Friedrich von Schmidt

Friedrich von Schmidt
	Friedrich von Schmidt (1825–1891)
Narození	22. října 1825; Frickenhofen; Württemberské království
Úmrtí	23. ledna 1891 (ve věku 65 let); Vídeň; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Alma mater	Univerzita ve Stuttgartu
Povolání	architekt, sochař, vysokoškolský učitel a učitel
Významná díla	Vídeňská radnice
Ocenění	Královská zlatá medaile (1872); Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1883); Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich svobodný pán^{[p. 1]} von Schmidt (22. října 1825 Frickenhofen – 23. ledna 1891 Vídeň) byl architekt ustáleného novogotického slohu. Stal se čestným občanem města Vídně.

Životopis

Friedrich Schmidt se narodil 22. října 1825 ve württemberském městě Frickenhofen do rodiny protestantského pastora.^[1] Při studiích architektury na stuttgartské polytechnice u profesora Adolfa Breymanna se stal kamenickým učněm a pracoval v Kolíně nad Rýnem. Pracoval přímo na stavbě tamější katedrály, jejíž věže byly postaveny podle jeho novogotických návrhů. Současně se účastnil několika menších srchitektonických projektů, které se zaměřovaly především na sakrální stavby. Stále více tíhnul k novogotice.^[1]

V roce 1856 úspěšně dokončil studium architektury.^[2] V průběhu studií přijal katolickou víru a po nich odjel do Milána, kde pracoval na rekonstrukci katedrály Sant'Ambrogio. Zde taky vyučoval obor středověké architektury. Kvůli nepokojům v rámci italských válek za nezávislost odjel v roce 1859 do Vídně.^[1] V témže roce se stal profesorem na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde od roku 1865 působil jako ředitel Architektonické zvláštní školy. Od roku 1862 působil jako architekt při stavbě katedrály sv. Štěpána ve Vídni.^[2]

V roce 1883 mu bylo uděleno čestné občanství města Vídně u příležitosti dokončení nové radnice, kterou navrhl.^[1] V roce 1886 byl povýšen do šlechtického stavu a byl mu udělen titul baron.^[2] V letech 1866 až 1870 byl členem městské rady ve Vídni a od roku 1889 členem horní komory říšského sněmu.

Mnohé z jeho architektonických návrhů realizoval český architekt a stavitel Josef Hlávka. Mezi jeho nejvýznamnější žáky a pozdější spolupracovníky patří Franz von Neumann, Valentin Teirich a Josef Mocker.^[2]

Stavby

1852: Válečný pomník pro 123 veteránů války za osvobození z let 1813–1815
1854–1859: Kostel svatého Štěpána (Krefeld)
1855–1858: Kostel svaté Matildy (Quedlinburg)
1857–1859: Kostel svaté Gertrudy (Krefeld-Bockum)
1858–1860: Kostel svatého Pankráce (Garzweiler)
1859: Kostel svatého Mořice (Hattingen-Niederwenigern)
1859–1863: Kostel paulánů (Vídeň)
1863–1866: Akademické gymnázium (Vídeň)
1866–1869: Kostel svatého Otmara (Vídeň)
1866–1882: Katedrála svatého Petra (Dakovo)
1867–1873: Kostel svaté Brigity (Brigittenau, Vídeň)
1868–1869: Kostel (Bruck an der Großglocknerstraße)
1868–1869: Kostel Obrácení svatého apoštola Pavla (Erkelenz-Lövenich)
1868–1875: Kostel Panny Marie Vítězné (Vídeň)
1872–1883: Vídeňská radnice
1872-1875: Kostel svaté Barbory (Štěpánov u Olomouce)
1875–1876: Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (Weiler)
1874–1877: Schwarzenberská hrobka (Třeboň)
1876–1878: Lazaristenkirche (Währing)
1877–1878: Kostel Srdce Ježíšova (Riedenburg)
1880: Zámecká kaple na zámku Wernigerode
1881–1883: Kostel Panny Marie (Dortmund)
1882–1885: Sühnhaus (Vídeň)
1882–1891: Katedrála svatého Petra a Pavla (Pécs)
1882–1892: Rekonstrukce kolegiátního kostela Klosterneuburg
1883–1889: Kostel svatého Josefa (Weinhaus, Vídeň)
1884–1888: Zámek Runkelstein
1885: Kostel svatého Sulpicia (Frastanz)
1887–1891: Hrad Karlštejn
1892–1893: Kostel svatého Josefa a Mikuláše (Silbertal)
1892–1894: Kostel Panny Marie Růžencové (Mülheim an der Ruhr)
1899: Ossarium (kostnice) na centrálním bojišti bitvy u Hradce Králové

Odkazy

Poznámky

↑ Svobodný pán (sv. p.) také baron je totéž jako von. Používá se jedno nebo druhé.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich von Schmidt na německé Wikipedii.

1 2 3 4 Friedrich Freiherr von Schmidt – Das Virtuelle Museum der verlorenen Heimat. www.virtuelles-museum.com [online]. [cit. 2025-04-02]. Dostupné online. (německy)
1 2 3 4 Friedrich von Schmidt. Archiweb [online]. [cit. 2025-04-02]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich von Schmidt na Wikimedia Commons

[1] Svobodný pán (sv. p.) také baron je totéž jako von. Používá se jedno nebo druhé.

[:0-2] 1 2 3 4 Friedrich Freiherr von Schmidt – Das Virtuelle Museum der verlorenen Heimat. www.virtuelles-museum.com [online]. [cit. 2025-04-02]. Dostupné online. (německy)

[:1-3] 1 2 3 4 Friedrich von Schmidt. Archiweb [online]. [cit. 2025-04-02]. Dostupné online.

[p. 1]

[1]

[2]