Minaret (Lednicko-valtický areál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Minaret v Lednici

Minaret
Základní informace
Konstrukce rozhledny beton
Kóta paty rozhledny 175 m n. m.
Rok vzniku 1797-1802
Světadíl Evropa
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Kraj Jihomoravský kraj
Okres Okres Břeclav
Souřadnice
Minaret v Lednici
Red pog.svg
Minaret v Lednici
Technické informace
Výška stavby 62 m
Počet schodů 302
Počet vyhlídkových
plošin
3
Stav přístupná se vstupným
Kód památky 46546/7-1343 (PkMnMISSezObr) (součást památky Lednice)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lednický minaret je asi 62 metrů vysoká romantická rozhledna. Nachází se v areálu zámeckého parku Lednice a je součástí lednicko-valtického areálu. Jedná se o nejstarší dochovanou rozhlednu na českém území a zároveň o jediný minaret v České republice. Také je to nejvyšší stavba tohoto typu mimo islámské země[1].

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Rozhlednu nechal postavit Alois I. z Lichtenštejna. Stavěla se v letech 1797-1802 a náklady se vyšplhaly údajně na jeden milion zlatých, velkou sumu si pravděpodobně odnesl architekt Josef Hardtmuth. Stavba byla provedena v komplikovaných podmínkách na močálovitém měkkém podloží a tak bylo k zajištění základů použito roštu a pilotů z dubového dřeva. Věž byla vystavěna v maurském slohu a na její výzdobě se s největší pravděpodobností podíleli i arabští umělci.

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Důvod vzniku minaretu není úplně jasný. Váže se k ní ale pověst, že Alois Lichtenstein si chtěl původně nechat vystavět kostel, ale církev mu druhý nepovolila, tak se rozhodl na truc vystavět mešitu. To ale z důvodu měkkého podloží nebylo možné a tak se musel spokojit s minaretem. Pověst ale moc pravděpodobná není, neboť v okolí byly i turecké lázně, švýcarský most a čínské paláce.

Rozhledna[editovat | editovat zdroj]

Rozhledna leží v nadmořské výšce 175 m n. m. a měří asi 62 m. Má tři vyhlídkové ochozy, přičemž k nejvyššímu vede 302 schodů. K rozhledně se dá dostat pěšky – 1,5 km cesty zámeckým parkem, lodí po zámecké Dyji nebo koňským spřežením. V jednopatrové hranolové základně s arkádami je osm místností s orientální výzdobou, které sloužily jako muzeum liechtensteinských exotických sbírek. V září 2003 tato část minaretu procházela rekonstrukcí.[1] Z ochozu je vidět park, Pavlovské vrchy, Bílé Karpaty a dokonce vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni. Osm veřejnosti nepřístupných sálů v prvním patře bylo kdysi „skladištěm“ orientálních předmětů, které ze svých dalekých cest dovezli Lichtenštejni. Podlahy i zdi prostor zdobí maurské kresby a nápisy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.hrady.cz/index.php?OID=2359