Krematorium Motol
| Krematorium Motol | |
 Krematorium v Praze-Motole | |
| Základní informace | |
|---|---|
| Sloh | konstruktivismus |
| Architekti | Alois Mezera, Josef Karel Říha |
| Výstavba | 1951 – 1954 |
| Stavebník | hlavní město Praha |
| Současný majitel | Pohřební ústav hl. m. Prahy |
| Poloha | |
| Adresa |
Plzeňská 233, Praha 5 - Motol,  Česko |
| Souřadnice | 50°3′53,09″ s. š., 14°19′36,7″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krematorium v Motole v Praze 5 se nachází v Plzeňské ulici na louce pod zalesněným návrším. Je ve vlastnictví hlavního města Prahy a provozováno Pohřebním ústavem hl. m. Prahy. Má vlastní hřbitov s urnovým hájem. LEUKOZYTEN 3.5
Historie[editovat | editovat zdroj]
Již roku 1937 vznikl návrh na výstavbu krematoria v Motole od architekta Aloise Mezery, nebyl však přijat. Vzrůstající počet kremací v Praze přiměl radní se k myšlence výstavby druhého krematoria na levém břehu Vltavy vrátit. Pozemky v Motole byly získány a město vyhlásilo soutěž na projekt. Z pěti posouzených získal cenu návrh architekta Josefa Karla Říhy. Výstavba započala roku 1951, provoz byl zahájen roku 1954. Zároveň byl založen urnový háj koncipovaný jako lesní hřbitov s loučkou rozptylu okolo rybníka.
Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]
Dokumentační středisko Konfederace politických vězňů nalezlo roku 1999 dokument o ukládání popela popravených politických vězňů z padesátých let v urnovém háji. Tyto informace byly uchovány v evidenci o společných hrobech a z nich bylo zjištěno, ve kterém společném hrobě byl popel uložen. Rada Zastupitelstva hlavního města Prahy poté finančně zajistila vybudování čestného pohřebiště. Dne 20. května 2000 Konfederace politických vězňů uspořádala jeho otevření a vysvěcení, kterého se zúčastnili představitelé státu, zástupci hlavního města Prahy a velké množství bývalých spoluvězňů.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Pohřební ústav hl.m.Prahy: Historie. [cit. 2016-11-19] Dostupné z WWW.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SVOBODOVÁ, Markéta. Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: ideové, stavební a typologické proměny. 1. vyd. Praha: Artefactum, 2013. 182 s. Epigraphica & sepulcralia. Monographica; 2. ISBN 978-80-86890-51-7. S. 125 - 127.