Petříkov (Ostružná)
| Petříkov | |
|---|---|
 Pohled na hlavní ulici ve vsi | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Ostružná |
| Okres | Jeseník |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′14″ s. š., 17°2′32″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 28 (2021)[1] |
| Katastrální území | Petříkov u Branné (6,23 km²) |
| Nadmořská výška | 780 m n. m. |
| PSČ | 788 26 |
| Počet domů | 15 (2011)[2] |
  Petříkov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 116220 |
| Kód k. ú. | 716227 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Petříkov (německy Peterswald)[3] je vesnice ležící v severní části Olomouckého kraje, v okrese Jeseník. Je částí obce Ostružná. Petříkov leží v údolí říčky Branná, v nadmořské výšce 740–950 metrů. Bývalo to významné zimní středisko.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Osadu Petříkov založil na svém kolštejnském panství v roce 1617 Hanuš Petřvaldský z Petřvaldu. Součástí tohoto panství zůstal Petříkov i poté, co bylo Hanuši Petřvaldskému v důsledku jeho účasti na stavovském povstání konfiskováno a uděleno českému místodržícímu Karlu z Lichtenštejna, v jehož rodě pak setrvalo až do konce patrimoniální správy roku 1850.[4]
Od počátku obecního zřízení (1850) je Petříkov osadou Ostružné, jen v letech 1975–1990 byl, stejně jako samotná Ostružná, částí obce Branná.[5] Škola zde byla založena roku 1854 (samostatná budova postavena roku 1911, zanikla roku 1945). Za první republiky zde fungovala i česká menšinová škola. Před první světovou válkou se zde těžil pyrit a grafit. Těžba pyritu po první světové válce zanikla, tuha se dále těžila i v meziválečném období.
Po druhé světové válce a odsunu původních obyvatel byla osada dosídlena jen ze třetiny a počet obyvatel pak dále klesal. Oproti 45 domům v roce 1930 jich bylo v roce 1991 trvale obýváno jen pět. Osada se však rozvíjela a rozvíjí jako sezónní (zimní) turistické středisko s řadou sjezdovek a letní bobovou dráhou.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 222 | 237 | 212 | 207 | 167 | 150 | 148 | 43 | 37 | 20 | 13 | 16 | 24 | 27 | 28 |
| Počet domů | 36 | 36 | 43 | 39 | 39 | 42 | 45 | 38 | 38 | 7 | 5 | 8 | 8 | 15 | 15 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- kaple svatého Vavřince z roku 1909
- Do katastrálního území Petříkova zasahuje evropsky významná lokalita Rychlebské hory – Sokolský hřbet a přírodní památka Rašeliniště na Smrku.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pohled na hlavní ulici ve vsi -
Petříkov v zimě -
Kaple svatého Vavřince v roce 2021 -
Kříž před kaplí -
Sjezdovka ve vsi -
Bývalá hasičská zbrojnice, nyní rekreační objekt
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 586.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 585–586.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 396.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Petříkov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Petříkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
