Friedrich von Schmidt
| Friedrich von Schmidt | |
|---|---|
 Friedrich von Schmidt (1825–1891) | |
| Narození | 22. října 1825 nebo 23. října 1825 Gschwend |
| Úmrtí | 23. ledna 1891 (ve věku 65 let) Vídeň |
| Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
| Alma mater | Univerzita ve Stuttgartu |
| Povolání | architekt, sochař, vysokoškolský učitel a učitel |
| Zaměstnavatel | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
| Ocenění | Královská zlatá medaile (1872) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1883) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd |
| Funkce | člen Panské sněmovny (od 1889) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Friedrich svobodný pán[p. 1] von Schmidt (22. října 1825, Frickenhofen, Württemberské království – 23. ledna 1891 Vídeň, Rakousko-Uhersko) byl architekt ustáleného novogotického slohu. Je čestným občanem města Vídně.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Po studiích na stuttgartské polytechnice a kamenickém učení pracoval v Kolíně nad Rýnem a Miláně. V roce 1859 přišel jako profesor na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde od roku 1865 působil jako ředitel Architektonické zvláštní školy.
V roce 1883 mu bylo uděleno čestné občanství města Vídně. V roce 1886 byl povýšen do šlechtického stavu a byl mu udělen titul baron.
V letech 1866 až 1870 byl členem městské rady ve Vídni a od roku 1889 členem horní komory říšského sněmu.
Mnohé z jeho architektonických návrhů realizoval český architekt a stavitel Josef Hlávka. Mezi jeho nejvýznamnější žáky a pozdější spolupracovníky patří Franz von Neumann, Valentin Teirich a Josef Mocker.
Stavby[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
- 1852: Válečný pomník pro 123 veteránů války za osvobození z let 1813–1815
- 1854–1859: Kostel svatého Štěpána (Krefeld)
- 1855–1858: Kostel svaté Matildy (Quedlinburg)
- 1857–1859: Kostel svaté Gertrudy (Krefeld-Bockum)
- 1858–1860: Kostel svatého Pankráce (Garzweiler)
- 1859: Kostel svatého Mořice (Hattingen-Niederwenigern)
- 1859–1863: Kostel paulánů (Vídeň)
- 1863–1866: Akademické gymnázium (Vídeň)
- 1866–1869: Kostel svatého Otmara (Vídeň)
- 1866–1882: Katedrála svatého Petra (Dakovo)
- 1867–1873: Kostel svaté Brigity (Brigittenau, Vídeň)
- 1868–1869: Kostel (Bruck an der Großglocknerstraße)
- 1868–1869: Kostel Obrácení svatého apoštola Pavla (Erkelenz-Lövenich)
- 1868–1875: Kostel Panny Marie Vítězné (Vídeň)
- 1872–1883: Vídeňská radnice
- 1872-1875: Kostel svaté Barbory (Štěpánov u Olomouce)
- 1875–1876: Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (Weiler)
- 1874–1877: Schwarzenberská hrobka (Třeboň)
- 1876–1878: Lazaristenkirche (Währing)
- 1877–1878: Kostel Srdce Ježíšova (Riedenburg)
- 1880: Zámecká kaple na zámku Wernigerode
- 1881–1883: Kostel Panny Marie (Dortmund)
- 1882–1885: Sühnhaus (Vídeň)
- 1882–1891: Katedrála svatého Petra a Pavla (Pécs)
- 1882–1892: Rekonstrukce kolegiátního kostela Klosterneuburg
- 1883–1889: Kostel svatého Josefa (Weinhaus, Vídeň)
- 1884–1888: Zámek Runkelstein
- 1885: Kostel svatého Sulpicia (Frastanz)
- 1887–1891: Hrad Karlštejn
- 1892–1893: Kostel svatého Josefa a Mikuláše (Silbertal)
- 1892–1894: Kostel Panny Marie Růžencové (Mülheim an der Ruhr)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich von Schmidt na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich von Schmidt na německé Wikipedii.
- ↑ Svobodný pán (sv. p.) také baron je totéž jako von. Používá se jedno nebo druhé.
