Travná (Javorník)
| Travná | |
|---|---|
.jpg) Kostel Neposkvrněné Panny Marie | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Javorník |
| Okres | Jeseník |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°22′26″ s. š., 16°56′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 56 (2021)[1] |
| Katastrální území | Travná u Javorníka (6,50 km²) |
| Nadmořská výška | 485 m n. m. |
| PSČ | 790 70 |
| Počet domů | 31 (2011)[2] |
  Travná | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 57941 |
| Kód k. ú. | 657948 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Travná (do roku 1948 Krutvald,[3] něm. Krautenwalde) je vesnice, která je částí města Javorník. Nachází se v Rychlebských horách, 5 km jihozápadně od Javorníka na silnici do polského města Lądek-Zdrój.
Název[editovat | editovat zdroj]
Vesnice se původně jmenovala Krautwald. V první části jména je obsaženo Kraut - "bylina", ve druhé Wald - "les". Jméno vesnice tedy vyjadřovalo její polohu u lesa plného (léčivých) bylin. V roce 1924 dostala české úřední jméno Krutvald (do té doby české jméno neměla), po druhé světové válce jí bylo dáno nové jméno Travná.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ves Travná je zmiňována poprvé roku 1296 (Cruthwald). Bylo v ní významné mýto, které držel svídnický kníže Boleslav I. Surový, ačkoli si na ně činil nárok vratislavský biskup Jan III. Romka. Začátkem 14. století ji držel Jindřich z Valdova, ministeriál svídnického knížete, a později se stala součástí panství hradu Frýdberka (v dnešní Žulové), jež ovládal rod loupeživých rytířů Haugviců. Roku 1358 od nich celé panství vykoupil biskup Přeclav z Pohořelé a připojil je ke svému panství se sídlem na Jánském Vrchu.[5] Z existence hamru doloženého roku 1546 lze dovozovat, že se zde těžila železná ruda.
Později byl statek Travná biskupským lénem a často střídal majitele. V roce 1748 přijal zdejší léno Augustin hrabě Falkenhain a před rokem 1815 získala statek na století rodina hrabat Schaffgotschů, která současně držela statek Vlčice: Josef (1767-1851), pak jeho syn Franz Anton (†1875), jeho syn Rudolf (†1914) a nakonec jeho syn Alois, který Travnou i les ve Vlčicích prodal roku 1919 Frídě Kutzové, majitelce panství Bílá Voda.[6]
K obci Travná bylo roku 1950 připojeno Zálesí (dříve Valdek), ale obě vesnice byly po odsunu původních německých obyvatel v letech 1945-1946 jen řídce dosídleny a roku 1960 byly společně připojeny k městu Javorník.[7]
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel Travné podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[8]:
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1939 | 1947 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 479 | 475 | 440 | 427 | 353 | 403 | 438[p 1] | 375 | 136 | 106 | 188 | 114 | 77 | 43 | 53 |
- ↑ z toho: 20 Čechoslováků, 415 Němců; 432 řím. kat., 3 evang., 2 čsl., 1 bez vyzn.
V Travné je evidováno 63 adres : 38 čísel popisných (trvalé objekty) a 25 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[9] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 37 domů, z toho 17 trvale obydlených.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- římskokatolický farní kostel Neposkvrněného početí P. Marie, novogotický, postaven architektem Friedrichem Schmidtem v letech 1878-1882 na místě původního menšího kostela z roku 1725, spolu s budovou fary kulturní památka[10]
- poutní kaple P. Marie Lasalettské z roku 1851 s křížovou cestou (kulturní památka)
- poutní (radioaktivní) pramen P. Marie Lourdské (1889)
- Travná je pravděpodobným rodištěm významného protestantského teologa Valentina Krautwalda
- na území Travné okrajově zasahuje evropsky významná lokalita Rychlebské hory - Račí údolí, cenná pro svá lesní a luční společenstva
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 458.
- ↑ KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor; WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2000. ISBN 80-86023-22-2. S. 444–445, 447.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 860, 866–867.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 532.
- ↑ historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 34. http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974–975.
- ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 12. lednu 2010
- ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J—N. Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 42.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Travná na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Travná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Travná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
