Požerák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Požerák, jinak též kbel, je typ vypouštěcího zařízení rybníka. Jde o svislou šachtu umístěnou v blízkosti hráze rybníka. Voda přepadá v horní části přes dlužovou stěnu na dno šachty, odkud odtéká výpustným potrubím skrz hráz do recipientu. Výpusť může být rovněž umístěna u dna, takový požerák umožňuje úplné vypuštění rybníka.

Dlužová stěna je tvořena na sebe vodorovně umístěnými fošnami (často bukovými či dubovými), u vyšších stěn je ve spodní části betonová, u dna bývá opatřena šoupětem. Výška dlužové stěny (počet dluží) stanovuje provozní výšku hladiny, kterou lze odebíráním a přidáváním dluží regulovat. Dvojitá dlužová stěna s meziprostorem vyplněným jílem omezuje ztráty vody protékající mezi dlužemi.[1]

U otevřeného požeráku přepadá voda z hladiny, u uzavřeného odtéká voda ode dna. Kombinovaný požerák umožňuje vložením další stěny měnit, jaká voda bude odtékat. Požerák může být umístěn přímo v hrázi, nebo u paty hráze, v tom případě ho stačí postavit až po vybudování hráze.[2] Materiálem pro výstavbu požeráku bývá beton, méně často kámen či kov. Dříve se na jejich stavbu používalo dřevo.[3]

Pro dimenzování požeráku se používá rovnice přepadu. Šířku požeráku je nutno navrhnout takovou, aby nedošlo k zaklopení a tím k proniknutí stlačeného vzduchu do výpustného potrubí.[4] Zaklopení nastává, když paprsek vody přepadající do požeráku narazí na protilehlou stěnu, voda pak protéká celým profilem požeráku. „Zaklopený“ vzduch je zdrojem tlakových rázů, které mohou poškodit potrubí.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VRÁNA, Karel; BERAN, Jan. Rybníky a účelové nádrže. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2005. 150 s. Kapitola 5.2 Výpustná zařízení, s. 68–69. [dále jen Vrána a Beran]. 
  2. Vrána a Beran, s. 70
  3. Vrána a Beran, s. 68
  4. Vrána a Beran, s. 75–78