Bečevská brána
| Bečevská brána | |
|---|---|
 Výhled z Obírky směrem k Přerovu | |
| Nadřazená jednotka | Moravská brána |
| Podřazené jednotky | Jezernická pahorkatina, Dolnobečevská niva a Radslavická rovina |
| Stát |  Česko |
 | |
| Souřadnice | 49°31′31″ s. š., 17°35′41″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIIIA-4A |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bečevská brána je geomorfologický podcelek v okrese Přerov. Tvoří jihozápadní část Moravské brány, která je sama součástí pásma Západních Vněkarpatských sníženin v subprovincii Vněkarpatské sníženiny. Na východě na ni navazuje Oderská brána a na západě vyúsťuje do Hornomoravského úvalu. Nazývá se podle řeky Bečvy, která jí protéká.
Poloha a členění
[editovat | editovat zdroj]
Brána se nachází na východě České republiky, na Moravě v Olomouckém kraji. Tvoří nejužší část Moravské brány, která na severovýchodě pokračuje rozlehlejším podcelkem Oderská brána, kudy protéká řeka Odra s přítokem Luha.
Prostírá se na území měst Přerov, Lipník nad Bečvou a Hranice a dalších mezilehlých obcí (Prosenice, Osek nad Bečvou, Týn nad Bečvou, Jezernice aj.). Je to plochá pahorkatina až rovina vyplněná neogenními mořskými a pleistocenními říčními sedimenty.[1]
Nejvyšším bodem oblasti je jižní úbočí kopce Obírka, kde vymezený podcelek dosahuje nadmořské výšky 382 m (zároveň je toto místo i nejvyšším bodem Moravské brány).[2][pozn. 1] Nejníže je tok Bečvy v Přerově (206 m).
Podcelek je téměř 30 km dlouhý a v průměru 5 km široký.
Bečevská brána se dále člení na tři geomorfologické okrsky:[4]
- Jezernická pahorkatina – zhruba severně od silnice I/47, plošně největší část
- Dolnobečevská niva – údolní niva podél řeky Bečvy
- Radslavická rovina – jižně od Bečvy okolo Přerova a Radslavic
Charakter a význam
[editovat | editovat zdroj]Bečevská brána je výraznou protáhlou sníženinou sevřenou mezi Nízkým Jeseníkem (Tršická pahorkatina a Oderské vrchy) a Podbeskydskou pahorkatinou (masiv Maleník). Obsahuje nejužší a nejvíce zahloubenou část Moravské brány; zejména Oderské vrchy do ní spadají prudkým svahem vysokým až 300 metrů.
Oblast je osídlena a komunikačně využívána od pravěkých dob, jak dokazuje významné naleziště Předmostí u Přerova na západním konci brány. Procházela tudy Jantarová stezka. Ve středověku zde byl pro kontrolu této strategické spojnice založen hrad Helfštýn a města Lipník a Hranice.
Branou prochází páteřní české dopravní komunikace mezinárodního významu – dálnice D1 (evropské silnice E442 a E462) a souběžně II. a III. železniční koridor (Olomouc / Přerov – Hranice – Ostrava).
Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]V podcelku se nachází maloplošná zvláště chráněná území:
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
NPR Žebračka
Osek nad Bečvou v Bečevské bráně
Helfštýn, někdejší strážní hrad této části Moravské brány
Lipník nad Bečvou pohledem z Helfštýna
Týn nad Bečvou
Krajina okolo vesnice Slavíč
Slavíčský tunel, součást původní Ferdinandovy dráhy
Řeka Bečva u osady Rybáře
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ CoJeCo: Bečevská brána [online]. OPTIMUS, 2000-03-14, rev. 2007-01-18 [cit. 2023-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Geoprohlížeč: Základní mapa ČR s vrstvou Geomorfologické jednotky [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-02-21]. Pro lepší viditelnost je vhodné si zvýšit průhlednost vrstvy. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kol. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Bečevská brána, s. 63.
- ↑ ŠEJDOVÁ, Veronika. Geomorfologické poměry Bečevské brány (bakalářská práce). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, 2024. 71 s. Dostupné online. S. 23-25.