Administrativní dělení Moldavska
Administrativní dělení Moldavska se podle moldavského zákona o územně správním uspořádání dělí na následující územně správní jednotky: okresy/rajóny (rumunsky raioane), města (rumunsky orașe) a vesnice (rumunsky sate).[1] Administrativně územní uspořádání Moldavska je tvořeno dvěma úrovněmi:[2][3]
- První úroveň tvoří vesnice (obce), sektory a města (municipality),
spolu s municipalitou Kišiněv, municipalitou Bălți a municipalitou Tighina.
Dvě nebo více vesnic mohou společně tvořit obec (rumunsky comună).[4]
V současné době je Moldavsko rozděleno do následujících prvostupňových jednotek,[5] které zahrnují 32 okresů a 3 municipality, seskupené do tří regionů:
|
Severní region |
Střední region |
Jižní region |
dvě autonomní územní jednotky:
- Gagauzsko (oficiálně Autonomní územní jednotka Gagauzie, leží v jižním regionu Moldavska).
- Levý břeh Dněstru/Podněstří (oficiálně Administrativně-teritoriální jednotky na levém břehu Dněstru (Podněstří)).
Kromě Kišiněva, Bălți, Tighiny, Comratu a Tiraspolu se 13. dubna 2017 stalo municipalitou dalších osm měst: Cahul, Ceadîr-Lunga, Edineț, Hîncești, Orhei, Soroca, Strășeni a Ungheni.[6]
Obce
[editovat | editovat zdroj]Moldavsko má celkem 1 682 obcí; z nich 982 je statutárních (de iure s 982 starosty a 982 místními radami), včetně 53 měst, dalších 13 měst se statutem municipality (viz municipiu) a 916 venkovských obcí.[7] Pokrývají celé území země. Řada vesnic je samosprávná, zatímco dalších 700 vesnic je příliš malých na to, aby měly samostatnou správu, a jsou součástí buď měst/městeček/municipalit (41 z nich), nebo obcí (659). Jen málo lokalit je obydlených.
Současné jednotky
[editovat | editovat zdroj]Ve správně-územní struktuře Moldavska je 898 správních územních jednotek prvního stupně (města, sektory a vesnice/obce).[8]
Status Kišiněva, Bălți a Tighiny jako municipalit a územních jednotek prvního stupně v zemi umožňuje, aby jejich příměstské vesnice, pokud jsou dostatečně velké, měly vlastního starostu a místní radu. Naproti tomu vesnice, které jsou administrativně součástí (některých) jiných měst, si samosprávu nezachovávají.
Okresy/Rajóny
[editovat | editovat zdroj]Okres | Sídlo | Prezident | Rozloha (km²) | Počet obyvatel (2014)[9] |
Hustota zalidnění (2014) |
Počet obcí a vesnic |
---|---|---|---|---|---|---|
Anenii Noi | Anenii Noi | Vladimir Vâzdoagă | 892 | 78 996 | 88,6 | 45 |
Basarabeasca | Basarabeasca | Ilie Cernăuțan | 295 | 23 012 | 78,0 | 10 |
Briceni | Briceni | Efimia Bendulac | 814 | 70 029 | 86,0 | 39 |
Cahul | Cahul | Avram Micinschi | 1 546 | 105 324 | 68,1 | 56 |
Cantemir | Cantemir | Ion Balan | 870 | 52 115 | 59,9 | 51 |
Călărași | Călărași | Ilie Rău | 753 | 64 401 | 85,5 | 54 |
Căușeni | Căușeni | Ilie Gluh | 1 163 | 81 185 | 69,8 | 48 |
Cimișlia | Cimișlia | Ion Veveriță | 923 | 49 299 | 53,4 | 39 |
Criuleni | Criuleni | Vitalie Rotaru | 688 | 70 648 | 102,7 | 43 |
Dondușeni | Dondușeni | Anastasie Pavlov | 645 | 37 856 | 58,7 | 30 |
Drochia | Drochia | Andrei Marian | 1 000 | 74 443 | 74,4 | 40 |
Dubăsari | Dubăsari | Grigore Policinschi | 309 | 29 271 | 94,7 | 15 |
Edineț | Edineț | Oleg Scutaru | 933 | 71 849 | 77,0 | 49 |
Fălești | Fălești | Valeriu Muduc | 1 073 | 78 258 | 86,3 | 76 |
Florești | Florești | Ștefan Paniș | 1 108 | 76 457 | 69,0 | 74 |
Glodeni | Glodeni | Valeriu Țarigradschi | 754 | 51 306 | 68,0 | 35 |
Hîncești | Hîncești | Grigore Cobzac | 1 484 | 103 784 | 69,9 | 63 |
Ialoveni | Ialoveni | Nicolae Andronache | 783 | 93 154 | 119,0 | 34 |
Leova | Leova | Efrosinia Grețu | 775 | 44 702 | 57,7 | 39 |
Nisporeni | Nisporeni | Vasile Bîtcă | 630 | 53 154 | 84,4 | 39 |
Ocnița | Ocnița | Ion Tomai | 597 | 47 425 | 79,4 | 33 |
Orhei | Orhei | Ion Ștefârță | 1 228 | 101 502 | 82,7 | 75 |
Rezina | Rezina | Eleonora Graur | 621 | 42 486 | 68,4 | 41 |
Rîșcani | Rîșcani | Ion Parea | 936 | 59 226 | 63,3 | 55 |
Sîngerei | Sîngerei | Gheorghe Meaun | 1 033 | 79 814 | 77,3 | 70 |
Soroca | Soroca | Mircea Martîniuc | 1 043 | 77 656 | 74,5 | 68 |
