstvím mrtvého dřeva. Území leží v centru karlovarských lázeňských lesů, které jsou protkány sítí stezek a cest. Staré porosty jsou biotopem celé řady lesních druhů živočichů i rostlin vázaných na odumírající a mrtvé dřevo.[1] Péčí o území je pověřena správa CHKO Slavkovský les.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Návrh na vyhlášení rezervace zpracovala Správa CHKO Slavkovský les v roce 2018. Následně byl návrh upraven a došlo k novému vymezení hranice rezervace. Přírodní rezervace dostala název „Karlův hvozd“ na počest Karla IV., zakladatele Karlových Varů.[2] Vyhlášení chráněného území je výsledkem spolupráce Lázeňských lesůAgenturou ochrany přírody a krajiny, regionální správou CHKO Slavkovský les. Vznik rezervace podpořilo i město Karlovy Vary.[3]

Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Karlovarského kraje s účinností od 12. června 2022.[4]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervace s rozlohou 126,7 hektarů leží téměř celá na lesních pozemcích, nelesní pozemky tvoří necelé jedno procento chráněného území.[1] Podle geomorfologickém členění Česka se nachází v severovýchodní části geomorfologického celku Slavkovský les v nadmořské výšce 384–604 metrů.[5]

Geologické podloží chráněného území tvoří granitgranodiorit krušnohorského resp. karlovarského plutonu, z pozdního období hercynského vrásnění.[6]

Středem území protéká řeka Teplá, severním okrajem řeka Ohře.[1]

Téměř 90 procent území tvoří porosty acidofilních bučin s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica). V menší míře je zastoupen javor klen (Acer pseudoplatanus), dub zimní (Quercus petraea), borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk ztepilý (Picea abies). Z nepůvodních druhů se zde vyskytuje modřín opadavý (Larix decidua) a borovice vejmutovka (Pinus strobus). Na celém území je časté mrtvé dřevo. Bylinné patro tvoří bika bělavá (Luzula luzuloides), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a šťavel kyselý (Oxalis acetosella). Menší podíl porostů tvoří acidofilní doubrava s dominantním dubem zimním (Quercus pertaea), v bylinném patře roste metlička křivolaká (Avenula flexuosa), bika bělavá (Luzula luzuloides) a lipnice hajní (Poa nemoralis). Jen nepatrný podíl je zastoupen květnatou bučinou s převažujícím bukem lesním a menším podílem javoru a lípy malolisté (Tilia cordata). Bylinné patro tvoří kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a samorostlík klasnatý (Actaea spicata). Ze zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin zde vzácně roste bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), roztroušeně lilie zlatohlavá (Lilium martagon).[1]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Na vývraty stromů jsou vázáni netopýr rezavý (Nyctalus noctula), netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus), netopýr stromový (Nyctalus leisleri) a žluna šedá (Picus canus). Staré porosty vyhledává lejsek malý (Ficedula parva) a holub doupňák (Columba oenas).[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Plán péče o přírodní rezervaci Karlův hvozd na období 2022–2028 [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-09-26]. 
  2. JISKRA, Petr. Karlův hvozd – nová přírodní rezervace ve Slavkovském lese. Časopis Arnika. 2022, čís. 1, s. 11–13. 
  3. REISER, Pavel. Karlovarské lesy v běhu staletí. Časopis Arnika. 2022, čís. 1, s. 14. 
  4. Karlův hvozd [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-09-27]. Dostupné online. 
  5. Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. 
  6. Geovědní mapy území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]