Svatošské skály

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Zdroje k infoboxuNárodní přírodní památka
Svatošské skály
Svatošské skály
Datum vyhlášení 31. prosince 1933[1]
Kód ÚSOP 138
Lokalita Doubí (Karlovy Vary)
Výška 380–440[1] m n. m.
Výměra 2,01 ha[1]
Seznam CHÚ v okrese Karlovy Vary
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Svatošské skály
Svatošské skály
Národní přírodní památky v Česku

Svatošské skály jsou Národní přírodní památka vyhlášená v roce 1933. Důvodem ochrany jsou geomorfologicky ojedinělé žulové skalní tvary na levém břehu Ohře s fragmenty reliktních borů a s výskytem vzácných či ohrožených druhů rostlin a živočichů. Území národní přírodní památky je součástí Evropsky významné lokality Kaňon Ohře zahrnuté do soustavy Natura 2000. Péčí o území je pověřena správa CHKO Slavkovský les.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První vyhlášení chráněného území se uskutečnilo Výnosem ministerstva školství a národní osvěty v roce 1933 pod názvem „Údolí Ohře při skále Hans Heiling“ (Hans Heiling – v češtině Jan Svatoš).[2] Teprve vyhláškou Ministerstva životního prostředí z 11. června 2007 byl původní název zrušen, i když v té době se již v odborné literatuře běžně používal, a někde dosud používá název Národní přírodní památka Jan Svatoš.[3]

Popis oblasti[editovat | editovat zdroj]

Území se nachází přibližně dva kilometry jižně od Doubí, městské části Karlových Varů, na levém břehu Ohře, na severním okraji CHKO Slavkovský les.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Skalní útvary ve vysokém skalním břehu vzniklý v žulovém masívu působením řeky Ohře. Tvoří je množstvím skalních pilířů, hranolů a jehlanů. Pozoruhodné skalní útvary byly vytvořeny postupným zvětráváním a odnosem žulových bloků, činností řeky i erozivním působením mrazu. Charakteristická je bloková odlučnost žuly podle navzájem kolmých směrů. Okraj území tvoří řada menších skalních těles a žulových sutí. [4][5]

Dendrologický průzkum prokázal běžné druhy dřevin, borovici lesní a vejmutovku, smrk ztepilý a pichlavý, buk lesní, břízu bělokorou, olši lepkavou a další. Z bylin roste v lokalitě např. řebříček obecný a bertrám, šťovík menší, bršlice kozí noha, pcháč zelinný, děhel lesní, věsenka nachová, jestřábník hladký a další.[6] Na exponovaných stráních se vyskytuje vřesovec pleťový (Erica carnea), vzácně třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum), ve stinných roklích sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).[4] Oblast je hnízdištěm výra velkého.[6]

Vegetační pokryv skalního města je pravidelně odlesňován, převážně z estetických důvodů.

Pověsti, inspirace a současnost[editovat | editovat zdroj]

Goethe – pamětní deska umístěná na hostinci Jan Svatoš

Skály jsou pojmenovány podle Jana Svatoše, se kterým je spojeno několik lidových pověstí. Jedna z nich vypráví, že u "skalního útvaru" se jedna o svatební průvod, který nechal ďáblem zkamenět Jan Svatoš (Hans Heiling), protože si krásná Eliška, o níž se ucházel, chtěla vzít jiného. Známější pověst vypráví o tom, že se jedná o svatební průvod Jana Svatoše, který nechala změnit v kámen vodní víla z Ohře, protože Svatoš porušil svůj slib, že se nikdy neožení. Ten slib jí dal Jan Svatoš za protislužbu, že ho víla zasvětí do černé magie. Zamiloval se však do pozemské dívky a mělo dojít ke svatbě. Nedodržení jeho slibu odnesli spolu s ním ve svatební den i ostatní svatebčané, a všichni kletbou víly do jednoho zkameněli.[7] Až padesátimetrové žulové bloky skal tak mají svá jména: Nevěsta, Ženich, Páter, Muzikanti, Tchýně, Tchán, Svědkové a Zámek. Místo inspirovalo mnoho významných osobností, mimo jiné i zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freunda. Tomu se o Svatoššských skalách zdál sen, který popsal v pojednání Sen o Svatošských skalách.[8]

Mezi umělce, které toto místo inspirovalo, se řadí také J. W. Goethe. Ten při svých léčebných pobytech v Karlových Varech v letech 1785–1823 toto místo, které mu učarovalo, opakovaně navštívil. Stará lidová pověst o Hansi Heilingovi, který s říční vílou vyměnil vlastní život i život své milé za tajemství černého umění, byla pravděpodobně jedním z mnoha inspiračních zdrojů Goethova monumentálního díla o Faustovi, na kterém pracoval celý život.[9] Jedné z návštěv Goetha, kterou popsal ve svém cestovním deníku 6. července 1808, je věnována pamětní deska, umístěná na hostinci „Jan Svatoš“ na opačném břehu Ohře. Slavnostní odhalení pamětní desky se uskutečnilo 27. září 2014. Pamětní deska byla zhotovena nejdeckým výtvarníkem Heřmanem Koubou v rámci projektu „Obnova pamětních desek připomínajících návštěvy Johanna Wolfganga Goetha v Karlovarském kraji“.

Další osobností, která pravidelně navštěvovala Svatošské skály byl i Vilém Mrštík. Ve své básni Ohře, opěvuje nádheru zdejšího kraje, místní přírody a zmiňuje se i o Svatošovi.[10]

Svatošské skály jsou hojně navštěvovány turisty a vodáky, nabízejí i podmínky pro horolezectví. Horolezectví je regulováno dostačujícími pravidly. Skalní město leží na cyklostezce z Karlových Varů do Lokte, po které prochází páteřní cyklotrasa č. 204. Lokalita je přístupná pro pěší, cykloturisty a vodáky. Turisticky značené stezky vycházejí z Lokte, Doubí (modrá) a Cihelen (žlutá). Národní přírodní památkou prochází naučná stezka Doubí – Svatošské skály.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c NPP Svatošské skály [online]. AOPK ČR [cit. 2016-12-29]. Dostupné online. 
  2. Výnos ministerstva školství a národní osvěty o ochraně přírodních památek. Praha 1934: Věstník ministerstva z 31. 12. 1933 č.j. 143.547/33-V Kapitola XVI sešit 2, s. 1. 
  3. Vyhláška Ministerstva životního prostředí. Praha 2007: Ministerstvo životního prostředí – změna vyhlášky 395/192 Sb S. 1. 
  4. a b Chráněná území ČR. Plzeňsko a Karlovarsko. Příprava vydání Jiří Zahradnický, Peter Mackovčin. 1. vyd. Svazek XI. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-68-9. S. 520. 
  5. Plán péče o Národní přírodní památku Svatošské skály na období 2007–2016. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2007. S. 5, 15. 
  6. a b Národní přírodní památka Svatošské skály [online]. Cittadella.cz [cit. 2010-12-04]. Dostupné online. (česky) 
  7. MOTYČKOVÁ, Hana, kolektiv. Geologické zajímavosti České republiky. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2139-7. S. 118. 
  8. Svatošské skály na Karlovarsku okouzlily i Sigmunda Freuda [online]. Česká televize, 2009-07-24 [cit. 2010-12-04]. Dostupné online. 
  9. informační tabule na stěně restaurace Jan Svatoš
  10. Významné osobnosti – Vilém Mrštík [online]. Město Loket [cit. 2015-06-27]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]