Friedrich von Schmidt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Friedrich von Schmidt
Friedrich von Schmidt (1825–1891)
Friedrich von Schmidt (1825–1891)
Narození 22. října 1825
Württembersko
Úmrtí 23. ledna 1891 (ve věku 65 let)
Vídeň
Místo odpočinku Wiener Zentralfriedhof
Povolání architekt a sochař
Ocenění Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich svobodný pán[p. 1] Schmidt (22. října 1825 Frickenhofen, Württemberské království23. ledna 1891 Vídeň, Rakousko-Uhersko) byl architekt ustáleného novogotického slohu. Je čestným občanem města Vídně.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Po studiích na stuttgartské polytechnice a kamenickém učení pracoval v Kolíně nad Rýnem a Miláně. V roce 1859 přišel jako profesor na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde od roku 1865 působil jako ředitel Architektonické zvláštní školy. V roce 1883 mu bylo uděleno čestné občanství města Vídně. V roce 1886 byl povýšen do šlechtického stavu a byl mu udělen titul baron. V letech 1866 až 1870 byl členem městské rady ve Vídni a od roku 1889 členem horní komory.

Mnohé z jeho architektonických návrhů realizoval český architekt a stavitel Josef Hlávka. Mezi jeho nejvýznamnější žáky a pozdější spolupracovníky patří Franz von Neumann a Valentin Teirich.

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Farní kostel Obrácení sv. Pavla v Erkelenz-Lövenichu
Akademické gymnázium ve Vídni
  • 1852: Válečný pomník pro 123 veteránů války za osvobození z let 1813 - 1815
  • 1854–1859: Kostel svatého Štěpána (Krefeld)
  • 1855–1858: Kostel svaté Matildy (Quedlinburg)
  • 1857–1859: Kostel svaté Gertrudy (Krefeld-Bockum)
  • 1858–1860: Kostel svatého Pankráce (Garzweiler)
  • 1859: Kostel svatého Mořice (Hattingen-Niederwenigern)
  • 1859–1863: Kostel Paulánů (Vídeň)
  • 1863–1866: Akademické gymnázium (Vídeň)
  • 1866–1869: Kostel svatého Otmara (Vídeň)
  • 1866–1882: Katedrála svatého Petra (Dakovo)
  • 1867–1873: Kostel svaté Brigity (Brigittenau, Vídeň)
  • 1868–1869: Kostel (Bruck an der Großglocknerstraße)
  • 1868–1869: Kostel Obrácení svatého apoštola Pavla (Erkelenz-Lövenich)
  • 1868–1875: Kostel Panny Marie Vítězné (Vídeň)
  • 1872–1883: Radnice (Vnitřní Město (Vídeň))
  • 1875–1876: Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (Weiler)
  • 1876–1878: Lazaristenkirche (Währing)
  • 1877–1878: Kostel Srdce Ježíšova (Riedenburg)
  • 1880: Zámecká kaple na zámku Wernigerode
  • 1881–1883: Kostel Panny Marie (Dortmund)
  • 1882–1885: Sühnhaus (Vídeň)
  • 1882–1891: Katedrála svatého Petra a Pavla (Pécs)
  • 1882–1892: Rekonstrukce kolegiátního kostela Klosterneuburg
  • 1883–1889: Kostel svatého Josefa (Weinhaus, Vídeň)
  • 1884–1888: Zámek Runkelstein
  • 1885: Kostel svatého Sulpicia (Frastanz)
  • 1887–1891: Hrad Karlštejn
  • 1892–1893: Kostel svatého Josefa a Mikuláše (Silbertal)
  • 1892–1894: Kostel Panny Marie Růžencové (Mülheim an der Ruhr)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich von Schmidt na německé Wikipedii.

  1. Svobodný pán (sv. p.) také baron je totéž jako von. Používá se jedno nebo druhé.