Horní Hoštice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horní Hoštice

Kostel sv. Jana Nepomuckého, kulturní památka
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 114 (2001)
Domů 47 (2010)
Nadmořská výška 311 m
Lokalita
PSČ 790 70
Součást obce Javorník
Okres Jeseník
Historická země Slezsko
Katastrální území Horní Hoštice, Hundorf (21,77 km²)
Zeměpisné souřadnice 50°25′ s. š., 16°56′56″ v. d.
Bílý Potok
Red pog.svg
Bílý Potok
Další údaje
Kód části obce 4677
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Hoštice (něm. Ober-Gostitz, pol. Gościce Górne) je vesnice, která je částí města Javorník. Nachází se 4,5 km severozápadně od Javorníka na silnici do Bílé Vody.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Horní Hoštice se připomínají poprvé roku 1296, kdy zde bylo 9 lánů a zákupní fojtství. Nejpozději v 16. století se ves jako biskupské léno dostala do majetku města Pačkova (něm. Patschkau, pol. Paczków, nyní v Polsku), v jehož vlastnictví Horní Hoštice zůstaly až do konce patrimoniální spravy roku 1850 a zdejší velkostatek až do II. světové války.[1]

Po zavedení obecního zřízení roku 1850 byly Horní Hoštice nejprve osadou obce Bílý Potok a teprve roku 1869 se staly samostatnou obcí. Roku 1963 však byly opět připojeny k Bílému Potoku a s ním se staly 1. ledna 1976 částí města Javorník.[2]

Většinu majetku bývalého hornohoštického panství tvořil rozsáhlý les na jihovýchodním svahu Borůvkové hory, darovaný městu Pačkovu již r. 1420 vratislavským biskupem Konrádem Olešnickým. Městu zůstal i po rozdělení Slezska r. 1742, kdy Pačkov připadl Prusku; ještě v meziválečném období činil výtěžek z 1979,75 ha jehličnatého lesa 25 % městských příjmů. Když pak Pačkov roku 1947 přešel do polské správy, vznesla polská strana na jeho užívání nárok, zejména z důvodu jeho významu pro pačkovské dřevařské závody. V Československu byl však les považován za německý majetek a roku 1945 městu Pačkovu znárodněn (zůstal však spravován samostatně). Polsko uplatňovalo nároky Pačkova v rámci rozhovorů o hraničních úpravách mezi Československem a Polskem (na řešení této otázky bylo vázáno i uspořádání nároků Náchoda na zhruba 50 ha pozemků v okolí kladského města Chudoby - Kudowa-Zdrój). V roce 1949 se však československá i polská strana vzájemných nároků vzdaly. Polské ministerstvo lesnictví zejména shledalo, že by využívání lesa nebylo přínosné v důsledku hraničních překážek a mezinárodní úpravy obchodu dřevem a navíc by bylo v rozporu se státní lesnickou politikou.[3]

Součástí tohoto lesa, a součástí dnešní části obce Horní Hoštice, je katastrální území Hundorf. Zde se zřejmě nacházela obec Vysoká (něm. Hohendorf), zmiňovaná v letech 1267 a 1271 jako biskupské léno a později zaniklá. Stávala zde pak pouze hájovna Hundorf, která zanikla po roce 1945.[4]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Horních Hoštic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[5]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 567 533 509 433 423 404 394[p 1][p 2] 375 194 238 181 158 103 93 114[p 3]
  1. z toho: 352 Němců, 42 cizinců; 392 řím. kat., 2 bez vyzn.
  2. z toho: Horní Hoštice 390, Hundorf: 4
  3. z toho: Horní Hoštice: 114, Hundorf: 0

V Horních Hošticích je evidováno 47 adres : 36 čísel popisných (trvalé objekty) a 11 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 42 domů, z toho 22 trvale obydlených.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha : Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 861-862.  
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha : ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 157.  
  3. SZYMKOWICZ, P.. Polsko-czechosłowacki konflikt graniczny na odcinku Śląska Opolskiego i Opawskiego w latach 1945-1947. Opole : [s.n.], 2002. S. 160-166.  
  4. Hosák (2004), s. 856
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha : ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650-651.   Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 34.   http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha : ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974-975.  
  6. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010
  7. SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, II. díl. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 42.  
  8. http://smircikrize.euweb.cz/Ceska_Republika/Jesenik/Javornik.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]