Strășeni | Strășeni | Petru Voloșciuc | 730 | 82 675 | 113,3 | 39 |
Șoldănești | Șoldănești | Alexandru Relițchi | 598 | 36 743 | 61.4 | 33 |
Ștefan Vodă | Ștefan Vodă | Vasile Buzu | 998 | 62 072 | 62,2 | 26 |
Taraclia | Taraclia | Vasile Plagov | 674 | 37 357 | 55,4 | 26 |
Telenești | Telenești | Boris Burcă | 849 | 61 144 | 72,0 | 54 |
Ungheni | Ungheni | Iurie Toma | 1 083 | 101 064 | 93,3 | 74 |
Municipality (3):
[editovat | editovat zdroj]Municipalita | Sídlo | Starosta | Rozloha (km²) |
Počet obyvatel (2014)[9] |
Hustota zalidnění (2014) |
Počet obcí a vesnic |
---|---|---|---|---|---|---|
Kišiněvská | Kišiněv | Dorin Chirtoacă | 563 | 662 836 | 1 177,3 | 35 |
Bălțská | Bălți | Renato Usatîi | 78 | 102 457 | 1 313,6 | 3 |
Tighinská | Tighina | nikdo[pozn. 1] | 97 | 2 |
Autonomní jednotka | Sídlo | Představitel | Rozloha (km²) |
Počet obyvatel (2014)[9] |
Hustota zalidnění (2014) |
Počet obcí a vesnic |
---|---|---|---|---|---|---|
Gagauzsko | Comrat | Evghenia Guțul | 1 832 | 134 535 | 73,4 | 35 |
Levý břeh Dněstru/Podněstří | Tiraspol | nikdo[pozn. 1] | 4 163 | 147 |
Historický vývoj
[editovat | editovat zdroj]Kraje (1998-2003)
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1998 do února 2003 bylo Moldavsko rozděleno na 12 územních celků, z toho 1 obec, 1 autonomní územní celek, 1 územní celek a 9 žup (rumunsky județe; sídla v závorce):
- Kišiněvská municipalita
- Bălțijský kraj (Bălți)
- Cahulský kraj (Cahul)
- Kišiněvský kraj (Kišiněv)
- Edinețský kraj (Edineț)
- Lăpușnaský kraj (Hîncești)
- Orheiský kraj (Orhei)
- Sorocský kraj (Soroca)
- Tighinský kraj (Căușeni)
- Unghenský kraj (Ungheni)
- Gagauzsko, autonomní územní jednotka (Comrat)
- Levý břeh Dněstru, územní jednotka (Tiraspol)
V říjnu 1999 byl z Cahulského kraje vyčleněn Taracliský kraj, který se shoduje se současným okresem Taraclia.
Města a okresy (1991-1998)
[editovat | editovat zdroj]V letech 1991-1998 bylo Moldavsko rozděleno na 10 měst a 40 okresů:[10]
|
|
|
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Tighina je pod kontrolou neuznané separatistické Podněsterské moldavské republiky (PMR, známé také jako Podněstří). Tam je Tighina známá jako Bendery.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Administrative divisions of Moldova na anglické Wikipedii.
- ↑ {{{typ}}} č. 764 ze dne 2001-12-27, Územněsprávní uspořádání Moldavské republiky (článek 4, odst. 1). [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. (rumunsky) Archivováno 7. 4. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ {{{typ}}} č. 764 ze dne 2001-12-27, Územněsprávní uspořádání Moldavské republiky (článek 4, odst. 4). [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. (rumunsky) Archivováno 7. 4. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Administrative-territorial organization of Moldova. moldova.md [online]. [cit. 2023-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-14. (anglicky)
- ↑ {{{typ}}} č. 764 ze dne 2001-12-27, Územněsprávní uspořádání Moldavské republiky (článek 5, odst. 2). [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. (rumunsky) Archivováno 7. 4. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Administrative-territorial units of Moldova. www.mapl.gov.md [online]. [cit. 2023-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-09. (anglicky)
- ↑ {{{typ}}} č. 248 ze dne 2017-04-13, Územněsprávní uspořádání Moldavské republiky. [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. (rumunsky) Archivováno 7. 4. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Clasificatorul unităţilor administrativ-teritoriale (CUATM) (rumunsky)
- ↑ Report on the Territorial Administrative Structure Options for the Republic of Moldova[nedostupný zdroj]. Březen 2015 (anglicky)
- ↑ a b c Departamentul Statistica si Sociologie al Republicii Moldova (rumunsky). Údaje za rok 2014 jsou oficiálně očištěny od nedopočtů a zahrnují 209 030 osob nepřítomných v Moldavsku déle než 12 měsíců.
- ↑ [1]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu administrativní dělení Moldavska na Wikimedia Commons