Leopold von Dittel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Leopold von Dittel
Leopold von Dittel od Josefa Loewyho
Narození 29. květen 1815
Fulnek (Fulneck), Morava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 28. červenec 1898
Vídeň (Wien)
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Původ židovský z moravského Fulneku
Alma mater Vídeňská univerzita
Pracoviště 1. chirurgické oddělení Vídeňské všeobecné nemocnice
Obory chirurgie, urologie
Známý díky založení urologie jako samostatného oboru
Ocenění Řád železné koruny III. třídy (1881)

Leopold rytíř von Dittel (29. května 1815 Fulnek, Morava28. července 1898 Vídeň) byl rakouský lékař moravského původu, zakladatel urologie jako nového samostatného oboru[1].

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Leopold von Dittel vystudoval lékařství na Vídeňské univerzitě a po své promoci v roce 1840 pracoval jako praktický lékař. Později se stal asistentem u Johanna Dumreichera. V letní sezóně v letech 1842-1848 pracoval jako lázeňský lékař v tehdejších uherských, dnes slovenských Trenčianských Teplicích.[2] V roce 1856 se habilitoval v oboru chirurgie.

Dittel se v roce 1861 stal primářem chirurgického oddělení ve Vídeňské všeobecné nemocnici a v roce 1865 se stal z rozhodnutí císaře Františka Josefa I. mimořádným profesorem. V roce 1875 rezignoval na akademický post, v roce 1880 odmítl profesuru a nástupnictví po Johannu Dumreicherovi. Krátce poté byl povýšen do šlechtického stavu.

Je oceňován za rozvoj mnoha nových diagnostických a chirurgických postupů na poli urogenitální medicíny. Je znám jako průkopník diagnostiky za pomocí cytoskopu, přístroje, který nedávno před tím vynalezl urolog Maxmilian Nitze (1848-1906). V urologii slouží cytoskop k endoskopické detekci nádorů močového měchýře a dalších poruch močového systému.

Společně s Felixem Legueuem (1863–1939) a Émilem Forguem (1860–1943) vyvinuli chirurgickou metodu uzavření vesikovaginální fistuly, která je podle nich pojmenována a známá jako "Dittel-Forgue-Legueuho operace". Dále je po něm pojmenován nástroj na léčbu uretrální stenózy tzv. Dittelova uretrální sonda.

V roce 1894 byl jmenován do prestižní funkce prezidenta vídeňské Lékařské společnosti (Gesselschaft der Ärzte). Jeho portrétní reliéf od Rudolfa Bachmanna můžeme dnes spatřit v arkádovém dvoře vídeňské univerzity[3]. V roce 1975 byla po něm ve 22. vídeňském okrese Donaustadt pojmenována ulice: Dittelgasse.

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Ueber Klumpfuss 1851
  • Skoliose 1853
  • Beiträge zur Pathologie und Therapie der Männlichen Geschlechtstheile 1859
  • Sekundäre Luxation des Hüftgelenkes 1861
  • Der Kathederismus 1864
  • Beitrag zur Lehre der Hypertrophie der Prostata, in Oesterreichischer Medizinischer Jahrbericht 1867
  • Der Steinsauger in "Allgemeine Wiener Medizinische Zeitung 1870
  • Die Stricturen der Harnröhre (in Franz von Pitha - Theodor Billroth's Handbuch der Chirurgie) 1872
  • Zur Behandlung der Hypertrophie der Vorsteherdrüse in Wiener Medizinische Wochenschrift 1876
  • Operationen der Blasensteine ib. 1880; Nierencalculose, ib. 1881

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Leopold von Dittel na německé Wikipedii a Leopold Ritter von Dittel na anglické Wikipedii.

  1. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 1957. Dostupné online. S. 187. (němčina) 
  2. Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii - Dittel
  3. Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii - Dittel

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]