Háj (Hanušovická vrchovina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Háj
Zimní foto z jihovýchodního směru
Zimní foto z jihovýchodního směru

Vrchol632[1] m n. m.
Prominence165 m ↓ sedlo mezi Bratrušovem a Bohdíkovem
Izolace4,7 km → Ohařův kámen
SeznamyNejprominentnější hory CZ
Hory Hanušovické vrchoviny
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříHanušovická vrchovina
Háj
Háj
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Háj (632 m n. m.) je výrazný kopec v Hanušovické vrchovině, která představuje jihozápadní předhůří Hrubého Jeseníku. Tyčí se v katastrálním území Hrabenov obce Ruda nad Moravou asi 3 km západně od okresního města Šumperk.

Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Převážně smrkem zalesněný vrchol je tvořen dvojslídnými svory skupiny Branné a blastomylonity desenské skupiny.[2]

Rozhledna[editovat | editovat zdroj]

Původní rozhlednu na Háji nechal vystavět Klub českých turistů. Dřevěnou trámovou konstrukci navrhl a stavební práce vedl Karel Čunderle, slavnostní otevření proběhlo 17. června 1934. V té době nesla věž jméno Štefánikova rozhledna a brzy se stala oblíbeným cílem výletníků z okolí. Za druhé světové války byla využívána jako pozorovatelna a rychle chátrala. Oprav se nedočkala ani po válce a v roce 1953 vyhořela poté, co do ní uhodil blesk.[3]

Háj
Háj u Šumperka (rozhledna)
Základní informace
Konstrukcedřevěná, opláštěná
Kóta paty632 m n. m.
Rok vzniku1996
StátČeskoČesko Česko
KrajOlomoucký
OkresŠumperk
Souřadnice
Map
Technické informace
Výška stavby29 m
Počet schodů133
Stavpřístupná
Poznámka
turistická známka č. 343
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V 70. letech se začaly objevovat úvahy o postavení nové rozhledny (viz expozice v přízemí věže). Roku 1984 navrhl Josef Janků model 24 m vysoké věže, avšak k realizaci stavby nakonec nedošlo. Teprve po roce 1989 se začalo o rozhledně na Háji znovu mluvit. Po dohodě s Klubem českých turistů, který nebyl s to stavbu zaplatit, si náklady na výstavbu mezi sebe rozdělilo město Šumperk, okolní obce a telefonní společnosti, které do věže umístily své antény. Samotné práce pak začaly v roce 1994. Současná rozhledna, podobající se té původní, byla navržena Vladimírem Malaskou a Ivo Barvířem. Veřejnosti byla zpřístupněna 28. září 1996.[3]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Rozhledna je o prázdninách přístupná denně za mírné vstupné. Po zbytek roku je otevřeno o víkendech. K rozhledně vede cesta ze Šumperka po žluté a dále zelené turistické značce nebo z obce Bludov po modré a zelené značce. Na posledním úseku cesty náročné stoupání (převýšení asi 130 m na 0,5 km).[4]

Výhled[editovat | editovat zdroj]

Ze zasklené vyhlídkové plošiny ve výšce 24 m se nabízí nádherný pohled na hřbety Hrubého Jeseníku a město Šumperk.[3] Na severovýchodě lze vidět Praděd, severozápadně se tyčí Králický Sněžník. V jižním směru se za dobré viditelnosti dá zahlédnout i baziliku na Svatém Kopečku u Olomouce nebo hrad Bouzov. Ochoz vyhlídkové plošiny věže je opatřen cedulkami, které pomocí kreseb věrně popisují krajinu kolem rozhledny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Geoprohlížeč: Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. 
  2. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kol. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Háj, s. 140. 
  3. a b c Háj u Šumperka [online]. rozhledny.webzdarma.cz [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. 
  4. Mapy.cz: Turistická mapa [online]. Seznam.cz [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MIŠKOVSKÝ, Pavel. Naše rozhledny. Praha: Dokořán, 2005. 287 s. ISBN 80-7363-027-3.
  • NOUZA, Jan. Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. Liberec: Nakladatelství 555, 1999. 160 s. ISBN 80-902590-4-9.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]