Žilina (Nový Jičín)
| Žilina | |
|---|---|
 Kostel sv. Mikuláše | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Nový Jičín |
| Okres | Nový Jičín |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°35′7″ s. š., 18°1′56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 736 (2021)[1] |
| Katastrální území | Žilina u Nového Jičína (10,32 km²) |
| PSČ | 741 01 |
| Počet domů | 536 (2011)[2] |
  Žilina | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 413526 |
| Kód k. ú. | 707511 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žilina (katastr Žilina u Nového Jičína, německy Söhle[3]) je jednou z místních částí Nového Jičína. První písemná zmínka pochází z roku 1397.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec původně patřila Štramberskému panství, v období od roku 1437 do roku 1558 pak panství Starojičínskému, nakonec však připadla Novému Jičínu. Až do 16. století byla vesnice čistě česká, postupem času se však z ní stávala vesnice německá (ve smyslu s většinovou německou populací, k Německu byla připojena v roce 1938 důsledkem Mnichovské dohody). Německou vesnicí zůstala Žilina až do konce 2. světové války, kdy byla 6. května 1945 osvobozena Rudou armádou. 1. ledna 1966 byla Žilina připojena k Novému Jičínu.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Nikolaus Andreas Jäschke, německý Moravan ⟨16.12.1718 Sehlen (Žilina)–leden 1762 Východní Indie⟩. Jeho otec Christian odešel v roce 1723 před Vánoci s manželkou a pěti dětmi do exilu kvůli víře. Přes hranice rodinu převedl Christian David. Mikuláš se stal prvním českým bratrským kazatelem v Berlíně, tam byl poslán z Ochranova v říjnu 1744. Později krátce pracoval i pro český sbor v Rixdorfu. Zemřel na misii v Indii.[4] Ze žilinského rodu Christiana Jäschke pocházel i misionář Heinrich August Jäschke.
- Friedrich Wenzel Neisser (1716–1777) byl od roku 1746 biskupem Moravských bratří. Ze Žiliny přišel do Bethelsdorfu dne 12.6.1722 ve skupině exulantů.[5]
- Rosina Berwig, rozená Neisser. Pocházela ze Žiliny, do Herrnhutu přišla v roce 1731. Byla první misionářkou (ženou) vyslanou moravskou církví do Surinamu. Tam v roce 1739 zemřela.[6]
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Mikuláše
- Kostel svatého Ignáce (zaniklý) – postaven jezuity roku 1661, roku 1787 zrušen, 1863 zbořen.[7]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Edita Štěříková – Christian David: 1692–1751. Ze života moravského exulanta, zakladatele exulantské obce Herrnhutu v Horní Lužici a spoluzakladatele obnovené Jednoty bratrské, 2012
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 685.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH, 1999. 746 s. ISBN 80-7017-253-3. S. 248–251 a jiné.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Matouš Stach : 1711-1787 : grónský misionář, exulant z Mankovic. Suchdol nad Odrou: Nakl. Samuel, 2012. 93 s. ISBN 978-80-86849-81-2. S. 86 aj.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století : obrazy ze života. První vydání. vyd. Praha: Kalich + Exulant (spolek), 2014. 530 s. ISBN 978-80-7017-210-0. S. 327.
- ↑ Severa, s. 197
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEVERA, Václav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Okres novojičínský. Brno: Musejní spolek v Brně, 1933. 289 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Neoficiální stránky Žiliny
- Žilina v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žilina na Wikimedia Commons
