Kristián David

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kristián David
Kristián David
Narození 17. února 1692
Ženklava
MoravaMorava Morava
Úmrtí 3. února 1751 (ve věku 58 let)
Ochranov
SaskoSasko Sasko
Místo pohřbení Ochranov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristián David (17. února 1692 v Ženklavě[1]3. února 1751 v Ochranově) byl misionář z Moravy. Již svými současníky byl nazýván jako „moravský Mojžíš, božský tesař, apoštol či tvůrce Ochranova“.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Ženklavě (okres Nový Jičín). Otec byl Čech[zdroj?] (pocházel z Bernartic nad Odrou) a matka Němka[zdroj?]. Kristián David si zvolil za své povolání tesařství, kterému se učil v Životicích. V Holešově se jako syn katolických rodičů začal zajímat o protestantství. Tajně se stýkal s rodinami, které se hlásily k náboženskému odkazu Jednoty bratrské.

Díky své neklidné povaze pracoval jako potulný tesař a nějakou dobu sloužil také v pruské armádě. Jako voják u proviantu byl přítomen obléhání Stralsundu roku 1715. Roku 1722 podnikl cestu do Horní Lužice na panství hraběte Nikolause Ludwiga von Zinzendorfa (1700–1760), německého protestantského šlechtice a významného stoupence pietismu, který mu slíbil, že dovolí, aby se pod jeho ochranou usídlily pronásledované bratrské rodiny z Moravy. David poté převedl do Horní Lužice prvních 10 bratří. Tam 17. června 1722 David porazil první strom, kterým pak položil základ k postavení osady, jež vstoupila do historie jako Herrnhut, česky Ochranov.

Na Moravu se vrátil tajně ještě několikrát a postupně převedl další bratrské rodiny. V roce 1723 například navštívil kunínské panství, kde se setkával s tajnými nekatolíky. Stěžovali si mu nejen na nátlak hospodářský, ale zejména na překážky, činěné jim v jejich víře, na znemožňování tajných schůzek a na nemožnost četby evangelické literatury. Důsledkem jeho návštěv bylo v Kuníně a v Suchdole nad Odrou zintenzivnění tajných schůzek a rozšiřování zakázaných protestantských knih, které David s sebou přinášel (kolem stovky výtisků Nového zákona). V roce 1724 přivedl David do Herrnhutu skupinku mužů ze Suchdola nad Odrou. Jedním z nich byl také David Nitschmann, který se o jedenáct let později stal prvním biskupem Obnovené Jednoty bratrské.

Úspěch Kristiána Davida v získávání přistěhovalců z Moravy se setkal se vzrůstajícím odporem rakouské vrchnosti. Situace hraběte se začínala komplikovat, protože to vypadalo tak, že sám osobně podněcuje rebelii v cizí zemi. Ve skutečnosti časté cesty K. Davida byly proti jeho výslovnému přáni. 12. květen 1727 se stal milníkem v historii obnovené Jednoty bratrské, protože tento den byla oficiálně přijata nově vytvořená herrnhutská ústava (tzv. Statuta herrnhutského sboru). Prvním krokem byla volba 12 starších. Mezi zvolenými byl také Kristián David. Později byl dokonce i mezi čtyřmi, kteří byli vybrání za „Vrchní starší“. Vyvrcholením těchto události byla tzv. „Svatá večeře Páně“ 13. srpna 1727, jež je obecně považována za duchovní zrození Obnovené Jednoty bratrské.

Misionářská činnost[editovat | editovat zdroj]

V dubnu roku 1733 byl vyslán společně s bratranci Stachovými do Grónska, aby tam pomohl založit misii a novou bratrskou osadu a poté zamířil do Švýcarska, kde navštívil Zurich, Bern, Lausanne a Montmirail. David zde kázal, psal dopisy a skládal bratrské písně. Byl také při zakládání osady Herrendyk v Holandsku a v roce 1729 poprvé navštívil baltské provincie (Livonsko), což byl začátek početně největší diaspory.

Při druhé a třetí návštěvě Grónska v roce 1747 (respektive 1749) se spolupodílel při výstavbě prvního kostela. Jeho konstrukce musela být do misie přivážená po částech. Slavnostním otevřením pak byl pověřen Kristián David, který kostel vysvěcoval v přítomnosti asi tří set místních obyvatel. Bratrská misie v Grónsku fungovala až do roku 1900, kdy ji Jednota bratrská předala dánské státní církvi.

Pod vlivem obnovené Jednoty byl také John Wesley (1703–1791) – anglický protestantský teolog a zakladatel metodistické církve (1729). Ten několikrát navštívil Herrnhut, kde slyšel kázat K. Davida, který ho tak nadchl svým kázáním tak, že si ho podrobně opisoval do svého deníku. Ačkoliv David neměl žádné vzdělání, měl pověst věhlasného kazatele. Po odchodu do exilu kázal v Halle, v Holandsku, jakož i v baltských zemích. Přičítá se mu zásluha, že položil základy moravskobratrské misionářské diaspory. V roce 1749 zamířil s tzv. „ Třetí mořskou kongregací “ do Ameriky, kde taktéž pomáhal při výstavbě osad Nazareth a Bethlehem v Pensylvánii a dalších.

Historikové Moravské církve i mnozí čeští historici se shodují v názoru, že bez apoštolského zanícení Kristiána Davida, by stoupenci bratrského učení nehledali své útočiště v Sasku, kde roku 1727 obnovili Jednotu bratrskou a začali pak misionářskou činnost, která je přivedla do Ameriky a o Vánocích roku 1741 vedla k založení osady a nynějšího ústředí církve Moravských bratří v Bethlehému v Pensylvánií.

Kristián David zemřel v Ochranově 3. února 1751. Od roku 1890 byla umístěna na jeho rodném domku v Ženklavě (č.43) německojazyčná, a od roku 1947 českojazyčná pamětní bronzová deska s tímto textem : „Zde se narodil L. P. 1690 Kristián David, exulant, zakladatel Ochranova, spoluobnovitel Jednoty bratří, svědek evangelia mezi pohany. Jeden jest Mistr váš – Kristus, vy pak všickni bratři jste!

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Literatura[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

http://www.jednotabratrska.cz/spolecnost/kd.htm