Fulštejnové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Erb Pánů z Fulštějna
Erb Pánů z Fulštějna na Moravě

Fulštejnové byl šlechtický rod pocházející původně z Vestfálska, jehož příslušníci se po roce 1248 usídlili na Moravě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zakladatelem rodu se stal vestfálský rytíř Herbort z Fulmu, který na počátku roku 1248 v doprovodu nově jmenovaného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka přišel na Moravu. Zde s biskupovou pomocí vybudoval hrad Fulštejn, podle kterého se začal psát, a který také dal jméno celému rodu.

Druhé pokolení rodu[editovat | editovat zdroj]

  • Jan (Johannes von Kranowitz) - Herbortův druhý syn (po smrti otce se vrátil do Vestfálska)
  • Herbord II. de Traberch (de Traberger) – v pramenech zmíněn s otcem v Grazu r. 1264, zemřel v bitvě na Moravském poli roku 1278, měl syna Herborta III. (Traberger de Fullinstein)
  • Ekrik (Ekkerich, Eckerich) - 1264, r. 1266 převzal polovinu hradu Fulštejna po otci, r. 1268 fojt Nysy, r. 1275 prodal biskup Bruno se souhlasem olomoucké kapituly Ekerikovi z Fulštejna a jeho bratru Janovi (Johanovi) polovinu hradu Fulštejna za 250 hřiven opavské váhy, měl syny Johanna Eckericha (kanovníka ve Vratislavi v letech 1296-1316), Herborta IV. z Fulmu (panošv letech 1293-96, jeho synové Aleš (Alsianus), Jan, Jindřich a Herbord), następnie Henryków na Śląsku, r. 1310 na hradě Fulštejně, r. 1313 pán na Křanovicích
  • Dětřich (Dietrich) z Fulmu - r. 1264 purkrabí ve Štýrsku
  • Theodorich r. 1255, kanovník, probošt v Olomouci v letech 1270-1317, v Brně r. 1281
  • Henning (Johannes), v letech 1251-66 panoš, v letech 1268-88 rytíř v Mindenu, měl syny Waltra (držel léno v Ketři s alodní a manskou částí Velkých Petrovic), Eckericha (r. 1284 Hausbergen u Mindenu) a Herborta Waltra (r. 1286 Minden)
  • Konrad - r. 1281 podkomoří na Opavsku
  • Heinrich - r. 1264 úřad notáře v Opavě, r. 1316 v Olomouci[1]

Erb[editovat | editovat zdroj]

V červeném štítu uprostřed zlaté jablko probodené třemi meči se zlatými jílci. V klenotu paví kýta nebo tři (stříbrné mezi červenými) paví péra.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Olga Łaszczyńska: Ród Herburtów w wiekach średnich Poznań 1948, Tow. Przyjaciół Nauk
  2. STIBOR, Jiří. Z Fulštejna. In DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada 5 (17). Ostrava : Ostravská univerzita, 2004. ISBN 80-7042-671-3. S. 34.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • STIBOR, Jiří. Z Fulštejna. In DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada 5 (17). Ostrava : Ostravská univerzita, 2004. ISBN 80-7042-671-3. S. 34-65.

Související články[editovat | editovat zdroj]