Kostel svatého Jakuba Staršího (Lednice)
| Kostel sv. Jakuba Většího v Lednici | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Břeclav |
| Obec | Lednice |
| Souřadnice | 48°48′5,07″ s. š., 16°48′19,64″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | Břeclav |
| Farnost | Lednice |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | novogotika, původně baroko |
| Výstavba | novogotická přestavba 1858 |
| Další informace | |
| Oficiální web | http://farnost.postorna.cz/cz/farnost-lednice |
| Kód památky | 46546/7-1343 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Lednice) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Staršího je novogotický farní kostel v obci Lednice, který sloužil jako zámecká kaple rodu Lichtenštejnů a je bezprostřední součástí zámku Lednice.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kamenný kostel zasvěcený apoštolu Jakubovi Většímu stál v Lednici už v 1. polovině 15. století, byl však zcela zničen husity v roce 1426. Obec byla následkem válek chudá a ještě koncem 15. století byla jak bez kostela, tak bez kněze.
V roce 1490 se obrátil Kryštof III. z Lichtenštejna na papeže Inocence VIII. (v úřadě 1484–1492) s prosbou, aby mohl lednický kostel s použitím materiálu ze starého kostela znovu vystavět. V roce 1495 byly stavební práce pozdně gotické svatyně dokončeny. Kostel stál na místě dnešního zámeckého skleníku a byl obklopen hřbitovem. V roce 1579 byl kostel opraven, rozšířen a nově vyzdoben. V letech 1554–1600 byl v držení českých bratří, které podporoval Hartman z Lichtenštejna. V roce 1600 za Karla I. z Lichtenštejna (1569–1627) se stal opět katolickým a katolická církev ho využívala až do zboření. V roce 1616 byl pořízen zvon, který byl ulit ve Znojmě a dosud je zavěšen ve věži. V roce 1679 byl v kostele umístěn nový hlavní oltář.
V roce 1731 chtěli Lichtenštejnové rozšířit zámek i park. Kostel, který už tehdy nebyl v dobrém stavu, jim stál v cestě. Byl proto zbořen a hřbitov zrušen. U zámku byl postaven kostel nový a začal se využívat od roku 1742. Obraz svatého Jakuba na cestě se sedmi poutníky objednal František Josef I. z Lichtenštejna na hlavní oltář kolem roku 1761, namaloval jej Fridrich August Brand (1735–1806). Náhrobní kameny z původního kostela byly zazděny do stěn nového kostela.
V polovině 19. století byl zámek i jeho kaple (kostel) za Aloise II. Josefa z Lichtenštejna (1796–1858) přestavěny podle plánů architekta Jiřího (Georga) Wingelmüllera (1810–1848) v novogotickém (windsorském) stylu do dnešní podoby. Kostel byl vysvěcen 5. října 1858 šestým brněnským biskupem Antonínem Schaffgotschem (v úřadě 1842–1870).
Exteriéry
[editovat | editovat zdroj]Novogotický styl kostela koresponduje s výzdobou zámku. Jednolodní patrová stavba je orientovaná, podélná s trojbokým závěrem. Má křestní kapli, dvoupatrovou galerii a panskou oratoř. Stěny jsou členěny opěráky s fiálami, bohatě vyzdobeny chrliči, kružbami a dalšími prvky.
Na jižním průčelí je nad portálem balkónový portikus se sochami Panny Marie s dítětem (uprostřed), sv. Jakuba Staršího nebo Františka z Pauly (vpravo) a sv. Metoděje (vlevo), vytesal je Franz Högler. V ose nad oknem je německý nápis Lobet den Herrn in seinem Heiligthum.
Vnitřní výzdoba
[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší obraz hlavního oltáře není znám, nenamaloval jej Jan Petr Brandl, jak se mylně tradovalo[1]. Pozdně barokní obraz svatého Jakuba mezi poutníky objednal František Josef I. z Lichtenštejnu roku 1761 u vídeňského malíře Fridricha Augusta Branda (1735–1806). Při regotizaci zámeckého kostela po polovině 19. století byl barokní oltář zrušen a obraz odvezen do Valtic, kde je po restaurování vystaven ve vstupním křídle zámku na podestě schodiště prvního patra návštěvnické trasy.
- Novogotický křídlový oltář se středním obrazem Svaté Rodiny od malíře Franze Ittenbacha (1813–1879), představitele düsseldorfské skupiny nazarénů, podle signatury s letopočtem pochází z roku 1861. [2]
- Boční oltáře: svatého Peregrina a Panny Marie mají obrazy od Franze Ittenbacha a sochy ve dřevě řezal Vincenz Pilz.
- Kazatelnu zhotovil Franz Reidinger.
- Všechny tři oltáře, kazatelna, velká zpovědnice i mřížka oddělující kněžiště mají bohaté dřevořezby s rostlinnými motivy i soškami světců.
- Křížová cesta je tesaná z kamene a neobvykle zasazena do stěn. Dílo bratří Adolfa a Franze Anglerů z Vídně bylo dodáno roku 1856, je volnou replikou pozdně gotických reliéfů Adama Krafta z Norimberka.
- Varhany, zvony a gotická reliéfní dřevořezba Smrt Panny Marie pocházejí ze zbořeného kostela.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KONEČNÝ, Michal. Zámek Lednice. Kroměříž: Národní památkový ústav, uzemní památková správa v Kroměříži, 2017. 208 s. ISBN 978-80-87231-41-8. S. 144–147.
