Minaret (Lednicko-valtický areál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Minaret v Lednici
Minaret
Minaret
Základní informace
Konstrukce rozhledny beton
Kóta paty rozhledny 175 m n. m.
Rok vzniku 1797-1804
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihomoravský kraj
Okres Okres Břeclav
Souřadnice
Technické informace
Výška stavby 62 m
Počet schodů 302
Počet vyhlídkových
plošin
3
Stav přístupná se vstupným
Kód památky 46546/7-1343 (PkMISSezObr) (součást památky Zámek Lednice)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lednický minaret je asi 62 metrů vysoká romantická rozhledna. Nachází se v areálu zámeckého parku Lednice a je součástí lednicko-valtického areálu zapsaného na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o nejstarší dochovanou rozhlednu na českém území a zároveň o jediný minaret v České republice. Také je to nejvyšší stavba tohoto typu mimo islámské země[1]. Od r. 1958 je na seznamu nemovitých kulturních památek ČR.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rozhlednu nechal postavit Alois I. z Lichtenštejna, zakladatel lednického parku, v duchu tehdy módního orientálního stylu podle vzoru anglických zahrad s romantickými stavbami (zámecký park Kew gardens).[3] Stavěla se v letech 1797-1804 a náklady se vyšplhaly údajně na jeden milion zlatých, velkou sumu si pravděpodobně odnesl architekt Josef Hardtmuth. [4]

Stavba byla provedena v komplikovaných podmínkách na močálovitém měkkém podloží a tak bylo k zajištění základů použito 500 pilotů z dubového dřeva a na nich položen rošt z 96 silných kmenů.[5] Hardtmuth navrhl samonosné lešení, po kterém mohly být vynášeny i těžké kamenné kvádry.[4] [5] V r. 1868 za knížete Jana II. z Lichtenštejna byl interiér minaretu dekorován v tureckém stylu. Malířskou výzdobu, složenou z pestrých geometrických a rostlinných motivů, provedl vídeňský malíř Josef Geyling.[3][4] Minaret byl využíván jako odpočinkové místo a poskytoval vyhlídku na celý zámecký areál a do dalekého okolí. V osmi sálech byly vystaveny lovecké trofeje a řada suvenýrů z cest do Asie a Afriky.

Větší opravou prošel minaret v 80. a 90. letech 20. století, kdy bylo nutno řešit problémy se statikou.[4] Kvůli havarijnímu stavu místností v 1. patře byla veřejnosti přístupná pouze věž minaretu. Počátkem 21. století proběhla celková rekonstrukce, po které je možné si prohlédnout celý objekt:

  • 2007 – začátek generální opravy (předpokládaný celkový rozpočet 30 milionů korun)
  • 2010 – oprava věže, fasády a horní kupole (8 milionů korun)
  • 2013 – opravy střechy, dřevěných konstrukcí, oken a vstupních dveří (4 miliony korun)
  • 2014 – oprava kamenné výzdoby na fasádě, fresky a mozaiky uvnitř minaretu (14 milionů korun)
  • 2016 – opravy mozaikových podlah ( 7 milionů korun)
  • 2018 - dokončení rekonstrukce (5 milionů korun)[6]

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Důvod vzniku minaretu není úplně jasný. Váže se k ní ale pověst, že Alois Lichtenstein si chtěl původně nechat vystavět kostel, ale církev mu druhý nepovolila, tak se rozhodl na truc vystavět mešitu. To ale z důvodu měkkého podloží nebylo možné a tak se musel spokojit s minaretem. Pověst ale moc pravděpodobná není, neboť v okolí byly i turecké lázně, švýcarský most a čínské paláce.

Popis[editovat | editovat zdroj]

minaret

Minaret je postaven na břehu Zámeckého rybníka v hlavní ose k zámku. V jeho blízkosti se nachází přístaviště na Staré Dyji. K rozhledně se dá dostat pěšky – 1,5 km cesty zámeckým parkem, lodí po zámecké Dyji nebo koňským spřežením. Z ochozu je vidět park, Pavlovské vrchy, Bílé Karpaty a dokonce vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni.

Minaret představuje čtyřboká budova (mešita) s arkádovým ochozem v přízemí a nad ní se zvedá přes 60 metrů vysoká věž (minaret). Je členěná do tří zón, z nichž první dvě jsou osmiboké a nejvyšší válcová. Má tři vyhlídkové ochozy, přičemž k nejvyššímu vede 302 schodů. První dva ochozy, nesené konzolami, mají kamenné zábradlí, nejvyšší má zábradlí kovové. Vrchol minaretu tvoří lucerna s okny zakončená kopulí se zlacenou korouhví ve tvaru půlměsíce.

V jednopatrové hranolové základně s arkádami je osm místností s okny[7]. Podlahy i zdi prostor zdobí maurské kresby a citáty z koránu.[5] Nad portálem je umístěna šaháda - vyznání víry: Není Boha kromě Alláha a Mohamed je jeho prorok. Na profilované římse stojí dvanáct štíhlých věžiček zakončených půlměsícem. Ve čtyřech rozích ploché střechy mešity jsou měděným plechem pobité kupole.[4]

strop v přízemí (mešita)


Interiéry jsou dekorovány v tureckém stylu, stropy místností jsou členěny do menších polí vyřezávanými a polychromovanými lištami. Podlahy tvoří barevné mozaiky z benátského terazza.



Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.hrady.cz/index.php?OID=2359
  2. Památkový katalog - 1000159057_0005 - minaret. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. 
  3. a b ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století-Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění+NPÚ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5. S. 53-57. 
  4. a b c d e KONEČNÝ, Michal. Minaret. Kroměříž: NPÚ, 2018. 45 s. ISBN 978-80-906899-8-5. 
  5. a b c Lednice. www.zamek-lednice.com [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  6. TELEVIZE, Česká. V zámeckém parku v Lednici pokračují opravy minaretu. Restaurátoři se pustili do mozaikových podlah. ČT24 - Nejdůvěryhodnější zpravodajský web v ČR - Česká televize [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  7. ŠENKÝŘ, Miloš. Šetří se. Na minaret nezbylo. lidovky.cz. 2010-05-12. Dostupné online [cit. 2018-08-16]. (česky) 


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století - Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění+NPÍ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5. 
  • KONEČNÝ, Michal. Minaret. Kroměříž: NPÚ, 2018. ISBN 978-80-906899-8-5. 


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]