Vlčí jámy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Další významy tohoto výrazu naleznete na stránce Vlčí Jámy (rozcestník).

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Vlčí jámy
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Vlčí jáma
Vlčí jáma
Základní informace
Vyhlášení5. září 1975[1]
VyhlásilOkresní národní výbor Karlovy Vary
Nadm. výška984–1010[1] m n. m.
Rozloha1,41 ha[2][3]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresKarlovy Vary
Umístěník. ú. Potůčky
Souřadnice
Vlčí jámy
Vlčí jámy
Další informace
Kód673
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Vlčí jámy jsou přírodní památkaKrušných horáchKarlovarském kraji. Nachází se na jihozápadním úbočí Blatenského vrchu severovýchodně od města Horní Blatná v katastrálním území obce Potůčky. Předmětem ochrany jsou středověké dobývky cínových rud, existence jeskynního ledu a výskyt kriticky ohrožených druhů mechů a živočichů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Schodiště do Ledové jámy

Přírodní památka se skládá z Vlčí a Ledové jámy. Výše ve svahu se nachází Ledová jáma, která vznikla vytěžením cínovcového pásma Jiří. Je až dvacet metrů hluboká a velmi úzká, čímž je v ní omezen pohyb vzduchu. Vzniklo tak specifické mikroklima, díky kterému se na dně jámy hromadil sníh a led, který neroztál ani během léta. Roku 1813 pochází zmínka o využití ledu při léčení vojáků raněných v bitvě u Lipska.[4] Proces tvorby ledu byl narušen v roce 2005, kdy byly z jámy nelegálně odvezeny téměř dvě tuny sněhu a ledu ke stavbě sněhuláka.[5] Dalším negativním jevem, v jehož důsledku jeskynní led zcela vymizel, bylo sucho v letech 2017–2019.[6]

Ledová jáma
Vlčí jáma

Vlčí jáma vznikla odtěžením cínovcového pásma Wolfgang a pozdějším částečným zřícením stropů podzemních komor a skalních stěn. Propadlina je přes 120 metrů dlouhá, široká asi čtrnáct metrů a hluboká asi dvacet metrů.[4] Pozůstatky obou dolů jsou památkově chráněné.[7]

Ledovou jámu na počátku dvacátého století turisticky zpřístupnil hornoblatenský Krušnohorský spolek, který vybudoval kamenné schodiště.[4]

Chráněné území vyhlásil Okresní národní výbor v Karlových Varech dne 5. září 1975 v kategorii chráněná přírodní památka.[1]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Abiotické faktory[editovat | editovat zdroj]

Vlčí jámy leží na úbočí Blatenského vrchu v katastrálním území Potůčky v Krušných horách. V geomorfologickém členění Česka se nalézají v podcelku Klínovecká hornatina a okrsku Jáchymovská hornatina. Přírodní památka s rozlohou 1,412 hektarů se nachází v nadmořské výšce 984–1010 metrů (podle plánu péče nadmořská výška dosahuje až 1018 metrů[8]).[1] Jejich reliéf vznikl v důsledku hornické činnosti a skládá se z odvalů, štol a propadů podzemních prostor. Geologické podloží tvoří středně zrnitý, místy porfyrický autometamorfovaný biotitický granit. Předmětem těžby byly greisenové žíly s výskytem minerálů cínu, wolframu, lithia, molybdenu a bismutu. Hlavním těženým minerálem byl kasiterit, ale objevuje se zde také topaz, fluorit a turmalín.[8] Působením erozivní činnosti ledu, kořenů rostlin a nevhodného chování návštěvníků dochází k drobení skal až k odlupování větších skalních bloků. Důsledkem většího sesuvu nebo zřícení v Ledové jámě by mohla být změna mikroklimatu, a tím narušení tvorby jeskynního ledu.[5]půdních typů se vyskytují antropogenní půdy, kambizemní podzoly, mělké rankerylitozemě.[8]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí leží chráněné území v chladné oblasti CH6,[8] pro kterou jsou typické průměrné teploty −4 až −5 °C v lednu a 14–15 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 1000–1200 milimetrů, počet letních dnů je 10–30, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 140–160 a sněhová pokrývka zde leží 120–140 dnů v roce.[9] Vodu z území odvádí umělý kanál Blatenský vodní příkop, ale přirozeně oblast patří do povodí Blatenského potoka.[8]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

V oblasti je druhově chudá vegetace. Dominují mladé horské smrčiny, v jejichž podrostu roste třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Podmínky na dně Vlčí jámy odpovídají subalpínským vysokobylinným nivám. K hojným druhům zde patří pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), bika lesní (Luzula sylvatica) a podbělice alpská (Homogyne alpina). Na okrajích jam roste například zlatobýl obecný (Solidago virgaurea) a bika sudetská (Luzula sudetica). Vlčí jáma je jediným místem v Česku, kde roste kriticky ohrožený druh mechu měďovka Mielichhoferova (Mielichhoferia mielichhoferiana), který je vázaný na odkryté žíly rud mědi.[8] Druhým kriticky ohroženým druhem mechu na lokalitě je paprutka tundrová (Pohlia tundrae).[10]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

K předmětu ochrany patří životaschopná populace kriticky ohroženého plcha zahradního (Eliomys quercinus).[10] Dalším kriticky ohroženým druhem na lokalitě je zmije obecná (Viperus berus). Ojediněle se tu na hranici svých ekologických podmínek objevuje slepýš křehký (Angius fragilis) a běžně také ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Pozůstatky štol jsou zimovištěm netopýrů, z nichž se zde vyskytuje netopýr severní (Eptesicus nilssoni), netopýr ušatý (Plecotus auritus), netopýr vodní (Myotis daubentoni) a netopýr vousatý (Myotis mystacinus).[6]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Turistická stezka

Přírodní památka je přístupná po červeně značené turistické trase z Horní Blatné na Blatenský vrch. Souběžně s ní je značena také část naučné stezky Cesta A. Günthera.[11] Vstup turistům je částečně umožněn pouze do Ledové jámy. Okraje obou jam jsou zabezpečené zábradlím.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d PP Vlčí jámy [online]. AOPK ČR [cit. 2020-07-24]. Dostupné online. 
  2. Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2020-07-24]
  3. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  4. a b c URBAN, Michal. Horní města Krušných hor. 1. vyd. Díl Karlovarský kraj. Sokolov: Fornica Publishing, 2014. 319 s. ISBN 978-80-87194-47-8. S. 101. 
  5. a b c Plán péče o přírodní památku Vlčí jámy na období 2020–2029 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2020-05-14 [cit. 2020-07-23]. S. 9. Dále jen Plán péče (2020). Dostupné online. 
  6. a b Plán péče (2020), s. 8.
  7. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-07-23]. Identifikátor záznamu 135479 : Rudný důl – Stará štola. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  8. a b c d e f Plán péče (2020), s. 7.
  9. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  10. a b Plán péče (2020), s. 5.
  11. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]